Otevřít hlavní menu

K-329 Belgorod

jaderná ponorka speciálního určení

K-329 Belgorod je jaderná ponorka speciálního určení ruského námořnictva projektu 09852. Rozestavěna byla na počátku 90. let jako ponorka projektu 949A, což jsou specializované nosiče protilodní střel. Od roku 2012 je dokončována ve zcela přepracované podobě ponorky pro speciální operace, mimo jiné vybavené pro nesení miniponorky a podmořských dronů. Belgorod drží primát nejdelší ponorky světa, přičemž svým výtlakem ji překonávají pouze sovětské raketonosné ponorky projektu 941 Akula (v kódu NATO Typhoon)[3]

Základní údaje Rusko
Typ: jaderná ponorka
Třída: projekt 09852
(původně projekt 949A)
Jméno podle: město Belgorod
Zahájení stavby: 24. července 1992
Spuštěna na vodu: 23. dubna 2019
Osud: ve stavbě (2019)
Takticko-technická data
Výtlak: 14 700 t (na hladině)
24 000 t (pod hladinou)[1]
Délka: cca 178 m[2]
Šířka: cca 15 m
Ponor:
Pohon: jaderný reaktor OK-650 (190 MW)
2× turbína, 2× lodní šroub
100 000 hp
Rychlost: cca 32 uzlů
Ostatní: 1× miniponorka
podmořské drony

Dle analytika H. I. Suttona bude tato ponorka hrát zásadní roli při budování ruské vojenské infrastruktury v Arktidě. Mimo jiné půjde o stavbu podmořského systému pro detekci ponorek (obdoba amerického systému SOSUS). Provozovatelem ponorky bude zpravodajskou službou GRU řízená Hlavní správa hlubokomořského výzkumu (GUGI).[2]

StavbaEditovat

Ponorka Belgorod byla rozestavěna 24. července 1992 jako dvanáctá jednotka projektu 949A, ale roku 1994 byla její stavba kvůli nedostatku financí přerušena. Po potopení ponorky K-141 Kursk roku 2000 byly práce obnoveny, ale roku 2006 znovu přerušeny.[1] Ponorka tehdy byla hotova ze 76 %. Následně bylo rozhodnuto Belgorod dokončit ve výrazně upravené podobě ponorky pro speciální operace projektu 09852, který od roku 2009 vyvíjela konstrukční kancelář CKB MT Rubin. Mimo jiné byl vložením dodatečné sekce výrazně prodloužen její trup. Kýl ponorky byl znovu založen v prosinci 2012 v loděnici Sevmaš v Severodvinsku. Ponorka byla na vodu spuštěna 23. dubna 2019.[4] Od zahájení stavby do sluštění ponorky na vodu tak uběhlo plných 27 let.[3] Přijetí ponorky do služby je plánováno na rok 2020.

KonstrukceEditovat

 
Miniponorka AS-12

Ponorka může nést pod trupem speciální miniponorku, např. AS-12 (projekt 10831), AS-21 a AS-35 projektu 18511. Na hřbetě trupu za velitelskou věží bude prostor pro vypouštění podmořských dronů. Na hřbetu trupu za věži bude též možné uchytit další specializovaný náklad.[2] Dle spekulací se Belgorod může stát nosičem vyvíjených ruských jaderných torpéd Poseidon. Pohonný systém tvoří dva jaderné reaktory OK-650 (190 MW), pohánějící dvě turbíny o výkonu 100 000 hp, které pohánějí dva lodní šrouby.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Russia launched a Project 09852 Belgorod submarine [online]. Navyrecognition.org, rev. 2019-04-24 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Project 09852 K-329 Belgorod ("Белгород") [online]. Covert Shores, rev. 2019-10-12 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Obří ruská ponorka Belogrod s jaderným torpédy Poseidon [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2019-04-30 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online. (česky) 
  4. Velké dubnové novinky ruského námořnictva. ATM. 2019, roč. 51, čís. 6, s. 87. ISSN 1802-4823.