Kaple svaté Alžběty (Jilemnice)
Kaple svaté Alžběty v Jilemnici (dříve kostel svaté Alžbety) byla kaple v parku jilemnického zámku. Sloužila i jako pohřební místo jilemnických majitelů. Stavba ze 13. století je nejstarším doloženým zděným objektem v Jilemnici.
| Kaple svaté Alžběty | |
|---|---|
.jpg) Na místě kostela dnes stojí zahradní domek | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Semily |
| Obec | Jilemnice |
| Lokalita | park jilemnického zámku |
| Souřadnice | 50°36′36,82″ s. š., 15°30′17,22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Status | Kaple |
| Užívání | hrobka Valdštejnů hrobka Harantů |
| Zánik | 1788 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 13. století, přestavba 1786 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | Kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Jilemnice, Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Vznik kostela je datován do 13. století, avšak první písemné prameny pocházejí z roku 1504[1], kdy zde začali být pohřbíváni majitelé jilemnického panství.[2] Byli zde pohřbíváni zejména Valdštejnové, ale i Kryštof Bohumír Harant a Adolf Vilém Harant, vnukové Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. V roce 1786 byly rakve s ostatky Harantů z Polžic a Bezdružic spolu s rakvemi dalšími exhumovány a přeneseny do zatím neobjevené krypty v interiéru jilemnického farního kostela sv. Vavřince.[1] Hřbitov byl zrušen výnosem Josefa II. na konci 18. století.
Podoba kostela byla dosud známa jen z nemnoha dobových vyobrazení, například z tzv. Grauparovy mapy z roku 1765, několika městských vedut či z dřevořezby z poloviny 18. století, která je součástí expozice Krkonošského muzea v Jilemnici.[3]
Roku 1670 nechala Eleonora Konstancie Harantová vybudovat hlavní oltář. Kostel byl v roce 1786 přestavěný na kapli a o dva roky později, roku 1788 vyhořel při velkém požáru. Protože za Harrachů již nesloužil jako hrobka majitelů panství, nebyl obnoven a rozebrané zdivo posloužilo na stavbu nové školy u kostela (budova č. p. 98).[4] Část stěny kaple zůstala zachována na původním místě a slouží jako středová zeď zahradnického domku v zámeckém parku.
Popis stavby editovat
Jednotný popis kaple se nezachoval. Kostel byl zpravidla vykreslen jako jednoduchá a nepříliš rozlehlá jednolodní stavba. Poněkud odlišný pohled však přináší dřevořez z poloviny 18. století s motivem Křtu etiopského šlechtice, který je vystaven v expozici Krkonošského muzea. Zde je vedle jilemnického zámku vyobrazen také kostel svaté Alžběty, který je svými rozměry srovnatelný s jilemnickým zámkem a je zde dobře patrný i presbytář. Tuto podobu potvrdil i archeologický výzkum z roku 2016. Tedy 12 metrů dlouhá zeď, která se nachází v interiéru zahradního domu, je severní zdí presbytáře a loď kostela pokračuje dále do zámeckého parku (pravděpodobně až někam do prostoru kašny). Zeď lodi, která byla odhalena v sondě před průčelím zahradního domku, má impozantní mocnost čítající 1,5 m. Do severní zdi presbytáře byla proražena nika (zatím neznámého významu), a také se zde nachází pískovcové ostění sanktuária - nejposvátnějšího místa v katolických kostelích, které je určené pro ukládání liturgických nádob s eucharistií (patena na hostii a kalich).[5] Střecha byla opatřena bohatě členěnou věžičkou.
Archeologický průzkum editovat
V letech 2016 až 2017 probíhal velký archeologický průzkum. Ten se kromě kostela svaté Alžběty zaměřoval také na vykopávky před východním průčelím pivovarského domu. Bylo potvrzeno, že území Jilemnice bylo osídleno dávno před prvními zmínkami o městě. Z planýrovací vrstvy po požáru kostela v roce 1788 pocházejí zlomky náhrobku Dobromysla Křineckého z Ronova, který zemřel 7. října 1585. Za zajímavý nález lze pokládat i zděnou hrobku v centrální části presbytáře. Podle písemných záznamů jde o hrobku majitelů jilemnického panství v 17. století Harantů z Polžic a Bezdružic.[6]Dále byly nalezeny nedaleko presbytáře tři mužské kostry, přičemž jedna s největší pravděpodobností patřila Zdeňku Štěpanickému z Valdštejna[7], majiteli jilemnického panství ve 14. století. Ten se v Českém království se na sklonku 14. století řadil mezi významné šlechtice. V roce 1377 se stal hofmistrem královny Elišky. V letech 1388 a 1394 zasedal na dvorském soudu a od roku 1391 na zemském soudu. Poslední zmínka o Zdeňkovi ze Štěpanic pochází z roku 1398.[8] Tři rakve s ostatky Valdštejnů byly 14. února 2018 slavnostně pohřbeny pod podlahou zahradního domku.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b BRAUN, Jan. Nález Valdštejnů mění dějiny Jilemnice. Krkonošský deník. 2017-05-15. Dostupné online [cit. 2020-03-15].
- ↑ J. Schaller, Topographie des Königreiches Böhmen, Praha a Vídeň 1790, 16. díl, str. 103-104
- ↑ Nález reliktů gotického kostela sv. Alžběty v Jilemnici - ÚOP Telč. www.npu.cz [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné online.
- ↑ LUŠTINEC, JAN, 1953-. Jilemnice : historická zastavení. Jilemnice: Město Jilemnice 223 s. Dostupné online. ISBN 80-238-6376-2, ISBN 978-80-238-6376-5. OCLC 46962017
- ↑ Unikátní objev gotického kostela v areálu jilemnického parku. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-20.
- ↑ PROSTŘEDNÍK, Jan. Poklady podzemí. Krkonoše - Jizerské hory. 3/2019, čís. 3/2019, s. 8–11. Dostupné online.
- ↑ Neobvyklý smuteční průvod. V Jilemnici znovu pohřbí ostatky Valdštejnů. Liberec [online]. 2018-02-13 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Hroby v Jilemnici vydaly ostatky tří mužů, stopy vedou k Valdštejnům. iDNES.cz [online]. 2017-10-18 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online.
- ↑ V Jilemnici znovu pohřbili ostatky rytířů - Valdštejnů ze 14. století - Genus plus. www.archiv.genus.cz [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple svaté Alžběty na Wikimedia Commons
