Křen (příjmení)

příjmení

Příjmení Křen je odvozeno od jména rostliny zvané křen. Dříve se vyskytovalo i jako křestní jméno Chřen.

Obecné informace o příjmení
mužská podoba: Křen
ženská podoba: Křenová
původ: český
Statistika pro Česko (2010)
Křen
četnost: 468
Křenová
četnost: 519
Původ, četnost, osobnosti a mapy (Příjmení.cz)
Graf četnosti po ročnících
Mapa rozšíření v ČR (KdeJsme.cz)
Zdrojové seznamy MV ČR

Mikuláš Křen, bratr ve františkánském klášteře v Kadani (frater Nicolaus ordinis Minorum dictus Chrzyen), bude patrně prvním zaznamenaným výskytem tohoto příjmení v Čechách. Byl roku 1337 vyšetřován inkvizicí[1] v Praze, kde byl biskupem Jan, který například již roku 1314 zle vytýká minoritům, že v interdiktu pohřbili Sulislava z Pnětluk s hymny a písněmi.[2] Jistý jmenovec (Nic. Chren) se v roce 1351 také vyskytuje v Brně (v Knize počtů města Brna z let 1343–1365).

Čech Martin Křen (polsky Marcin Chrzan), z bojové skupiny Mikuláše z Potštejna a na Žampachu, roku 1406 zavraždil piastovce Přemysla Mladšího Osvětimského, syna Přemysla I. Nošáka.[3]

Jan Křen byl v letech 1410 a 1418 litomyšlský měšťan a rychtář.

Roku 1516 Bartoloměj Křen z Velebudic (von Welbeditz) vlastnil ves Koporeč (zu Koppritz). Po zavraždění Jana Zikmunda Křena roku 1589 se neúspěšně pře Zuzana Křenová z Křenova (vnučka Matyáše Křena z Křenova, který si vzal dceru Jindřicha Albrechta z Kolovrat[4]).

V Jižních Čechách se v urbáři města Kaplice vyskytuje roku 1533 Ant. Křen.[5] A roku 1536 v Milevsku klášterský úředník Jan Chřen.

Tomáš Křen z Otendorfu (Thomas Kienov von Ottndorff), obyvatel Prahy, obdržel od krále Ferdinanda I. Habsburského vladyctví a erb 15.2.1544.[6] V Praze jsou roku 1587 dále Jan Chřen (řezník) a Daniel (krejčí) – oba z Jičína.[7][nedostupný zdroj]

Albrecht Křen (Kořen), původem ze západních Čech (Stříbrné Hory),[7] se roku 1598 a 1600 v Olomouci soudil (asi jako rytíř) s rytířem Vlasatým z Domaslavě[8] (Wlasatý von Domaslaw, rodu původem z Plzeňska, jehož rod byl spřízněný s rodem Chlumčanských z Přestavlk a z Chlumčan sňatkem Doroty Vlasaté z Domaslavě s Janem Chlumčanským – právě se Zikmundem Chlumčanským vedli Chřínovci spor o Biadla u Merklína[9]), tedy pravděpodobně Jan Vlasatý od Brna. Jan Křen v Holešově vlastní v letech 16281640 dům čp. 4.[10] Na Moravě se dále vyskytuje urozený Zdeněk Albrecht Křen ze Lhotic/Lechotic (Chotče), Jíra a Albín z Chotče. Dle urbáře z roku 1676 v Holešově vlastní dům č.p. 65 dědicové Jíry (1689 prodává Albín) – Křenovský dům (památka 29179/7-5941).[11] Dále je zde roku 1634 Jan Křen z Hodějova – úředník v Bystřici pod Hostýnem.

Chřínovci z Chřínova mohou být původci tohoto příjmení v Čechách, protože se i v současné době kryje poloha výskytu příjmení s okolím posledního dokladovaného výskytu tohoto rytířského rodu – Merklína (zejména Skočice a Lužany spojené s Markvartem z Příchovic na Skočicích).

Roku 1787 byl přijat zákon (platný od roku 1788), který nařizoval židům přijetí německých příjmení. Tak například syn Volfa Šimcherle Křena přechází na příjmení Volf.[12]

příjmení osob

ZahraničíEditovat

Varianta příjmení Krenn je (alespoň podle seznamu adres) v Rakousku 62. nejčastější příjmení[13] a 3. nejčastější mezi začínajícími od písmene K [14] a je častější než příjmení Křen v České republice.[15] S touto obdobou příjmení se v současnosti v Rakousku vyskytuje řada významných osobností. V Německu je pak příjmení rozšířeno okolo Pasova.[16]

Historicky je rozšířen rod Krennů (či varianta Khren, Chren) u Judenburgu s nejstarší zmínkou na rytíře Ruedlina (Rudolfa) der Khrena (okolo roku 1250).[zdroj?] Poté lze nalézt zmínky například i v nedalekém Knittelfeldu Chunrat der Chren (od 1308), Dietersdorfu Ortholf der Khren (od 1349, je židem[17]) či Leobenu Hans Chren (od 1378).[18]

Mimo to je uváděn v Pasově (již někdy mezi lety 12181221) jistý Oldřich Křen s dcerou (Helena filia Vlrici Chren) a v Rakousku Heinricus Chrene in Chaglowe (neboli Zaglau u Štýru v letech 12651267)[19] (ve 14. století i Ditlinus Chren v nedalekých Oponicích) či Dietmar der Chren roku 1297 zmiňovaný ve městě Hausleiten.[20]

Roku 1276 je zmiňován Volrici dicti Chren in villa Lovnan, tedy ve městě Lana (nyní v Itálii). Dále pak Velius qui Cren dicitur de Lugegnano (1281), Frizlini d. Chrehen (1301) či Fritzonis d. Chren de N. Leunan (1320).[21]

Dále je možné zmínit bratry Christopha, Wolfganga a Hanse Kreena z Kremže, kteří obdrželi roku 1567 erb od císaře Maximiliána II.[22] či Dr. jur. Ulrich Krenn von Krennberg u Vídně, tajemníka krále Matyáše Habsburského.[23]

Ve Slovinsku se vyskytuje varianta příjmení Hren či Gren. Lenart Hren (15201585), starosta Lublaně, měl syny Tomáše Hrena (15971630, Thomas Chrön), místního biskupa, a Andreje Hrena (15621645), také starostu.[24] Ale již roku 1497 je ve Slovinsku uváděn Georgius Krenn de Gotze.[25]

V Chorvatsku se příjmení nejvíce vyskytuje na sever od Záhřebu.[26]

Dr. Franz Kren z Rakouska si vzal dceru doktora Eduarda Blocha, se kterou emigroval do USA.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Beginnings of Bohemian Reformation in the Northwest - http://www.brrp.org/proceedings/brrp4/hlavacek.pdf
  2. Spisy poctěné jubilejní cenou Král. české společnosti náuk, Svazek 18, str. 56 - [1]
  3. http://is.muni.cz/th/53123/ff_m/BOLEK_TESINSKY.doc - Bolek, vévoda těšínský
  4. http://genealogy.euweb.cz/kolowrat/kolowrat1.html - z Kolovrat family
  5. http://www.ckrumlov.cz/cz1250/aktual/region/t_kapzpr0703.htm - Informační měsíčník Městského úřadu v Kaplici, červenec 2003 - Číslo 7 - Ročník VII.
  6. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-481-500.pdf - Heraldika, str. 490
  7. http://www.restauratorstvislechta.cz/publikace/soupisy-obyvatel-horazdovic-a-okoli-do-vydani-berni-ruly-v-roce-1654-vii - Soupisy obyvatel Horažďovic a okolí do vydání Berní ruly v roce 1654 VII, Gruntovní kniha městečka Stříbrných Hor nad Nalžovy
  8. Spisy Karla Staršího z Žerotína, Svazek 1, str. 112 - [2]
  9. http://www.merklin.cz/old/odmin/majitel.html - Od minulosti k současnosti Merklín 1356 - 2006
  10. http://www.holesov.cz/kultura/kulturni-pamatky/holesov/pamatne-domy/2-dum-c-p-4 Archivováno 12. 5. 2013 na Wayback Machine - Holešov, Dům č. p. 4, tzv. Lusarův
  11. http://www.holesov.cz/kultura/kulturni-pamatky/holesov/pamatne-domy/7-dum-c-p-65 Archivováno 12. 5. 2013 na Wayback Machine - Dům č. p. 65
  12. Josef Beneš: Německá příjmení u Čechů, str. 47
  13. http://namenskarten.lima-city.at/?nachname=Krenn&k=a - Absolute Verbreitungskarte für den Namen Krenn
  14. Index alphabetisch nach Alphabet fuer den Buchstaben 'K' - https://web.archive.org/web/20130315154206/http://www.verwandt.at/karten/index/k.html
  15. https://web.archive.org/web/20131203145318/http://www.verwandt.at/karten/detail/krenn.html - www.verwandt.at na Archive.org
  16. http://www.verwandt.de/karten/absolut/krenn.html - Absolute Verteilung des Namens 'Krenn'
  17. http://www.studienverlag.at/material/STV/OpenAccess/4831openaccess.pdf Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine - Regesten zur Geschichte der Juden in Österreich im Mittelalter, Band 2: 1339–1365, str. 124
  18. Die Rechtsquellen der Stadt Leoben By Christa Schillinger-Prassl, str. 149 - [3]
  19. Rerum Austriacarum Scriptores, Qui Lucem Publicam Hactenus Non ..., Volume 2 By Adrian Rauch, str. 105 – [4]
  20. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAK/KlosterneuburgCanReg/1297_X_31/charter Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine - Signature: 1297 X 31
  21. I nomi locali del Burgraviato di Merano, Carlo Battisti, Gabriella Giacomelli, str. 40 - [5]
  22. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-HHStA/AUR/AUR_1567_XII_14/charter Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine - Signature: AUR 1567 XII 14
  23. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiALi/LilienfeldOCist/1596_XI_11/charter Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine - Signature: 1596 XI 11
  24. http://www.deutsche-biographie.de/sfz8337.html - Chroen (Hren), Thomas
  25. Die Matrikel der Universität Wien, H. Böhlau, 1966, str. 178 - [6]
  26. http://www.prezime.net/Hren - Prezime - surname Hren