Otevřít hlavní menu

Kao Čchi

čínský básník přechodu Jüan/Ming

Kao Čchi (čínsky pchin-jinem Gāo Qǐ, znaky zjednodušené 高启, tradiční 高啟; 13361374) byl čínský básník, esejista a spisovatel žijící na přelomu jüanského a mingského období, pozdějšími kritiky považovaný za největšího mingského básníka.

Kao Čchi
Jiná jména Kao Ťi-ti, Čching-čchiou-c’[1]
Narození 1336[1]
Su-čou
Úmrtí 1374[1]
Příčina úmrtí poprava
Země říše Jüan, říše Ming
Znám jako básník, esejista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kao Čchi je čínské jméno, v němž Kao je příjmení a Čchi osobní jméno.

JménaEditovat

Kao Čchi používal zdvořilostní jméno Ťi-ti (čínsky pchin-jinem Jìdí, znaky 季迪) a pseudonym Čching-čchiou-c’ (čínsky pchin-jinem Qīngqiūzǐ, znaky 青丘子).[1]

ŽivotEditovat

Kao Čchi pocházel ze Su-čou (v moderní provincii Ťiang-su), předního kulturního centra tehdejší Číny.[1] Už v mládí se zapojil to sučouských literárních kruhů, se svými vrstevníky, básníky a malíři Čang Jüem, Jang Ťim a Sü Penem je zahrnován mezi „čtyři velké literáty ze Su-čou“. Čtveřice ještě s dalšími sučouskými literáty tvořila umělecký kroužek zvaný „přátelé od severní hradby“, jehož byl neformálním vůdcem.[2] Jako mladík se přiženil do prominentní rodiny, po dvacátém roce života dva roky strávil na cestách po jižní Číně,[3] patrně ve snaze o vyhnutí se účasti na politickém životě; jeho tři výše zmínění sučouští přátelé zatím (roku 1358) přijali úřady v administrativě Čang Š’-čchenga, jednoho z regionálních čínských vladařů sídlícího v Su-čou.[2]

Po porážce Čang Š’-čchenga a dobytí Su-čou Ču Jüan-čangem (roku 1367) byli mnozí tamní vzdělanci (včetně Jang Ťiho a Sü Pena) vypovězení do vzdálených pohraničních krajů.[2] Kao Čchiho, jako známého spisovatele, naopak Ču Jüan-čang povolal do Nankingu, hlavního města své nové říše Ming, a jmenoval členem 16členného výboru zodpovědného za sestavení Jüan-š’, dějin předcházející říše Jüan. Pod vedením Sung Liena bylo dílo dokončeno roku 1369.[4] Kao Čchi poté odmítl sloužit v mingské vládě[5] a příští rok dostal povolení k návratu do Su-čou, kde zůstal po zbytek života. Roku 1374 byl obviněn ze zrady, kvůli blahopřání místnímu prefektovi (bývalému kolegovi z práce na Jüan-š’) shledanému závadným, a popraven i s oním prefektem, Wang Wejem.[4]

Jako básník byl všestranný, skládal balady jüe-fu, čchuské básně ve stylu sao, poezii š’, písně cch’ a čchü.[4] Díky své kreativitě a mistrovství je považován za největšího básníka 14. století, ba i celého mingského období.[1][3] Ve svém díle vycházel především z tvorby mistrů vrcholného tchangského období a starších básníků, až chanských, čímž předjímal pozdější (středně mingské) archaizující tendence,[6] nicméně dokázal napodobit styl prakticky jakéhokoli minulého období.[1] Nezanedbatelný je i jeho příspěvek k literární teorii, vysvětloval, že poezie musí mít ke (, rámec, formální styl), i (, obsah) a čchü (, atmosféru).[6]

Jeho poetika nestranící žádnému směru, schopnost těžit z dědictví různých epoch minulosti a nešťastný osud mu získaly přízeň kritiků. Stal se proto jedním z mála mingských básníků na jejichž velikosti panovala všeobecná shoda.[1]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h NIENHAUSER, William H spoluautoři = a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 470–471. (anglicky) 
  2. a b c CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun; OWEN, Stephen. The Cambridge History of Chinese Literature : Volume 2. Cambridge, New York, Mebourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi, Dubai, Tokyo: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Chang]. ISBN 0521116775, ISBN 9780521116770. S. 1–62, na s. 5. (anglicky)
  3. a b WIXTED, John Timothy. Poetry of the Fourteenth Century. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. [Dále jen Wixted]. ISBN 0-231-10984-9. S. 390–409, na s. 395. (anglicky)
  4. a b c Wixted, s. 396.
  5. Chang, s. 6.
  6. a b Wixted, s. 397.