Křenice (okres Klatovy)
Obec Křenice (také Krzemicze, Krzenicze, Kšenice, německy Krenitz, též Krzenitz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 213[1] obyvatel.
| Křenice | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Klatovy |
| Obec s rozšířenou působností | Klatovy (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′10″ s. š., 13°12′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 213 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 425 m n. m. |
| PSČ | 340 12 |
| Počet domů | 109 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Křenice 48 340 12 Švihov info@krenice.cz |
| Starosta | Vlastimil Rejthar |
| Oficiální web: www | |
  Křenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 556505 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Křenice byly nejspíše od počátku v majetku rodu Drslaviců (pánů z Dolan). První písemná zmínka je v listině z 12. dubna 1339 (Kczenicz). Byla to listina vydaná Sezemou, synem Protivy z Dolan, kterou potvrzuje prodej vsi Petrovi, proboštovi kláštera v Chotěšově, který v 15. století statek opět prodal. Ves byla prodána klášteru v Chotěšově za 330 kop grošů pražských (19 800 grošů). Součástí prodané vsi byla krom lidu poddaného i tvrz, mlýny (jeden potoční a jeden u tvrze), rybníky, lesy, pole a louky.[4] V roce 1367 byl napsán urbář chotěšovského kláštera, který zaznamenává držení půdy jednotlivými poplatnými sedláky a celkovou sumu platů se stanovením data odvodu. Z tohoto dokumentu se lze dozvědět jména obyvatel Křenic v roce 1367. V Křenicích („Krzemicze“, „Krzenicze“) bylo 12 lánů, z kterých se ročně odvádělo 32 grošů na svátek sv. Jiří a stejná částka o svátku sv. Havla. Na těchto 12 lánech hospodařili Čadek Michal, Hynčík Jakub, Kučera Jakub, Novák a Vávra. Potomci některých těchto rodů žijí v obci dodnes, jejich krev koluje dodnes ve zdejších rodinách (Baxa, Šalom…).
Tvrz Křenicke stávala snad již ve 13. století, písemně však byla potvrzena až ve 14. stol. Dodnes zachovaná tvrz je pravděpodobně novější z poloviny 16. století. Nachází se v areálu dnešního zemědělského podniku při západním okraji obce. Dnešní tvrz si zachovala pouze obvodové zdivo na ploše přibližně 30 × 15 metrů. Vnitřní prostory byly zcela vybourány v 18. století při přestavbě na sýpku a dnes uvnitř ní jsou tři dřevěná patra typická právě pro sýpku. Na jižní stěně se dochovaly zbytky sgrafitové výzdoby. Na zdejší tvrzi sídlil nápravník chotěšovského kláštera („seděl na právu někoho jiného“ – zastupoval). V roce 1408 byl tímto nápravníkem Bušek Dlask z Kšenic a byl zde ještě v roce 1426. Bušek, původně psaný z Pšovlk, byl nejmladším synem Markvarta Dlaska z Pšovlk. Dlaskové měli v erbu uťatou vlčí hlavu s třemi zuby na krvavém poli.
Dalšími vlastníky tvrze byli páni Valečtí z Vřesova. Za Vřesovců byla ve druhé polovině 16. století v místě poplužního dvora postavena nová tvrz, snad na místě staré. V listině vydané Jetřichem Valečským z Vřesova roku 1620, se dochovala zmínka o správci („nápravníku“ – šafáři) Křenického ungeltu Carolusu Baxovi z Krzenicz, ale také zmínka o nově ustanoveném rychtáři Iohanesu Brejchovi, který nahradil zesnulého fojta (rychtáře) Bartholoma Iohanese Pisare. Na opisu pečeti správce tvrze, která je připojena ke smlouvě, a potvrzuje pronájem mlýna, je nápis „CAROLUS BAXIM QUI TRADIDIT IN KRZENICZ“. Mlynářem byl v této době Withus Kasttner. Koncem 17. století se majitelem stal Jan Heřman Černín a připojil Křenice k Ježovům. Dnes je budova tvrze v soukromých rukou, je zdevastovaná a v havarijním stavu.
PamětihodnostiEditovat
- Kaple Panny Marie – kaple byla postavena v pseudorománském slohu v roce 1873
- Tvrz přestavěná na sýpku
- Sýpky u domů č.p. 4 a 18
- Usedlost č.p. 5
Části obceEditovat
GalerieEditovat
-
Nález při studijním průzkumu v roce 1993 - v závorce je chybný údaj (Nález z roku 2003 – při bourání domu č.p. 1)
-
Ulice
-
Pohled na ves od kaple Panny Marie
-
Dům
-
Tvrz
-
-
-
Usedlost č.p. 25 - v popředí sýpky poté vejminek z roku 1765
-
Vejminek u č.p. 25
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Křenice, město Švihov.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenice na Wikimedia Commons - Křenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Sčítání lidu 1869–1921, Porta fontium
