Kalandrování textilií

Kalandrování je zušlechťovací proces, při kterém se na plošné textilie působí tlakem otáčejících se válců.

Účelem kalandrování je dodat textilnímu materiálu určitý vzhled nebo omak.

Kalandrovací stroje

editovat

Stroje sestávají nejčastěji ze 3-7 válců nad sebou, vždy střídavě jeden kovový (s možností vyhřívání) a jeden s elastickým či bavlněným povrchem. Přítlak mezi válci může dosáhnout až 1200 kN, rychlost do 200 m/min.[1]

K nejpoužívanějším kalandrům patří:

  • Válcový - univerzální zařízení na matování nebo leštění textilií
  • Frikční – zboží se hladí za současného tření (chintzový efekt)
  • Rýhovaný – ohřívané ocelové válce s jemným rýhováním (např. na hedvábné tkaniny)
  • Gaufrovací – k ražení různých vzorů nebo také ke zpevňování rouna u netkaných textilií
  • Chaisingový – zboží prochází ložené v několika vrstvách nad sebou, tím se dosáhne matného lesku (proces je podobný mandlování)
  • Simili Kalandr – vlhké zboží prochází kalandrem při vysoké teplotě a tlaku. Tím se dosáhne na bavlněných nebo viskózových tkaninách lesku, který se však po vyprání ztrácí
  • Plsticí – k sušení a úpravě vlněných tkanin
  • Termo Kalandr – zpevnění netkaných textilií mezi ohřívanými válci (termobonding)
  • Pletařský – zařízení na paření pletenin hadicového tvaru

Efekty získané kalandrováním

editovat

Žlábky, hedvábný povrch textilie, gaufrový efekt (krep), moaré, chintz a další mohou být:

  • stálé při praní – vzniklé termofixací textilií z plastických vláken
  • nestálé při praní - efekty získané kalandrováním na textiliích z celulózových vláken (např. bavlna, viskóza). Zvýšení stálosti se zde dosáhne síťovacími přípravky, které se přidávají před kalandrováním a po průchodu kalandrem se provádí vlastní zesítění.

Literatura

editovat
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat