Otevřít hlavní menu

Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) patří mezi mohutné, vytrvalé rostliny se vzpřímenými listy. Ty jsou 50 až 70 cm dlouhé, 6 až 14 cm široké, tuhé, svrchu lesklé a dvakrát zpeřeně složené. Vyrůstají ze silného plazivého oddenku a vytrvávají přes zimu. Lístečky jsou kopinatého tvaru a osinkatě zubaté, uspořádány ve spodní části listu vstřícně a v horní části střídavě. Nejspodnější horní lísteček je vždy výrazně (až dvakrát) větší než ostatní. To je velmi význačný rozlišovací znak této kapradiny.[1] Čepel se k bázi a vrcholu postupně zužuje. Je dlouze špičatá a tmavě zelená. Řapík bývá 5 až 20 cm dlouhý a do 7 mm tlustý. Ostěra vytrvává. Výtrusové kupky jsou velké. Výtrusy dozrávají od července do září.

Jak číst taxoboxKapradina laločnatá
alternativní popis obrázku chybí
Kapradina laločnatá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída kapradiny (Polypodiopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď kapraďovité (Dryopteridaceae)
Rod kapradina (Polystichum)
Binomické jméno
Polystichum aculeatum
(L.) Roth
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozšířeníEditovat

Ve světě se kapradina laločnatá vyskytuje převážně v horských oblastech střední Evropy, na Kavkazu, přes Himálaj na Dálný východ. Dále ji můžeme nalézt v severní Africe. Někdy je tento druh však chápan za ubikvistu, tzn., že je všudypřítomný. Výskyt se tedy udává i v pohoří a v tropech.

V České republice je rozšířena značně nerovnoměrně. Můžeme ji najít na Šumavě u Nové Pece, ve Slezsku a častěji ji však potkáte na Moravě. Občas se pěstuje jako okrasná rostlina na zahradách. Je hojnější než Polystichum lonchitis a Polystichum braunii.

EkologieEditovat

Na českém roste většinou v podhorských a horských suťových a svahových lesích, převážně na skeletových, avšak humózních půdách. Je to převážně lesní druh, ale roste i na výsluní. Vyžaduje ale stále vlhko. Občas se vyskytuje i v horských vysokobylinných nivách a také na zastíněných vlhkých kamenných zídkách a skalách. Kapradina má ráda vápnité substráty. Pokud jsou ale nevápnité, tak se jim zcela nevyhýbá.

Ohrožení a ochranaEditovat

Kapradina laločnatá se vyskytuje zřídka. Proto je zaznamenána v Červeném seznamu C4 (vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://abc.blesk.cz/clanek/system-nezarazeno/3777/kapradiny-kapradina-lalocnata.html

LiteraturaEditovat

  • Hejný, S.: Květena České republiky 1. Praha: ACADEMIA, 1997. ISBN 80-200-0643-5
  • Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. Praha: ACADEMIA, 2002. ISBN 80-200-0836-5
  • Kremer B.P., Muhle H., Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : IKAR, 1998. ISBN 80-7176-804-9
  • Šomšák Stanislav a kol., Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. PŘÍRODA, a.s., 1997. ISBN 80-07-00989-2
  • Studnička M., Kapradiny, atlas domácích a exotických druhů. Praha: ACADEMIA, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1

Externí odkazyEditovat