Otevřít hlavní menu

Kašpar Šternberk

český botanik, geolog, paleontolog a šlechtic
(přesměrováno z Kašpar Šternberg)

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, německy: Kaspar Maria Graf von Sternberg (6. ledna 1761, Praha20. prosince 1838, Březina[1]), byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil.

Kašpar Šternberk
KasparMariaVonSternberg.jpg
Narození 6. ledna 1761
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 20. prosince 1838 (ve věku 77 let)
Březina
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater Univerzita Karlova
Rodiče Jan Nepomuk I. ze Šternberka
Příbuzní bratr: Jan Nepomuk II.
bratr: Jáchym
strýc: František Adam ze Šternberka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Kašpar Šternberk se narodil ve starobylém, ale nepříliš bohatém českém šlechtickém rodě Šternberků jako 8.a poslední dítě a 3. syn[2] v rodině Jana Nepomuka ze Šternberka (1713–1798) a Anny Josefy rozené hraběnky Krakovské z Kolovrat (1726–1790). V mládí toužil být vojákem, brzy se však pod tlakem rodičů a bratrů rozhodl pro církevní kariéru. V 11 letech mu papež Klement XIV. rezervoval místo kanovníka v kapitule ve Freisingu a později i v Řezně. Od mládí projevoval velké nadání pro studia. Mluvil česky, německy, francouzsky a latinsky, později se ještě naučil trochu anglicky.

 
Kašpar Šternberk 47 letý

Studoval na pražské univerzitě filosofii (17771779) a v Římě teologii (17791782), kde také přijal nižší církevní svěcení. Učiteli byl hodnocen jako žák velmi schopný, ale též vzpurný a bez respektu k autoritám (přesnější by patrně bylo říci, že si autority neurčoval podle titulů). Na přelomu let 1782/1783 odjel do Řezna, kde měl strávit významnou část svého dalšího života. Z počátku dojížděl do Čech, kde se stýkal s kruhem vzdělanců okolo přírodovědce a lékaře Johanna Mayera. V Řezně vstoupil do lóže svobodných zednářů[3].

Církevní a politická kariéraEditovat

 
Kašpar Šternberk 59 letý

28. června 1785 se stal kanovníkem řezenské kapituly a krátce poté přijal tonzuru a subdiakonské svěcení. Rok nato se stal dvorním komorníkem a radou řezenského biskupa a spravoval biskupské lesy. V roce 1788 se stal kanovníkem i ve Freisingu a správcem všeho biskupského majetku. V roce 1789 mu zemřel nejstarší bratr Jan, v roce 1790 matka. V roce 1790 se také začal trochu zajímat o přírodní vědy, k čemuž ho inspirovalo založení řezenské Botanické společnosti Jacobem Christianem Schäfferem, jejímiž členy byli mj. Alexandr von Humboldt nebo Justus von Liebig. Hlubší zájem o tuto společnost začal projevovat až později, od roku 1795 se pravidelně účastnil jejích schůzí a přispíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch, v roce 1800 se stal řádným členem. Začal soukromě studovat botaniku, v níž mu byl prvním učitelem Charles Jeunet Duval. Církevní a politická kariéra však byla v tomto období stále na prvním místě a v mnoha ohledech mu pomáhala, neboť mu jeho politické známosti a cesty do zahraničí umožnily seznámit se s mnoha velkými přírodovědci, zejména ve Francii.

Vědecké obdobíEditovat

 
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka

Slibnou církevní kariéru ukončil po neúspěchu diplomatické mise v Paříži, v letech 18041805 složil církevní funkce a přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně, kde založil botanickou zahradu, zničenou však již za válečného tažení roku 1809. Tento rok byl přelomem v jeho životě i proto, že mu zemřeli oba bratři a stal se jediným dědicem rodového panství v Čechách. Již tehdy začal kromě své vědy pomýšlet na návrat domů[4]. Během pobytu ve Francii se seznámil s Alexandrem von Humboldtem a elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp, vytěžil materiál pro latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil po starším svobodném bratru Jáchymovi, rovněž zaníceném přírodovědci, západočeské panství Radnice a Darová, s rozestavěným zámečkem Březina. Při dostavbě sídla v Březině zřídil opět botanickou zahradu. Když byly na Šternberkově panství na Břasku, mezi Vranovem a Vranovicemi otevřeny kamenouhelné doly, hrabě vyhledával a dokumentoval zkameněliny pravěkých rostlin, které později publikoval. Dočasně se však těžiště jeho činnosti přesunulo k zemědělské správě statků a k metalurgii.

