Kamenná stéla (Mrchojedy)

kulturní památka České republiky na území obce Samopše

Smírčí kříž či také Kamenný muž je pískovcová stéla nacházející se při silnici v obci Mrchojedy. Objekt je kulturní památkou.

Kamenná stéla v Mrchojedech
Základní údaje
Rok vzniku1337
Kód památky30355/2-3521 (PkMISSezObrWD)
Popis
Výška84 cm
Šířka55 cm
Materiálpískovec
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenná stéla se nachází na východním okraji obce Mrchojedy při rozcestí polní cesty do Talmberka a silnice vedoucí do Nového dvora, přibližně na hranici katastrů Samopše a Talmberk. Asi 84 cm vysoký kámen má tvar písmene T, na jeho přední straně je vytesána postava muže s helmicí, suknicí a překříženýma rukama na hrudi, napravo od postavy je vyobrazeno kopí.[1] Na zadní straně kamene je vyhloubeno pět mělkých důlků a jeden hlubší, tři další důlky jsou na horní hraně. Kámen je silně zvětralý, zpočátku měl nejspíše tvar kříže. Původně se kámen nacházel jižněji v prostoru dnešní silnice, která byla stavěna v letech 1926 a 1927. Podle zprávy z roku 1940 byly při stavbě silnice nalezeny zbytky příkopu hradiště a několik koster.[2][3][4]

Historie

editovat

V prvním dokladu o kamení v knize Kutnohorsko slovem i obrazem z roku 1914 píše Josef Zavadil: U cesty mrchojedské stojí tak zvaný Kamenný muž; lid tvrdí, že na tomto místě zastřelen byl roku 1813 Rus, vojín, jiní praví, že to zkamenělý pasák. Poslední studie Vaňka a Bernata klade kámen do souvislosti s opevněním, které bylo poblíž kamene nalezeno. Opevnění ztotožňují s osadou Hradištko, doloženou v listině z roku 1337. Tento tehdy již pomístní název považují za lokaci Hradiště, sídlo Hroznaty z Úžic, zmiňované v pramenech mezi lety 1288 a 1291. Co se týče funkce kamene, oba autoři kámen nepovažují za tzv. smírčí kříž či kámen se sepulkrálním motivem. Za pravděpodobnější uvádí funkci jako hraničního kamene, který odděloval pozemky sázavského kláštera a talmberského panství. Při posunu této hranice, řešené v listině z roku 1337, mohlo dojít k umístění kamene v místech stále výrazného zbytku Hradiště. Původní tvar kříže a vyobrazení ozbrojence nasvědčují, že šlo o kámen symbolicky strážící hranici klášterních pozemků. Hypotézu podporuje i fakt, že kámen není lokálního původu, ale je vytesán do tzv. nučického pískovce, který byl využit při stavbě sázavského kláštera. Podobnou analogií ozbrojence je „smírčí kříž“ v Kladrubech u kostela sv. Jakuba, který je rovněž považován za hraniční kámen benediktinského kláštera v Kladrubech. Na jeho povrchu je z jedné strany vytesán stojící muž opírající se o hůl či jiný dlouhý předmět, z druhé strany je vytesána sekera.[2]

 
Kámen v Kladrubech s postavou opírající se o hůl

V populární kultuře

editovat

Kámen je součástí krajiny v české hře Kingdom Come: Deliverance.[5] Kvůli svému nejasnému původu je kámen často předmětem různých záhadologických teorií.[6][7][8]

Reference

editovat
  1. BUBENÍK, Josef. Několik středověkých památek od osady Mrchojedy u Sázavy n. Sáz.. Archeologické rozhledy. 1970, roč. XXII, s. 204–205. Dostupné online. 
  2. a b VANĚK, Vojtěch; BERNAT, Jiří. Kamenný muž u Mrchojed a Hradiště Hroznaty z Úžic. Archeologie ve středních Čechách. 2008, roč. 12, čís. 2, s. 701–715. Dostupné online. 
  3. BÖHM, Jaroslav. Dokument C-TX-194002725 [online]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 1940 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  4. ŠTĚDRA, Milan. Kamenný muž u Mrchojed. Pod Blaníkem. 2003, roč. 12, čís. 4, s. 13. Dostupné online. 
  5. Suntinel. Mrchojedy - Merhojed - Real - Po stopách Kingdom Come Deliverance. [s.l.]: Youtube, 2020. Dostupné online. 
  6. ČERMÁK, Libor. Tajemství kamenného muže z Mrchojed - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  7. HAVLÍČEK, Vladimír. 'Mrchojedský menhir' je záhadou Kutnohorska. Kutnohorský deník. 2021-11-28. Dostupné online [cit. 2023-02-20]. 
  8. DVOŘÁK, Otomar. Krajinou Čertovy brázdy: za sv. Prokopem od Šembery k Sázavě. Beroun: Nakladatelství MH 176 s. ISBN 978-80-86720-39-5. S. 124.