Kámel Daúd

Kámel Daúd (francouzsky Kamel Daoud, arabsky كمال داود‎; 17. června 1970, Mesra, Alžírsko) je francouzsky mluvící alžírský spisovatel a novinář, držitel Goncourtovy ceny z roku 2015 za svůj první román Meursault, přešetření.

Kamel Daoud
Kamel Daoud par Claude Truong-Ngoc février 2015.jpg
Narození17. června 1970 (52 let)
Mostaganem
Alma materUniversity of Oran
Povolánínovinář a spisovatel
OceněníPrix mondial Cino Del Duca (2019)
Funkcešéfredaktor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Kámel Daúd je synem policisty a ženy z měšťanské rodiny z Mesry, jako jediný ze šesti dětí dokončil vysokoškolské vzdělání. Po maturitě studoval francouzskou literaturu. Píše ve francouzštině (arabský jazyk vnímá jako ovlivněný politikou a ideologií. Zúčastnil se protivládní demonstrace 5. října 1988 v Mostaganem.

S manželkou se rozvedl v roce 2008 po narození dvou dětí.

Kariéra novinářeEditovat

V roce 1994 nastoupil do francouzského deníku Le Quotidien d'Oran a o tři roky později vydal svůj první sloupek  s názvem „Raina raikoum“ („Náš názor, váš názor“). Své články publikuje v elektronickém časopise Algérie-focus a rovněž v Slate Afrique.

12. února 2011 byl krátce zatčen  v souvislosti s demonstrací.

LiteraturaEditovat

Začal publikovat počátkem roku 2000, nejprve pouze v Alžírsku La Fable du Nain (2002), poté sbírky povídek včetně Minotaure 504 (2011).

V říjnu 2013 byl vydán jeho román Meursault, přešetření, inspirovaný románem Cizinec od Alberta Camuse. Vypravěč Daúdovy knihy je bratrem „Araba“ zabitého Meursaultem, hlavním hrdinou Cizince. Román evokuje deziluze, kterou politizace islámu přinesla Alžířanům.

V roce 2014 kniha získala cenu François-Mauriac pro oblast Akvitánie a cenu pěti kontinentů frankofonie, ve stejném roce se dostala di posledního výběru Goncourtovy ceny za rok 2014. Následující rok pak již kniha Goncourtovu cenu za prvotinu získala.

V rodném Alžírsku byla vůči autorovi kvůli jeho literární činnosti vyhlášena fatva.

Externí odkazyEditovat