Wikipedie

Junior Eurovision Song Contest

mezinárodní soutěž písní

Junior Eurovision Song Contest (známá také zjednodušeně jako JESC, Junior Eurovision nebo Junior EuroSong) je mezinárodní pěvecká soutěž, kterou od roku 2003 pořádá Evropská vysílací unie (EVU). Koná se každý rok v jiném evropském městě, ale totéž město může soutěž hostit vícekrát.

Junior Eurovision Song Contest
Jiný názevJunior Eurovision
Junior ESC
JESC
Žánrpěvecká soutěž
PředlohaMGP Nordic
NámětBjørn Erichsen
Země původuDánskoDánsko Dánsko
Jazykangličtina
Počet dílů19
Obvyklá délka105–160 minut
Produkce a štáb
Produkční
společnost		Evropská vysílací unie (EVU)
Premiérové vysílání
Formát obrazuPAL (2003–2008)
HDTV 1080i (2008–)
Vysíláno20031115a15. listopadu 2003 – dosud
Posloupnost
SouvisejícíEurovision Song Contest (1956–)
Eurovision Young Musicians (1982–)
Eurovision Choir (2017–)'
Oficiální webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soutěž má mnoho společného s Eurovision Song Contest, proto také nese podobný název. Každý zúčastněný stát nominuje jednoho interpreta, přičemž soutěže se mohou účastnit pouze zpěváci ve věku od 9 do 14 let a píseň musí být dlouhá maximálně 3 minuty.[1] Hlasovat mohou diváci z celého světa formou online hlasování a body udělují také národní poroty z každé zúčastněné země.[2] Vítězem se stává ten, kdo získá nejvíce bodů po sečtení všech hlasů.

Historie editovat

 
Forum v Kodani v Dánsku hostilo zahajovací ročník soutěže v roce 2003.

V letech 2000 a 2001 byla v Dánsku uspořádána pěvecká soutěž pro děti.[3] V roce 2002 se do soutěže zapojily také další skandinávské země, a to Norsko a Švédsko.[4] V letech 2001 a 2002 byla v Polsku ve městě Konin uspořádána mezinárodní pěvecká soutěže pro děti, poprvé nesla název Eurokonkurs, podruhé Światowy Konkurs Piosenki.[5]

V listopadu 2002 se EVU rozhodla pěveckou soutěž pro děti uspořádat a umožnila přihlášení všem svým členským státům. Pracovní název nové soutěže zněl „Eurovision Song Contest for Children“.[6] O uspořádání premiérového ročníku bylo požádáno Dánsko.[7]

Po úspěšném uspořádání prvního ročníku v Kodani došlo k několika komplikacím. V roce 2007 měla soutěž uspořádat britská televizní stanice ITV v Manchesteru.[8] ITV nicméně oznámila, že z finančních důvodů se soutěž ve Spojeném království nemůže konat.[9] Dalším faktorem, který mohl stát za tímto rozhodnutím, byla slabá sledovanost úvodního ročníku.[10] EVU proto oslovila chorvatskou stanici HRT, která první ročník vyhrála.[11] Zástupci televize ale „zapomněli“ zarezervovat místo, kde se soutěž měla konat.[12] Pouhých pět měsíců před plánovaným odvysíláním ročníku v roce 2004 do procesu vstoupila norská společnost NRK a nabídla uspořádání soutěže v Lillehammeru.[12]

Aby se nic podobného už neopakovalo, musí země od roku 2004 samy zaslat nabídku, pokud chtějí soutěž uspořádat. Belgie se tak v roce 2005 stala první úspěšnou zemí, která se o konání ucházela.[13]

Všechny ročníky byly odvysílány ve formátu 16 : 9 a ve vysokém rozlišení.[14] Z každého ročníku existuje také vyrobené CD s písněmi, které v daném ročníku zazněly. Od roku 2003 byla k dispozici také DVD, kvůli malému zájmu byla ale jejich výroba po 4 letech zastavena.[15]

Od roku 2008 o vítězi soutěže rozhodují hlasy televizních diváků a hlasy národních porot, obě skupiny mají 50 %. V letech 2003–2007 hlasovali pouze diváci. V letech 2003–2005 měli diváci jen asi 10 minut na odhlasování po uvedení všech písní.[16] Mezi lety 2006 až 2010 mohli diváci hlasovat během celého pořadu.[17] Od roku 2011 diváci hlasují po odzpívání všech písní.[18] Zisk z hlasování diváků byl v letech 2007 a 2008 věnován nadaci UNICEF.[19]

Před rokem 2007 musely zúčastněné státy soutěž odvysílat živě, jinak by jim byla uložena pokuta. Toto pravidlo od roku 2008 neplatí, televize mohou soutěž odvysílat s určitým zpožděním v čase, který může být vhodnější pro mladší publikum.[20]

Formát editovat

 
Kseniya Sitnik, vítězka soutěže v roce 2005.

