Kalina modroplodá

druh rostliny

Kalina modroplodá (Viburnum tinus) je stálezelený hustý keř rostoucí ve Středomoří a na Kanárských ostrovech. V našich podmínkách je možno ji pěstovat jako kbelíkovou rostlinu.

Jak číst taxoboxKalina modroplodá
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí kalina modroplodá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďkalinovité (Viburnaceae)
Rodkalina (Viburnum)
Binomické jméno
Viburnum tinus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Středomořská vegetace s kalinou modroplodou

Popis editovat

Kalina modroplodá je hustě větvený stálezelený keř dosahující výšky 1 až 6 metrů. Listy jsou vstřícné, 2 až 10 cm dlouhé, kožovité, na líci lesklé, s hustou síťovitou žilnatinou. Čepel listů je okrouhle vejčitá až vejčitě kopinatá, celokrajná. Květy jsou malé, směstnané ve vrcholíku připomínajícím okolík. Koruna je bílá, v poupatech narůžovělá, se zaoblenými cípy, 5 až 9 mm široká. Kvete od ledna do června. Plody jsou oválné, 5 až 8 mm dlouhé, za zralosti kovově modré.[2][3]

Rozšíření editovat

Druh roste na stinných vlhkých místech v neopadavých lesích a křovinách. Je rozšířen téměř v celém Středomoří. Na Kanárských ostrovech roste kalina modroplodá kanárská (Viburnum tinus ssp. rigidum), lišící se od typového poddruhu chlupatými letorosty a matnými, na rubu plstnatými listy.[2]

Význam editovat

V našich podmínkách kalina modroplodá vymrzá, lze ji však pěstovat jako kbelíkovou rostlinu přes léto venku a na zimu v chladné světlé místnosti. V jižní Evropě je pěstována v různých kultivarech jako okrasný keř. Protože dobře snáší řez, je používána do živých plotů. Listy jsou velmi hořké, nálev z nich byl kdysi používán ke snížení horečky a plody jako drastické projímadlo. Rostlina obsahuje hodně tříslovin a byla používána při vydělávání kůží.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9. 
  3. Dendrologie online: Viburnum tinus [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat