Otevřít hlavní menu

Kanonikát královský

Kanonikát královský, (lat. regius) je historická právní figura vážící se ke katedrální kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích. Jeho založení se shoduje s datem založení litoměřické kolegiátní kapituly v roce 1057 zakládací listinou[1] knížete Spytihněva II., který se sice snažil získat královský titul pro svou osobu, ale nepodařilo se mu to. Instituce, které Spytihněv II. založil, tedy dostávaly přívlastek regius až později.

HistorieEditovat

Název regius kanonikát dostal zřejmě až v době Karla IV., dříve se o něm píše jako o zbožné fundaci, kterou podpořil donátor, který tak činil ve prospěch spásy své duše, jak to bylo tehdy obvyklé viz Břetislavova statuta z roku 1039. Definitivně se tento název kanonikátu ustálil však až v pobělohorské době.

V hierarchii kapituly bývá považován kanonikát regius za první kanonikát po kapitulních dignitách proboštovi a děkanovi.

Kanonikát je v litoměřické kapitule v kontinuitě téměř tisíc let postupně obsazován významnými kněžími působícími v litoměřické diecézi. Držitel kanonikátu se nazývá kanovník královský.[2] Jako sídelnímu kanovníku vlastním právem držiteli kanonikátu přísluší insignia.

Přehled kanovníků držitelů kanonikátu královskéhoEditovat

 
Signum kanovníků litoměřické kapituly

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.biskup-pavel.net/index.php?clanek=5 Archivováno 16. 5. 2012 na Wayback Machine Překlad textu Zakládací listiny
  2. Stanovy Katedrální Kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, platné od 11. dubna 1995
  3. > Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Litoměřice

LiteraturaEditovat