Juz Asaf (Rozabal)

světec, jehož hrobka se nachází ve svatyni Rozabal ve čtvrti Khanjar ve Šrínagaru

Juz Asaf, Juzasaf, Juzasif či Juzasuf (urdsky Jouza Asaf, Jouza Asif a Jouza Asouf) jsou kašmírsko-perské tvary pojmenování světce, jehož hrobka se nachází ve svatyni Rozabal ve čtvrti Khanjar ve Šrínagaru, hlavním městě severoindického státu Džammú a Kašmír. Jeho jméno, totožnost i samotná hrobka jsou předmětem polemik a sporů.

Svatyně Rozabal ve Šrínagaru, hlavním městě státu Džammú a Kašmír.

Totožnost editovat

Podle současných sunnitsko-muslimských strážců Rozabalu byl tento světec stejně jako vedle něj ve svatyni pohřbený Mir Sajíd Nasír-ud-Din súfistický světec (tj. islámský mystik).[1] Dle kašmírského historika z 19. století Ghulama Hassana Khuihamiho (1832-1898) to byl Juz Asap, egyptský vyslanec a „potomek proroka“ na dvoře kašmírského sultána Bud Šáha (vl. jm. Ghijas-ud-Din Zain-ul-Abidin) z 15. století, krátce zmíněný v dobové knize sultánova dvorního historika Mullaha Ahmada.[2] To však vylučuje návštěva turkistánského súfistického světce ze 14. století Bulbul Šáha (vl. jm. Šaraf-ud-Din Abdul Rahman), který dle sunnitských pramenů do Kašmíru přinesl islám a u hrobky v konfrontaci s tamní buddhistickou tradicí prohlásil, že v ní není pohřben Bodisvatta (tj. buddhistický Bódhisattva), ale muslim.[3] Sám Mir Sajíd Nasír-ud-Din ve své perské veršované závěti uvádí, že se zde nechal pohřbít vedle hrobu proroka Juzasifa, pohřbeného zde "již po staletí".[4] Podobně šrínagarský súfistický spisovatel Muhammad Azam Didamari († 1765) uvedl ve své knize Waqiat-i-Kašmir („Příběh Kašmíru“, 1747), že v Rozabalu je pohřben prorok a princ Juzasuf, který do Kašmíru dorazil ve starodávných časech.[5] Vychází přitom z knihy Ikmal-ud-Din od íránsko-muslimského učence z 10. století Muhammada ibn Ali ibn Babujaha, ve které je v návaznosti na adaptaci arabské legendy o Balauharovi a Judasafovi zmíněn pohřeb indického prince a proroka Juzasafa ulehnutím do předem připraveného hrobu v Kašmíru.[6] Jedná se tu ale o literární záměnu původně indického prince Gautamy Buddhy, zpopelněného v uttarpradéšském Kušinagaru,[7] za proroka pohřbeného v kašmírském Šrínagaru na základě chybného přepisu kratšího tvaru názvu místa Buddhovy smrti Kušinar na Kašmír.[8] Úřední dekret od kašmírského muftího Rahmána Míry z roku 1766 a soudní verdikt od šrínagarského soudce Mullaha Fazila z roku 1770 identifikují tohoto proroka jako Juz Asafa, jenž měl přijít do kašmírského údolí za vlády kašmírského krále Gópadatty (49-109 n. l. nebo 53-113 n. l.).[9][10]

Identifikace s Ježíšem Kristem editovat

Na údajné stránce ze ztracené knihy Tarikh-i-Kašmir („Historie Kašmíru“) od kašmírského historika Mullaha Nadiriho (14. až 15. století), fotograficky zdokumentované v knize ahmadíjského spisovatele Khwadži Nazíra Ahmada (1897-1990), je prorok Juz Asaf z Gópadattovy doby identifikován jako „Ježíš, prorok dětí Izraele“ (Juzu paighambar-i-bani Israil) v perském označení a jako „Ctihodný Ježíš, Duch Boží“ (Hazrat Ísa Rúhalláh) v arabském označení z Koránu.[11] Stránka však datuje perskou opravu kupole Sulejmanova chrámu za vlády sultána Bud Šáha do dávné doby vlády kašmírského krále Gópadatty, který tento chrám teprve postavil jako Jestéšvarův chrám (dnes Šankaračarjův chrám).[12] Stránka tím směšuje dvě různé historické osoby – izraelského proroka Ježíše z Gópadattovy doby s egyptským vyslancem Juz Asapem na Bud Šáhově dvoře.[13] Nejsou ale známy žádné hinduistické ani buddhistické prameny výslovně spojující Juz Asafa (Juzasafa) či Ježíše Krista s Gópadattou (Gópaditjou) či s Jestéšvarovým chrámem a identifikující jeho hrob v Kašmíru. Podle šivaistické sútry Nátha Námavalí od náthovských jogínů z Arávalí se však Ježíš jakožto „Velký svatý Íša Nátha“ po svém vzkříšení přemístil do kašmírského podhůří Himálaje, kde založil ášram.[14] Podle kašmírských Bani Isra´il („Dětí Izraele“, potomků židovské diaspory) je prorok v Rozabalu pohřbený Hazrat Ísa Sáhib („Ctihodný Pán Ježíš“).[15]

Význam jména editovat

Tvar Juz Asaf je ahmadíjskými muslimy vykládán jako přívlastek Ježíše Krista z perštiny jako „Shromažďovač“ či „Ochránce Očištěných“ ve smyslu léčitele a vůdce následovníků vyléčených z malomocenství[16] a z hebrejštiny jako „Ježíš Shromažďovač“ nebo „Pastýř Shromažďovač“ ve smyslu proroka, jenž přišel do Kašmíru shromáždit „ztracené ovce Izraele“.[17] Původně však odkazuje na egyptského vyslance Juz Asapa na dvoře kašmírského sultána Bud Šáha v 15. století (viz výše). Jak ale ukázal výzkum arabské legendy o Balauharovi a Judasafovi, pocházející z mahájánového buddhistického vyprávění o životě Buddhy z 2. až 4. století n. l., tvar Juzasaf pochází přes starší tvary Judasaf, Budasaf a Bodisav až ze sanskrtského Bódhisattva.[18] To není osobní jméno, ale označení osoby, která se v pojetí mahájánového buddhismu vydala sebeobětavou cestou osvícení ve prospěch všech trpících bytostí.[19] Tvary Juzasuf a Juzasif (urdsky Jouza Asouf a Jouza Asif) jsou etymologicky odvoditelné z aramejského Júsuf či Júsif (Josef), což dle německého esoterika Noama Bhajana a americké spisovatelky Suzanne Marie Olsson odkazuje na Ježíše Krista jako syna Josefa.[20]

Hrobka editovat

Náhrobní desky Juz Asafa a Mira Sajída Nasír-ud-Dina v přízemí Rozabalu jsou podle islámského zvyku situovány severojižním směrem, což napovídá tomu, že také Juz Asaf byl muslim.[1] Dle archeologického výzkumu je však podzemní hrob Juz Asafa na rozdíl od severojižně orientovaného Nasír-ud-Dinova hrobu orientován v souladu s židovskou pohřební tradicí východozápadně,[21] což také dokládá pasáž v Ikmal-ud-Dinu od íránského učence z 10. století Ibn Babujaha o ulehnutí Juzasafa v Kašmíru do předem připraveného hrobu nohama na západ a hlavou na východ.[22] U hrobu byly po odstranění staletých nánosů nalezeny vedle krucifixu s růžencem také rytiny chodidel[23] s anatomicky správným vyznačením ran po přebíjení jedné nohy přes druhou při ukřižování.[24] Strážní budova Rozabalu byla podle chronologie bývalých dědičných strážců Rozabalu v jejich starých rodových listinách do roku 1766 postavena již roku 112 n. l.,[25] a to nad podzemní hrobkou, kterou dle tehdejšího nejstaršího sanskrtského záznamu zřídil Andžuna roku 89 n. l.[26] Hrobka byla v buddhistické éře Kašmíru před příchodem muslimů do země považována zdejší mahájánovou buddhistickou komunitou za hrobku Bódhisattvy (viz výše).

Profil osoby editovat

Z dostupných historických údajů vyplývá, že v Rozabalu je pohřben prorok, který do Kašmíru přišel v dobách před íránským učencem Ibn Babujahem z 10. století, přesněji za vlády Gópadatty ve 2. polovině 1. století n. l., a zdejšími buddhisty byl v buddhistické éře Kašmíru považován za Bódhisattvu. Časem byl zaměněn za indického prince Buddhu Šákjamuniho a ještě později za egyptského vyslance Juz Asapa z 15. století.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Kashmir shrine bars tourists over Jesus burial row. DAWN.COM [online]. 2010-04-01 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. AHMAD, Khwadža Nazír. Jesus in Heaven on Earth [online]. USA: Ahmadiyya Anjuman Isha‘at Islam Lahore Inc., 1998 [cit. 2021-04-10]. (1. U.S.A. Edition). S. 410–411. Dostupné online. 
  3. WALTER, Howard Arnold. The Ahmadiya Movement („Religious Life of India“ series). Calcutta, 1918. Kapitola 9.
  4. AHMAD, Khwadža Nazír. Jesus in Heaven on Earth [online]. USA: Ahmadiyya Anjuman Isha‘at Islam Lahore Inc., 1998 [cit. 2021-04-10]. (1. U.S.A. Edition). S. 394–395. Dostupné online. 
  5. DIDAMARI, Khwadža Muhammad Azam. Waqi'at-i-Kashmir being an Urdu translation of the Persian MSS Tarikh-i-Kashmir 'Azmi. Srinagar: Jammu and Kashmir „Islamic“ Research Centre, 1998. s. 117. Parafrázováno v knize Paula Constantina Pappase Jesus' tomb in India: the debate on his death and Resurrection [online]. Berkeley, California: Asian Humanities Press, an imprint of Jain Publishing Company, 1991 [cit. 2021-04-10]. s. 92-93. Dostupné na https://books.google.cz/books?id=VuynaiZ7pSQC&printsec=frontcover&dq=Jesus%27+Tomb+in+India:%20The+Debate+on+His+Death+and+Resurrection&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjTw43wka_rAhVaiFwKHTdED_cQ6AEwAHoECAQQAg#v=onepage&q=Jesus'%20Tomb%20in%20India%3A%20The%20Debate%20on%20His%20Death%20and%20Resurrection&f=false (anglicky)
  6. The March of India. The Contemporary Society for Contemporary Studies. Volume 7, No.1, 1963. s. 119.
  7. ŇÁNAMOLI, Bhikkhu. The Life of the Buddha: According to the Pali Canon. Buddhist Publication Society, 1992. s. 327-330.
  8. RIPPON, John in Journal of Ecclesiastical History. Volume 18, Issue 02, October 1967. s. 247-248.
  9. Úřední dekret šrínagarského muftího Rahmána Míry z roku 1766 uvádí: „Zde leží Juz Asaf, který v době krále Gópadatty nechal přestavět Šalamounův chrám a který jako prorok přišel do Kašmíru. Sloužil lidem, vyhlásil jednotu s Bohem a byl lidem zákonem. Od té doby byl jeho hrob oceněn králi, státními úředníky, vysokými hodnostáři i obyčejnými lidmi.“ Z webového článku Rozabal, Srinagar, Kashmir (Is this the tomb of Jesus Christ?) v oddílu Sacred Site Charter of 1766. [online] [cit. 2021-04-10] Dostupné na http://www.mukti4u2.dk/Jesus_Rozabal_Srinagar.htm (anglicky)
  10. Soudní verdikt šrínagarského soudce Mullaha Fazila z roku 1770 uvádí: „Nyní tento soud po obdržení všech důkazů dospěl k závěru, že za vlády krále Gópadatty, který restauroval mnoho chrámů, zejména Sulejmanův chrám, přišel Juz Asaf do údolí. Tento původem princ byl zbožný a svatý a vzdal se pozemských tužeb. Celý svůj čas trávil v modlitbách a meditacích. Lidé Kašmíru, kteří se po velké Noemově potopě stali modloslužebníky, uvítali, že Boží prozřetelnost poslala Juz Asafa jako proroka k lidu Kašmíru. On vyhlásil jednotu s Bohem, dokud nezemřel. Juz Asaf byl pohřben v Khanjaru na břehu jezera a jeho svatyně je známá jako Rozabal.“ Hassnain, Fida Muhammad. The Fifth Gospel. Dastgir Publications Srinagar, Kashmir. Printed by Leo Printers of Delhi, 1988. s. 222-223. Potvrzeno citací v knize Marka Botheho Die „Jesus-in-Indien-Legende“: Eine alternative Jesus-Erzählung? 2011. s. 53.