Formát soutěže zůstává prakticky neměnný. Podle EVU je cílem soutěže propagace mladých talentů v oblasti populární hudby, kteří mají možnost utkat se se svými vrstevníky.[21] Soutěž byla vždy vysílána v sobotu na přelomu listopadu a prosince a trvá přibližně dvě hodiny a patnáct minut.[21] Od roku 2016 byl finálový večer přesunut na nedělní večer.

Obvykle soutěž zahajuje slavnostní ceremoniál, během kterého jsou všichni účinkující přivítání, následují soutěžní písně, rekapitulace písní, mezivystoupení, sčítání hlasů, vyhlášení vítěze a závěrečné představení vítězné písně.

Od roku 2008 o vítězi rozhodují diváci a porotci, do té doby hlasovali pouze diváci.

Deset příspěvků, které v každé zemi získá nejvíce hlasů, si mezi sebe rozdělí body, a to od 1 do 8, 10 a 12. Tyto body jsou během živého přenosu vyhlášeny zástupcem dané země, kterému také musí být maximálně 15 let. Po sečtení všech bodů je vyhlášen vítěz.

Do roku 2013 získával vítěz pohár a certifikát.[2] Od roku 2013 získávají pohár a certifikát tři nejlepší.[22]

Soutěž obvykle moderují jeden muž a jedna žena,[23][24] kteří se pravidelně objevují na pódiu a se soutěžícími v green roomu. Moderátoři se také starají o přehlednost hlasování.

Soutěž se v mnohém podobá formátu Eurovision Song Contest, v řadě bodů se ale odlišuje. Interpret musí být vybrán za pomoci národního televizního finále (pokud EVU neudělí výjimku).[25] Na pódiu může být až 8 osob, v ESC je to pouze 6. V letech 2005 až 2015 získal každý účastník automaticky 12 bodů, aby nikdo neskončil bez bodu.[26]

Pravidla pro skladby editovat

 
Vladimir Arzumanyan, který vyhrál soutěž v roce 2010 s písní „Mama“.

Píseň musí být napsána a zazpívána v národním jazyce země, několik veršů ale může obsahovat i slova v jiném jazyce. Stejné pravidlo platilo i na Eurovizi v letech 1966–1972 a 1977–1998. Toto pravidlo bylo postupně upravováno – nejprve bylo povoleno mít až 25 % písně v jiném jazyce (obvykle se jednalo o angličtinu). K dalšímu uvolnění pravidla došlo v roce 2017, od té doby může být v jiném jazyce až 40 % skladby.[27]

V úvodních letech se soutěže mohly účastnit děti od 8 do 15 let,[16] v roce 2007 ale došlo ke zúžení věkové hranice a až do roku 2015 byla soutěž přístupná dětem od 10 do 15 let.[21] K další úpravě věkové hranice došlo v roce 2016, od té doby mohou soutěžit děti od 9 do 14 let.

Do soutěže mohou být přihlášeny pouze takové skladby, které nebyly do té doby veřejně zveřejněny a které jsou maximálně 3 minuty dlouhé.[1] Od roku 2003 do roku 2006 navíc platilo pravidlo, že přihlásit se může pouze ten, kdo dosud nevydal žádnou skladbu – pravidlo bylo ale v roce 2007 zrušeno, čímž byla umožněna účast i zkušenějším zpěvákům a kapelám.[25] S tímto krokem ale nesouhlasila norská NRK, která se proto rozhodla soutěž opustit.[28]

V roce 2008 byla umožněna asistence dospělých osob při skládání soutěžních písní. Do té doby platila věková hranice 10–15 let i pro skladatele.[28]

Slogany editovat

Každý ročník od roku 2005 má svůj slogan, který vybírá pořadatelská země.

Rok Země Město Slogan
2005 Belgie  Belgie Hasselt Let's Get Loud
2006 Rumunsko  Rumunsko Bukurešť Let the Music Play
2007 Nizozemsko  Nizozemsko Rotterdam Make a Big Splash
2008 Kypr  Kypr Limassol Fun in the Sun
2009 Ukrajina  Ukrajina Kyjev For the Joy of People
2010 Bělorusko  Bělorusko Minsk Feel the Magic
2011 Arménie  Arménie Jerevan Reach for the top!
2012 Nizozemsko  Nizozemsko Amsterdam Break the Ice
2013 Ukrajina  Ukrajina Kyjev Be Creative
2014 Malta  Malta Marsa #Together
2015 Bulharsko  Bulharsko Sofie #Discover
2016 Malta  Malta Valletta Embrace
2017 Gruzie  Gruzie Tbilisi Shine Bright
2018 Bělorusko  Bělorusko Minsk #LightUp
2019 Polsko  Polsko Gliwice Share the Joy
2020 Polsko  Polsko Varšava #MoveTheWorld
2021 Francie  Francie Paříž Imagine
2022 Arménie  Arménie Jerevan Spin the Magic
2023 Francie  Francie Nice Heroes

Účastníci editovat

 
Účast od roku 2003.

Pouze aktivní členové EVU se mohou soutěže zúčastnit a hlasovat,[2] ostatní země ale mohou v případě zájmu soutěž vysílat.[8][29]

Účast v soutěži se každý rok znatelně mění. Původní skandinávské země opustily soutěž v roce 2006, protože zacházení se soutěžícími bylo podle nich neetické,[30] a obnovili vysílání MGP Nordic. Všech ročníků se zúčastnilo pouze Nizozemsko.

Alespoň jednou se zúčastnilo 40 zemí. V seznamu jsou uvedeny všechny země, které se soutěže zúčastnily, spolu s rokem, ve kterém soutěžily poprvé.

Rok Země
2003 Bělorusko  Bělorusko
Belgie  Belgie
Chorvatsko  Chorvatsko
Kypr  Kypr
Dánsko  Dánsko
Řecko  Řecko
Lotyšsko  Lotyšsko
Malta  Malta
Nizozemsko  Nizozemsko
Severní Makedonie  Severní Makedonie
Norsko  Norsko
Polsko  Polsko
Rumunsko  Rumunsko
Španělsko  Španělsko
Švédsko  Švédsko
Spojené království  Spojené království
Rok Země
2004 Francie  Francie
Švýcarsko  Švýcarsko
2005 Rusko  Rusko
Srbsko a Černá Hora  Srbsko a Černá Hora
2006 Portugalsko  Portugalsko
Srbsko  Srbsko
Ukrajina  Ukrajina
2007 Arménie  Arménie
Bulharsko  Bulharsko
Gruzie  Gruzie
Litva  Litva
2010 Moldavsko  Moldavsko
2012 Albánie  Albánie
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán
Izrael  Izrael
2013 San Marino  San Marino
Rok Země
2014 Itálie  Itálie
Černá Hora  Černá Hora
Slovinsko  Slovinsko
2015 Austrálie  Austrálie
Irsko  Irsko
2018 Kazachstán  Kazachstán
Wales  Wales
2020 Německo  Německo
2023 Estonsko  Estonsko

Vítězové editovat

Soutěž zatím dokázalo vyhrát dvanáct zemí. Pět z nich vyhrálo jednou: Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Ukrajina a Nizozemsko. Pět zemí vyhrálo dvakrát: Arménie, Bělorusko, Malta, Polsko a Rusko. Gruzie a Francie soutěž ovládly třikrát. Chorvatsko a Itálie dokázaly vyhrát při své premiéře v soutěži. Pouze Polsko a Francie jsou země, které dokázaly vítězství obhájit.

Rok Datum Místo konání Počet účastníků Vítěz Skladba Interpret Body Rozdíl
2003 15. listopad   Kodaň 16 Chorvatsko  Chorvatsko „Ti si moja prva ljubav“ Dino Jelusić 134 9
2004 20. listopad   Lillehammer 18 Španělsko  Španělsko „Antes muerta que sencilla“ María Isabel 171 31
2005 26. listopad   Hasselt 16 Bělorusko  Bělorusko „My vmeste“ (Мы вместе) Kseniya Sitnik 149 3
2006 2. prosinec   Bukurešť 15 Rusko  Rusko „Vesenniy jazz“ (Весенний джаз) Tolmachevy Sisters 154 25
2007 8. prosinec   Rotterdam 17 Bělorusko  Bělorusko „S druz'yami“ (С друзьями) Alexey Zhigalkovich 137 1
2008 22. listopad   Lemesos 15 Gruzie  Gruzie „Bzz..“ Bzikebi 154 19
2009 21. listopad   Kyjev 13 Nizozemsko  Nizozemsko „Click Clack“ Ralf Mackenbach 121 5
2010 20. listopad   Minsk 14 Arménie  Arménie „Mama“ (Մամա) Vladimir Arzumanyan 120 1
2011 3. prosinec   Jerevan 13 Gruzie  Gruzie „Candy Music“ CANDY 108 5
2012 1. prosinec   Amsterdam 12 Ukrajina  Ukrajina „Nebo“ ({Небо) Anastasiya Petryk 138 35
2013 30. listopad   Kyjev 12 Malta  Malta „The Start“ Gaia Cauchi 130 9
2014 15. listopad   Marsa 16 Itálie  Itálie „Tu primo grande amore“ Vincenzo Cantiello 159 12
2015 21. listopad   Sofie 17 Malta  Malta „Not My Soul“ Destiny Chukunyere 185 9
2016 20. listopad   Valletta 17 Gruzie  Gruzie „Mzeo“ (მზეო) Mariam Mamadashvili 239 7
2017 26. listopad   Tbilisi 16 Rusko  Rusko „Wings“ Polina Bogusevich 188 3
2018 25. listopad   Minsk 20 Polsko  Polsko „Anyone I Want to Be“ Roksana Węgiel 215 12
2019 24. listopad   Gliwice 19 „Superhero“ Viki Gabor 278 51
2020 29. listopad   Varšava 12 Francie  Francie „J'imagine“ Valentina 200 48
2021 19. prosinec   Paříž 19 Arménie  Arménie „Qami Qami“ (Քամի Քամի) Maléna 224 6
2022 11. prosinec   Jerevan 16 Francie  Francie „Oh maman!“ Lissandro 203 23
2023 26. listopad   Nice 16 Francie  Francie „Cœur“ Zoé Clauzure 228 27

Eurovision Song Contest editovat

V seznamu jsou uvedeni účastníci Junior Eurovision Song Contest, kteří se zúčastnili také hlavní soutěže. Od roku 2014 je vítěz juniorské soutěže zván jako host do následujícího ročníku ESC.

Země Účastník Rok JESC Rok ESC Poznámka
Polsko  Polsko Weronika Bochat[pozn. 1] 2004 2010 Doprovodná zpěvačka Marcina Mrozińskiho
Srbsko  Srbsko Nevena Božović 2007 2013 Jako součást uskupení Moje 3, skončili na 11. místě v 1. semifinále
2019 Soutěžila s písní „Kruna“, umístila se na 18. místě ve finále
Rusko  Rusko Tolmachevy Sisters 2006 2014 Soutěžily s písní „Shine“, ve finále skončily na 7. místě
San Marino  San Marino Michele Perniola 2013 2015 Soutěžila v duetu s písní „Chain of Lights“, skončili na 16. místě ve 2. semifinále
Anita Simoncini[pozn. 2] 2014
Arménie  Arménie Monica Manucharova 2008 2016 Doprovodná zpěvačka Ivety Mukuchyan
2018 Doprovodná zpěvačka Sevaka Khanagyana
Nizozemsko  Nizozemsko O'G3NE[pozn. 3] 2007 2017 Soutěžili s písní „Lights and Shadows“, skončili na 11. místě ve finále
Litva  Litva Ieva Zasimauskaitė[pozn. 4] 2007 2018 Soutěžila s písní „When We're Old“, skončila na 12. místě ve finále
Malta  Malta Destiny Chukunyere 2015 2019 Doprovodná zpěvačka Michela
2020 Měla soutěžit s písní „All of My Love“, soutěž byla ale zrušena
2021 Soutěžila s písní „Je me casse“, skončila na 7. místě ve finále
Nizozemsko  Nizozemsko Stefania Liberakakis[pozn. 5] 2016 2020 Měla reprezentovat Řecko s písní „Supergirl“, soutěž byla ale zrušena
2021 Reprezentovala Řecko s písní „Last Dance“, skončila na 10. místě ve finále
Gruzie  Gruzie Iru Khechanovi 2011 2023 Vystoupila s písní „Echo“ a obsadila 12. místo ve 2. semifinále