Muzejní a publikační činnostEditovat

Projekt Vlastenského muzea v Praze byl pro Kašpara Šternberka spojen s tříletou organizační prací. Kroužek šlechticů - zakladatelů tvořili čtyři bratranci: Kašpar a František Šternberkové, František hrabě z Klebelsberka a František Antonín Kolowrat Libštejnský, ještě s Janem z Neuberka se scházeli na Malostranském náměstí v paláci Kašparova bratrance Františka hraběte ze Šternbeka-Manderscheidu. Roku 1818 byl Kašpar ze Šternberka zvolen prezidentem Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž odkázal svou knihovnu, paleontologickou sbírku, rodinné portréty a jiné starožitnosti ze svého domu.[5] Brzy po založení muzea Kašpar vydal německy a vzápětí i česky Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 18201838 vycházelo společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina CordyPokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. O jeho překlad z němčiny do francouzštiny se postaral Kašparův učitel François Gabriel de Bray. Ujal se rovněž uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, který dotyčný přivezl z Latinské Ameriky. Roku 1822 se hrabě Šternberk v Mariánských Lázních poprvé osobně sešel s Johannem Wolfgangem Goethem, jehož vědeckou činnost celá léta sledoval a obdivoval.

 
Fosilie přesličky ze Šternberkovy knihy

Poslední projektyEditovat

  • Lánská koněspřežka: v roce 1825 byl hrabě Šternberk jedním z klíčových podílníků Pražské železniční společnosti, která v roce 1827 obdržela koncesi pro stavbu Lánské koněspřežky. Vyměřováním tratě byl pověřen Joachim Barrande, který při tom učinil mnoho přírodovědných objevů.
  • Studium a publikace Hornictví v Čechách (1836-1838)
  • Uspořádání přírodovědeckého kongresu v Praze roku 1837: byl to 15. kongres německých lékařů a přírodovědců, na nějž do Prahy přijelo 495 delegátů z 11 zemí. V úvodním projevu Šternberk vyzdvihl úspěchy české přírodovědy a význam nejstaršího univerzitního města střední Evropy[6].

Smrt a hrobkaEditovat

Hrabě Šternberk trpěl oční chorobou. Zemřel téměř slepý, po několika mrtvicích na svém březinském zámku. Jeho smrtí vymřela leopoldinská větev rodu. S veškerými poctami, po zádušní mši a po pohřbu v Praze bylo jeho tělo převezeno do rodinné hrobky ve Stupně.

DíloEditovat

  • Paměti (1868 je vydal František Palacký, 1909 je pak jako kritické vydání doplněné o různé verze a vyškrtnuté pasáže ze Šternberkovy pozůstalosti vydal Vladimír Helekal).
  • Několikrát byla vydána jeho rozsáhlá korespondence s Goethem (1820–1832)
  • Kašpar Šternberk má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Stern..[7]

PamátkyEditovat

  • Bronzová socha v Panteonu Národního muzea (1900), dílo Josefa Kvasničky[8].
  • Portrét Kašpara Šternberka, olejomalba na plátně, A. Clarot 1818; visí v někdejší ředitelně historické budovy Národního muzea
  • Jméno Kašpara Šternberka je umístěno na tabulce pod okny historické budovy Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Stupno
  2. Kašpar M. hrabě Sternberg, přírodovědec a zakladatel Národního muzea, 1998, s.6
  3. Kleisner, 2014, s.18
  4. Kašpar M.hrabě Sternberg, přírodovědec a zakladatel Národního muzea, 1998, s. 51-52
  5. KLEISNER, Tomáš. Medaile francouzského Popisu Egypta pro Kašpara Sternberga. Cour d´honneur. 2008, čís. IV, s. 50. Dostupné online. 
  6. 'Kašpar M. hrabě Sternberg, přírodovědec a zakladatel Národního muzea, 1998, s.58-59
  7. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 
  8. http://www.esbirky.cz/predmet/312198

LiteraturaEditovat

  • Jiří Majer: Kašpar Šternberk, Academia, Praha 1997, ISBN 80-200-0605-2
  • Claudia Schweizer: Johann Wolfgang von Goethe und Kaspar Maria von Sternberg, Münster 2004, ISBN 3-8258-7579-2
  • Kašpar M. hrabě Sternberg, přírodovědec a zakladatel Národního muzea (1818-1998). Publikace k výstavě, kolektiv autorů, editor Jiří Kvaček. Národní muzeum Praha 1998, ISBN 80-7036-047-X
  • KLEISNER, Tomáš. Zednářské medaile ve sbírce Národního muzea. Svobodný zednář. 2014/2015. Dostupné online. 
  • katalog výstavy, Národní muzeum Praha 2008

Externí odkazyEditovat