Křenov (okres Svitavy)

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Křenov (dříve Křenová Třebová, německy Krönau[3]) je obec v okrese SvitavyPardubickém kraji. Žije zde 412[1] obyvatel.

Křenov
kostel sv. Jana Křtitele
kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce KřenovVlajka obce Křenov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 578274
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel412 (2022)[1]
Rozloha10,46 km²
Katastrální územíKřenov
Nadmořská výška476 m n. m.
PSČ569 22
Počet domů131 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKřenov 26
569 22 Křenov
obec.krenov@seznam.cz
StarostaVáclav Dvořák
Oficiální web: www.obeckrenov.cz
Křenov
Křenov
Další údaje
Kód obce578274
Kód části obce75876
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Název Křenov je slovanského původu, ale písemnými prameny není doložen. Dlouho se mylně tradovalo, že je první písemná zpráva z roku 1308 Crenaw, jde však o jinou lokalitu v blízkosti Olomouce.[4] Roku 1365 je Křenová nazýváno městečkem (opidum Crenowia) a je součástí třebovského panství, které koupil moravský markrabě Jan Jindřich od Jindřicha mladšího z Lipé, který je zdědil po svém příbuzném Čeňkovi z Lipé, jemuž připadlo rodovým dělením statků již roku 1346. Markrabě Jan Jindřich vlastnil Křenov až do své smrti roku 1375. Roku 1398 ztratil Křenov statut městečka, 1485 byl však Jiříkem Hrabišem Kostkou z Postupic znovu povýšen na městečko a obdržel městskou pečeť.

Podle moravskotřebovského urbáře měl v 16. a 17. století katastr Křenova výměru 20 lánů a 33 usedlostí. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 získal panství darem od císaře kníže Karel z Liechtensteina. Na konci třicetileté války, roku 1645, byl Křenov obsazen švédským vojskem, podle zápisků moravskotřebovského syndika však nebyl zpustošen. Velkou tragédii vyvolala morová epidemie roku 1715, na niž zemřelo 800 obyvatel. Po ní začala výjimečná výstavba barokní architektury. Roku 1758 se zde srazilo pruské vojsko s rakouským císařským. V nedalekém Jevíčku sídlilo císařské vojsko s generálem Laudonem. Městečko časem ztratilo svá práva, protože je nepředložilo ke konfirmaci, ale za císařovny Marie Terezie mu byla vrácena a potvrzena.

PamětihodnostiEditovat

Kostel, kaple a fara byly postaveny jako vrcholně barokní architektonický komplex v roce 1732 farářem jezuitou Johannem Benediktem Rusticem Schindlerem (1664–1736) pod patronátem knížete Josefa Johanna Adama z Liechtensteina. Od roku 2007 byla budova fary restaurována a je využívána jako muzeum a stylový hostinec.

ObjektyEditovat

Významní rodáciEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 549. 
  4. Petr Koudelka, Barokní komplex Křenov, Museum a fara Křenov. Křenov 2014, s. 7
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-29]. Identifikátor záznamu 139345 : kaple sv. Isidora, hřbitovní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. PERŮTKA, Marek (editor). Kroměříž - Historické město & jeho památky. Kroměříž: Město Kroměříž, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4. 

LiteraturaEditovat

  • Petr Koudelka, Barokní komplex Křenov, Museum a fara Křenov. Křenov 2014

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat