Kúkai

japonský buddhistický mnich

Kúkai (japonsky: 空海; 27. července 774, Zencúdži, Šikoku22. dubna 835, hora Kója, prefektura Wakajama), často nazýván podle posmrtně přiděleného jména Kóbó Daiši (弘法 大師, Velký mistr mocného zákona), byl japonský buddhistický mnich, učenec, básník a zakladatel japonské buddhistické školy Šingon.

Kúkai
Rodné jméno佐伯眞魚
Narození27. července 774
Zentsū-ji
Úmrtí22. dubna 835 (ve věku 60 let)
Kója
Místo pohřbeníOkunoin
Povolánílexikograf, jazykovědec, básník, kaligraf, bhikkhu a filozof
Nábož. vyznáníbuddhismus
RodičeSaeki no Tagimi a Tamayorigozen
RodNao Saeki
PříbuzníShinga a Saeki no Suzukimaro (sourozenci)
Chisen (synovec)
Shinzen (synovec)
Enchin (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kúkaiova socha v chrámu Ókubodži (大窪寺), Sanuki, prefektura Kagawa, součásti 88 chrámů Kóbó Daišiho

Život editovat

Narodil se v provincii Sanuki na japonském ostrově Šikoku ve zchudlé aristokratické rodině. Studoval nejdříve v Japonsku a poté se vydal do Číny, odkud přinesl do Japonska učení jedné z čínských škol, která se stala v Japonsku známá jako Šingon. Jde o proud tzv. ezoterického buddhismu.

Kúkai je dále velmi ceněn pro obsáhlé dílo z oblasti kaligrafie (uspořádal katakanu, jednu ze dvou japonských slabičných abeced), (je mu přisuzováno autorství dokonalého pangramu iroha), literatury i inženýrství (je autorem zavlažovacích systémů, z nichž některé slouží dodnes).

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • EARHATR, H. Byron. Náboženství Japonska: Mnoho tradic na jedné svaté cestě. Praha: Prostor, 1998. ISBN 80-85-190-80-X. 
  • Velké postavy východního myšlení - Slovník myslitelů. Příprava vydání Ian P. McGreal; Autor kapitoly George J. Tanabe jr. Praha: Prostor, 1998. ISBN 80-85190-93-1. Kapitola Kúkai, s. 348–352. 

Externí odkazy editovat