Křižovníci s červeným křížem

řeholní řád

Řád Křižovníků s červeným křížem neboli Kanovníci Božího hrobu (též Křižovníci Božího hrobu, Strážci Božího hrobu, Jeruzalémští křižovníci, Božehrobci, u nás Zderazští křižovníci, latinsky Ordo Canonicorum Regularium Custodum Sacrosant Sepulchri Domini Hierosolymitani, nebo také Fratres Cruciferorum Ordinis Canonicorum Regul. Custodum SS. Sepulchri Hierosolymitani cum duplici rubea Cruce) byl kanovnický řád řeholních kanovníků s řeholí sv. Augustina, založený v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, uznaný papežem Paschalem II. v roce 1113.

Křižovníci s červeným křížem
Strážci Božího hrobu Jeruzalémského
Ordo Canonicorum Sancti Sepulchri Hierosolymitani cum rubea cruce (la)
či též
Ordo Canonicorum Regularium Custodum Sacrosant Sepulchri Domini Hierosolymitani (la)
Základní informace
Aktivitavznik po roce 1099
Kategoriepůvodně rytířsko-kanovnický (křižovnický) duchovní (církevní) řád
Úlohapéče o potřebné,
kanovnické funkce v Bazilice Božího hrobu
Země původuJeruzalémské království Jeruzalémské království, Palestina (Svatá země)
SchválilPaschalis II., 1113
NástupciŘád Božího hrobuŘád Božího hrobu Řád Božího hrobu
Působnostpůvodně Blízký východ, dále Západní, střední a jižní Evropa.
Oděv
Bílý oděv s černým pláštěm a červeným patriarchálním křížem.

Historie

editovat

Osudy řádu Křižovníků s červeným křížem se proplétají s dějinami rytířského Řádu Božího hrobu jeruzalémského existujícího dodnes. Mužská větev řádu zanikla nejpozději roku 1819, ženská větev Řeholních kanovnic Božího hrobu Jeruzalémského existuje dodnes a má 29 klášterů po celém světě.

Křižovníci s červeným křížem v českých zemích

editovat
 
Klášterní kostel sv. Petra a Pavla na Zderaze se znakem opata Křižovníků Božího hrobu rytina podle E. Sadelera, kolem 1600

Řád měl v českých zemích jedinou kanonii v Praze na Zderaze, s kostelem sv. Petra a Pavla a špitály na Zderaze, u sv. Lazara na Novém městě pražském, který na místě osady Zderaz, poprvé zmíněné roku 1090, založili velmoži

 
Kříž na oděvech

Kojata a Hrabiše II. Hrabišic (či jeho syn Hrabiše III.) se po návratu ze Svaté země rozhodli roku 1188. Další kanonie existovaly v Trutnově s kostelem sv. Petra a v krátce Nymburku. Kanonii náležely také tyto inkorporované farnosti:

Zderazská kanonie byla založena roku 1190 a existovala až do roku 1785, kdy ji zrušil Josef II.

Ženská větev řádu, Řeholní kanovnice Božího hrobu Jeruzalémského, měla v předhusitské době klášter ve Světci s kostelem sv. Jakuba. Užívali vlastní bohoslužebný ritus řádu Božího hrobu.

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat