Otevřít hlavní menu

Julius von Falkenhayn

rakouský člen hornorakouského zemského sněmu, člen rakouské Říšské rady, podnikatel, zemský hejtman a šlechtic

Julius von Falkenhayn (20. února 1829 Vídeň12. ledna 1899 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v období let 1879–1895 ministr zemědělství Předlitavska.

Julius von Falkenhayn
Julius von Falkenhayn 1879.png

Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
13. srpna 1879 – 19. června 1895
Předchůdce Hieronymus Mannsfeld
Nástupce Ferdinand von Blumfeld

Poslanec Hornorakouského zem. sněmu
Ve funkci:
1867 – 1871

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1899[1]
Stranická příslušnost
Členství konzervativní velkostatek

Narození 20. února 1829
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. ledna 1899
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese politik
Commons Kategorie Julius von Falkenhayn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Do roku 1857 sloužil v rakouské armádě, kde postupně dosáhl hodnosti majora. Pak krátce podnikal, když založil poblíž Bad Ischlu továrnu na papír. Brzy se ji ale zbavil pro malou výdělečnost. Působil pak v Linci. Profiloval se jako odborník na národohospodářské a finanční otázky. V roce 1867 se stal poslancem Hornorakouského zemského sněmu. V roce 1871 zastával post zemského hejtmana Horních Rakous.[2][3]

13. srpna 1879 se stal ministrem zemědělství Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Na této pozici setrval i v následující vládě Alfreda Windischgrätze. Ministrem byl po 16 let až do 19. června 1895.[4] Prosadil četné významné legislativní předlohy jako zákon o komasaci, veterinární zákon, novela lesního zákona na ochranu lesů apod.[2]

Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament).[2] Zastupoval městskou kurii v Horních Rakousích, obvod Wels, Efferding, Vöcklabruck, Gmunden, Ischl atd.[5] Ve volbách do Říšské rady roku 1885 mandát obhájil, nyní reprezentoval velkostatkářskou kurii v Horních Rakousích. Za stejnou kurii obhájil mandát i ve volbách do Říšské rady roku 1891 a volbách do Říšské rady roku 1897. Zasedal zde do své smrti v roce 1899. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal Georg Friedrich Dürckheim.[6] Podle jiných zdrojů z Říšské rady odešel již v roce 1898.[3]

Byl orientován jako konzervativec (Strana konzervativního velkostatku).[7] Patřil k nejkonzervativnějším poslancům.[2] Zvolen byl díky svému panství v Sankt Wolfgang im Salzkammergut.[3]

Do politiky výrazně zasáhl ještě koncem 90. let 19. století, kdy vláda Kazimíra Badeniho bojovala v parlamentu s obstrukcemi. Falkenhayn tehdy navrhl přísnější jednací řád (takzvaný Lex Falkenhayn), který by obstrukce ve sněmovně ztížil (předsedovi sněmovny dával možnost dočasně vyloučit některé obstruující poslance z jednání). Předloha ovšem nebyla přijata, místo toho se kvůli ní ve sněmovně odehrávaly ještě ostřejší hádky i potyčky. Krátce poté se Falkenhayn stáhl z politického života.[2][8]

Jeho bratrem byl politik Franz Falkenhayn, poslanec Říšské rady a dlouholetý člen Panské sněmovny.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. V některých pramenech uváděno, že poslancem Říšské rady byl do roku 1898.
  2. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Falkenhayn, Julius Gf. (1829-1899), Landeshauptmann und Minister, s. 285. (německy) 
  3. a b c Julius Falkenhayn, Graf von- [online]. e-gov.ooe.gv.at [cit. 2013-03-23]. Dostupné online. (německy) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587-588. (česky) 
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=297&size=45
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  8. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 464. (česky) 
  9. Pražský denník. Listopad 1879, roč. 14, čís. 264, s. 2. Dostupné online.