  11. Stránka na zdokumentované fotografii uvádí, že když se Gópananda, syn krále Akhy, ujal v Kašmíru vlády po svém otci, „vládl zemi pod jménem Gópadatta. Za jeho vlády bylo postaveno mnoho chrámů a když na vrcholu Sulejmanova chrámu praskla kupole, pověřil jednoho ze svých ministrů jménem Sulejman, který přišel z Persie, aby ji opravil. Hinduisté namítali, že on byl nevěřící a vyznavač jiného náboženství. V této době hlásal Juz Asaf, když přišel ze Svaté země do tohoto údolí, svoje proroctví. Zasvěcoval do výšin zbožnosti a ctnosti a prohlašoval, že je poselstvím sebe sama, dne a noci v Bohu, a učinil Boha dosažitelným lidu Kašmíru. Povolal lid k sobě. Když v něj lidé údolí uvěřili, přišli hinduisté s výčitkami ke Gópadattovi, aby učinil rozhodnutí. Právě kvůli prorokovu přikázání nechal Sulejman, kterého hinduisté nazývají Sandiman, opravit kupoli chrámu. Bylo to roku padesát čtyři. Dále na jednom z kamenných schodů nechal napsat: ,V této době hlásal Juz Asaf svá prorocká poselství.´ A na druhém kamenném schodu bylo napsáno, že on byl Juzu, prorok dětí Izraele. V jedné knize Hindů jsem četl, že tímto prorokem je skutečně Hazrat Ísa Rúhalláh (mír a pozdravení s ním), jenž přijal jméno Juz Asaf. Pravdivé vědění je v Bohu. Strávil svůj život v tomto údolí. Po svém odchodu byl uložen k věčnému odpočinku v Mohalla Anzimarah. Také se říká, že z hrobu tohoto proroka vyzařuje prorocké světlo. Král Gópadatta, než zemřel, vládl 60 let a dva měsíce. Po něm nastoupil na trůn jeho syn Gikaran a vládl 58 let.“ Překlad dle anglického záznamu ve výše zmíněné knize Khwadži Nazíra Ahmada Jesus in Heaven on Earth [online] na s. 401-402. Sken fotografie stránky je na s. 393. [cit. 2021-04-10] Dostupné na http://www.ahmadiyya.org/bookspdf/jihoe/jihoe24-27.pdf (anglicky)
  12. Shankaracharya Temple | Significance of Shankaracharya Temple – AstroVedpedia. www.astroved.com [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  13. The Unity of Religions: Lord Jesus Christ in Kashmîr and Ladâkh [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Yoga from the Jesus Tradition in India [online]. 2009-06-14 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. KERSTEN, Holger. Ježíš žil v Indii: utajený život před a po ukřižování. Praha: Alternativa, 1996. ISBN 80-85993-11-2. S. 241. 
  16. Překlad na základě zmínky o Hazrat Ísovi (Ježíši Kristovi) v urdském slovníku Farhang-e-Asifiá (1868) ve svazku 1 (s. 91, heslo Asif), kde je etymologie urdského slova asif („očištěný“) z arabsko-perského asaf vysvětlena na příkladu Ježíšova léčitelství a doplněna názorem autora slovníku na etymologii pojmenování Juz Asaf. „Ve dnech Hazrat Ísy, když jím byli léčeni malomocní, byli po přijetí mezi zdravé lidi známí jako Asafové. Hazrat Ísa, který léčil malomocné, pak byl známý jako Juz Asaf, protože je nejen léčil, ale také shromáždil pod svoji milosrdnou ochranou.“ Uvedeno na webovém článku La vérité Sur Jésus de Nazareth. [online] [cit. 2021-04-10] Dostupné na https://didierlamouche.over-blog.com/yuz-asaf-est-hazrat-issa-origine-de-yuz-asaf.html (francouzsky)
  17. BESKOW, Per Erik. Mystifications: Jesus in Kasmir. In The Blackwell Companion to Jesus, s. 458-475. Ed. Delbert Burkett, 2011. ISBN 14-05193-62-X.
  18. CHOISNEL, Emmanuel. Les Parthes et la Route de la soie. 2004, s. 202.
  19. Bodhisattva. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1065542422. 
  20. Die Frohe Botschaft: Keine Kreuzigung! – mein.yoga-vidya.de - Yoga Forum und Community. mein.yoga-vidya.de [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-10. 
  21. KERSTEN, Holger. Viz výše. S. 239.
  22. The Tomb of Jesus Website. www.arifkhan.co.uk [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  23. KERSTEN, Holger. Viz výše. S. 240.
  24. Turkey 26/2/2014. www.mukti4u2.dk [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  25. KERSTEN, Holger. S. 241.
  26. Turkey 26/2/2014. www.mukti4u2.dk [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.