Křivé jezero (národní přírodní rezervace)

Národní přírodní rezervace Křivé jezero vznikla v roce 1973 na rozloze 116,4 ha, která zahrnuje pravobřežní část dyjské nivy včetně stejnojmenného slepého ramene a rozkládá se v katastru obcí Milovice a Nové Mlýny v nadmořské výšce 163 až 165 m.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní rezervace Křivé jezero
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
NPR Křivé jezero
Základní informace
Vyhlášení	9. srpna 1973
Nadm. výška	163 až 165 m n. m.
Rozloha	126,63 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Břeclav
Umístění	Nové Mlýny
Souřadnice	48°50′57,12″ s. š., 16°43′35,04″ v. d.
Křivé jezero
Další informace
Kód	576
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace v Česku

Důvod ochrany

NPR Křivé jezero

Zachovalá část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje; význačné hnízdiště ptactva. Správu vykonává Správa CHKO Pálava.

Geologie

Celá rezervace se nachází na holocénních fluviálních písčitohlinitých sedimentech, které jsou místy vystřídány slatinnými zeminami.

Flóra

Částečně jsou zachovány porosty tvrdého luhu s jasanem úzkolistým, jilmem vazem a dubem letním, na vlhčích místech je nahrazují porosty měkkého luhu s vrbou bílou a topolem bílým. V části rezervace byly tyto polopřirozené porosty nahrazeny výsadbou topolu kanadského.

U Křivého jezera a Panenského mlýna dosud existují fragmenty kontinentálních lužních luk s jarvou žilnatou, ale vlivem změn vlhkostních poměrů a nekosení se v posledních letech šíří ostřicové a chrasticové porosty. Periodické tůně v létě za nízkého stavu vody zarůstají zblochanovými rákosinami se šmelem okoličnatým a porosty širokolistých bylin s haluchou vodní a rukví obojživelnou. V Křivém jezeře dosud přežívá leknín bílý.

Z dosud nalezených druhů cévnatých rostlin je 10 zvláště chráněných: hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, violka slatinná, šišák hrálolistý, žluťucha slatinná. Před napuštěním dolní zdrže u Nových Mlýnů sem byla s dobrým úspěchem přesazena ladoňka vídeňská a více než 100 000 bledulí letních, která zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Na okraji louky u Panenského mlýna rostou dva exempláře topolu černého.

Fauna

Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy – včetně komárů. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, u něhož představují zaplavované nivy Podyjí jedinou makrolokalitu v českých zemích. V lesích je běžným druhem tesařík obrovský, v korunách starých mohutných dubů buduje svá hnízda velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum.

V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků – rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší i skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký, v řece Dyji žijí dva kriticky ohrožené druhy ryb – drsek menší a drsek větší. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského. Na Křivém jezeře mj. hnízdí orel mořský, luňák červený i luňák hnědý, hojná je i pro lužní biotopy typická cvrčilka říční. Klapáním zobáků se na jaře ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých.

Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na hlavatých vrbách. V posledních letech se na jejím území pravidelně vyskytuje i bobr evropský, který se na jižní Moravu rozšířil po jeho znovuvysazení u Vídně.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Křivé jezero na Wikimedia Commons

Portály: Morava | Příroda