Otevřít hlavní menu

Křižovníci s červeným křížem

řeholní řád

Křižovníci s červeným křížem neboli Kanovníci Božího hrobu (též Křižovníci Božího hrobu, Strážci Božího hrobu, Jeruzalémští křižovníci, Božehrobci, u nás Zderazští křižovníci) byl kanovnický řád řeholních kanovníků s řeholí sv. Augustina, založený v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, uznaný papežem Paschalem II. v roce 1113. Jeho osudy se proplétají s dějinami rytířského Řádu Božího hrobu existujícího dodnes. Mužská větev řádu zanikla nejpozději roku 1819, ženská větev Řeholních kanovnic Božího hrobu Jeruzalémského existuje dodnes a má 29 klášterů po celém světě.

Křižovníci s červeným křížem
Strážci Božího hrobu Jeruzalémského
Ordinis Canonicorum Sancti Sepulchri Hierosolymitani cum rubea cruce (la)
Orde van het Heilig Graf Basis.png
Základní info
Aktivita: vznik po roce 1099
Kategorie: původně rytířsko-kanovnický (křižovnický) duchovní-církevní řád
Úloha: péče o nemocné,
kanovnické funkce v Bazilice Božího hrobu
Země původu: Jeruzalémské království Jeruzalémské království, Palestina (Svatá země)
Schválil: Paschal II., 1113
Nástupci: Croix de l Ordre du Saint-Sepulcre.svg Řád Božího hrobu
Působnost: původně Blízký východ, dále Západní, střední a jižní Evropa.
Odznak: Miechowici COA.svg
Oděv: bílý oděv doplněný o černý plášť s červeným patriarším křížem

Křižovníci s červeným křížem v českých zemíchEditovat

Řád měl v českých zemích jedinou kanonii v Praze na Zderaze, s kostelem sv. Petra a Pavla a špitály na Zderaze, u sv. Lazara na Novém městě pražském, v Trutnově s kostelem sv. Petra a v krátce Nymburku. Kanonii náležely také tato inkorporované fary:

Zderazská kanonie byla založena roku 1190 a existovala až do roku 1785, kdy ji zrušil Josef II. Ženská větev řádu, Řeholní kanovnice Božího hrobu Jeruzalémského, měla v předhusitské době klášter ve Světci s kostelem sv. Jakuba

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat