Justina (císařovna)

Justina (latinsky Iustina) (4. století? - asi 388? Soluň) byla římská císařovna, původně manželka povstaleckého císaře Magnentia,[1][2] po jeho smrti se provdala za císaře Valentiniana I., s nímž měla čtyři děti, syna a později císaře Valentiniana II., a dcery Gallu, pozdější císařovnu, manželku Theodosia I., Gratu a Justu.[3] Podle Sókrata Scholastika zůstaly Grata i Justa svobodné. Pravděpodobně byly ještě naživu v roce 392, pozdější zdroje se o nich nezmíňují.[4]

Justina
Narození4. století
Úmrtí388
Soluň
Povoláníregentka a císařovna
Manžel(ka)Valentinianus I.
Magnentius
DětiValentinianus II.
Galla
Grata
RodičeJustus
PříbuzníCerialis a Constantianus (sourozenci)
Funkceregent (od 375)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pocházela z Konstantinovy dynastie.[4] Byla druhou manželkou Valentiniana I., čímž se stala i nevlastní matkou augusta Gratiana a později tchyní augusta Theodosia I. Její syn Valentinian II. se stal císařem krátce po smrti jejího manžela v listopadu roku 375. Podle pozdně antické historie byla arianskou křesťankou. Tuto christologii začala vyznávat poté, co její manžel zemřel, čímž se dostala do konfliktu s Ambrožem, nicejským křesťanem a biskupem v Mediolanu.[1] Před invazí Magna Maxima na Apeninský poloostrov v roce 387 uprchla se svými dětmi, včetně Valentiniana II. a Gally do Soluně, kde získala podporu východořímského císaře Theodosia I. Císař ji přislíbil pomoc v občanské válce, která v Itálii propukla, když se její dcera Galla za něho provdá. Justina se svatbou ráda souhlasila a v Soluni se krátce na to konala svatba. V červenci a srpnu roku 388 se vojska Theodosia I. a Valentiniana II. vedená Richomerem, Arbogastem, Promotem a Timasiem střetla s vojsky Magna Maxima v bitvě u Sávy. Maximus byl poražen a 28. srpna 388 v Aquileii popraven. Popraven byl také jeho syn a spoluvládce Flavius Victor. Jeho manželka Helen a dvě dcery byly ušetřeny. Podmínka pro manželství s princeznou Gallou byla splněna. Porážkou Maxima byla ukončena i krátká občanská válka na Apeninském poloostrově. Justina krátce po skončení války zemřela.[5]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Justina (empress) na anglické Wikipedii.

  1. a b WEND, David A. Magnentius As Emperor. www.webcitation.org [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DIMAIO, JR., Michael. Roman Emperors - DIR Magnentius and Decentius. www.roman-emperors.org [online]. An Online Encyclopedia of Roman Emperors [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ROBERTS, Walter E. Roman Emperors - DIR Valentinian II. www.roman-emperors.org [online]. Emory University [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b JONES, A. H. M.; MARTIN, Arnold Hugh Martin; MARTINDALE, J. R.; MORRIS, J.; MORRIS, John. The Prosopography of the Later Roman Empire: Volume 1, AD 260-395. Cambridge: Cambridge University Press, 1971. 1152 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-07233-5. S. 490. (anglicky) 
  5. SMITH, William George; WACE, Henry. A Dictionary of Christian Biography, Literature, Sects and Doctrines: Being a Continuation of 'The Dictionary of the Bible'. Princetonská univerzita: John Murray, 1882. Dostupné online. S. 537. (anglicky)