Kařízek (tvrz)

zaniklá tvrz v Česku

Kařízek je zaniklá tvrz ve stejnojmenné obciokrese Rokycany. Až do dvacátého století se z ní dochovalo tvrziště, které bylo zničeno úpravou pozemku a výstavbou domu. Nepatrné pozůstatky tvrze jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka.[1]

Kařízek
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Stavebník vladykové z Kařeza
Další majitelé páni z Komárova
Lobkovicové
Poloha
Adresa Kařízek, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kařízek
Kařízek
Další informace
Rejstříkové číslo památky 26597/4-2500 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Tvrz v Kařízku stála už v patnáctém století. Patřila zřejmě vladyckému rodu, jehož členové používali přídomek z Kařeza nebo z Kařízka. Vzhledem k faktu, že v Kařezu nikdy tvrz nebyla, vztahují se všechny zmínky o vladycích ke Kařízku.[2] Prvním známým příslušníkem rodu byl Zipota z Kařeza připomínaný roku 1263 v konfirmační listině kláštera svaté Dobrotivé. Dalším členem rodu byl Ota z Kařeza, který roku 1326 zastával funkci převoraklášteře Světce a o čtrnáct let později buď on, nebo nějaký jeho jmenovec věnoval několik vesnic pražskému klášteru svatého Jiří.[3]

Z patnáctého století je znám Drslav z Kařízka (1418) s manželkou Vrackou z Chrástu, Racek z Kařízka (1420) a Mikuláš Mnich z Kařeza, který za služby lounskému svazu dostal ves Břvany. V témže století byly v Kařízku dva dvory zvané Zipotovský a Habartovský. Majitelem poloviny (nebo tří čtvrtin[2]) Habartovského dvora byl Jan z Ptíče, po jehož smrti v roce 1462 majetek převzala vdova Anna a jejich děti. Po roce 1491 získali Kařez i Kařízek páni z Komárova a připojili obě vesnice ke komárovskému panství. Roku 1548 prodal Jan mladší Pešík z Komárova obě vsi s poplužním dvorem v Kařízku Janovi staršímu z Lobkovic a na Zbiroze.[3] Při dělení panství mezi jeho dědici v roce 1565 a později roku 1652 se tvrz v Kařízku připomíná jako pustá.[2]

Stavební podobaEditovat

Na tvrzišti bývaly ještě v devatenáctém století patrné zdi bývalé tvrze.[2] Do první poloviny dvacátého století se dochoval centrální pahorek s průměrem asi 23 metrů, který byl obehnán širokým příkopem. Tvrziště se nacházelo mezi dvěma výrazně upravenými rybníčky, které patřily k opevnění. Samotný pahorek byl při úpravách terénu rozvezen do příkopu a jejich existenci dokládá pouze terasovitá úprava zahrady rodinného domu, který byl v místech tvrze postaven.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-27]. Identifikátor záznamu 137790 : Zaniklá tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kařízek – tvrz, s. 139. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Menší sídla na Zbirožsku, s. 269. 
  4. Zaniklá tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Rokycansku. Archaeologica historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 445–459. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. ISSN 0231-5823.