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Jako členka skupiny KWADro
  2. ↑ Členka The Peppermints
  3. ↑ Jako Lisa, Amy & Shelley
  4. ↑ Doprovodná zpěvačka Liny Joy
  5. ↑ Jako členka Kisses

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junior Eurovision Song Contest na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b How it works [online]. EVU [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Extracts of the rules for the Junior Eurovision Song Contest 2006 [online]. EVU, 2006-12-02 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-07. (anglicky) 
  3. ↑ Børne1'erens melodi grand prix [online]. IMDB [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MGP Nordic 2002 [online]. IMDB [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Festiwal emocji [online]. festiwaldzieciecy.pl, 2012-05-31 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ The first ever "Eurovision Song Contest for Children" is born [online]. EVU, 2002-11-21 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-14. (anglicky) 
  7. ↑ Junior Eurovision Song Contest 2003 [online]. EVU, 2003 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-19. (anglicky) 
  8. ↑ a b Junior Eurovision Song Contest [online]. EVU, 2005-11-08 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-15. (anglicky) 
  9. ↑ PHILIPS, Roel. Junior contest not to take place in Manchester [online]. ESCToday, 2004-05-13 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-05-28. (anglicky) 
  10. ↑ COZENS, Claire. Russia v Wales scores 7m for BBC1 [online]. The Guardian, 2003-11-17 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ BAKKER, Sietse. Junior 2004 in Croatia! [online]. ESCToday, 2004-06-01 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-09-05. (anglicky) 
  12. ↑ a b BAKKER, Sietse. Junior contest moves to Norway [online]. ESCToday, 2004-06-17 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-11-16. (anglicky) 
  13. ↑ PHILIPS, Roel. Junior 2005 on 26th November in Belgium! [online]. ESCToday, 2004-11-20 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-05. (anglicky) 
  14. ↑ The new Junior Eurovision Song Contest in high definition [online]. EVU [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-28. (anglicky) 
  15. ↑ No DVD from JESC 2007 [online]. oikotimes.com, 2008-01-17 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-10. (anglicky) 
  16. ↑ a b Junior Eurovision Song Contest [online]. EVU, 2005-11-25 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-03. (anglicky) 
  17. ↑ VINIKER, Barry. Junior Eurovision: Televoting all night long [online]. ESCToday, 2006-10-20 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-16. (anglicky) 
  18. ↑ Jarmo. 12 countries for Junior Eurovision 2011, several changes coming up [online]. EVU, 2011-07-15 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20. (anglicky) 
  19. ↑ Belinkomsten finale Junior Eurovisie Songfestival naar Unicef [online]. unicef.nl, 2007-12-06 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. (nizozemsky) 
  20. ↑ VINIKER, Barry. Croatia fined for breaking rules [online]. ESCToday, 2007-10-04 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-12. (anglicky) 
  21. ↑ a b c Junior Eurovision Song Contest 2007 [online]. EVU, 2007-12-10 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-08. (anglicky) 
  22. ↑ LOCKETT, Katherine. NTU reveals all with under 50 days to go [online]. EVU, 2013-10-15 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-17. (anglicky) 
  23. ↑ Third Junior Eurovision Song Contest [online]. EVU, 2005-10-14 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. (anglicky) 
  24. ↑ HONDAL, Víctor. JESC official presentation tomorrow [online]. ESCToday, 2007-10-21 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06. (anglicky) 
  25. ↑ a b The Event [online]. EVU [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-09. (anglicky) 
  26. ↑ BAKKKER, Sietse. Your votes please: the spokespersons [online]. ESCToday, 2005-11-26 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-01. (anglicky) 
  27. ↑ GRANGER, Anthony. JESC’17: Songs Now Allowed To Be Up to 40% in English [online]. Eurovoix, 2017-05-12 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b Junior Eurovision 2008 [online]. esckaz.com [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ BARAK, Itamar. Israel getting into the JESC spirit [online]. ESCToday, 2007-11-22 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-23. (anglicky) 
  30. ↑ WEST-SOLEY, Richard. Scandinavian JESC pull-out [online]. ESCToday, 2006-04-18 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Junior_Eurovision_Song_Contest&oldid=23413554“