Julius Feifalik

český literární historik

Julius Feifalik, psáno též Julius Fejfalík, (15. února 1833 Znojmo[1]30. června 1862 Vídeň), byl moravský Němec, literární historik se specializací na českou středověkou literaturu a národopisec jižní Moravy. Publikoval česky i německy.

Julius Feifalik
Narození15. února 1833
Znojmo
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. června 1862 (ve věku 29 let)
Vídeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtítuberkulóza
Alma materVídeňská univerzita
Povoláníspisovatel
RodičeJohann Feifalik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Julius Feifalik se narodil ve Znojmě v moravské německé rodině. Jeho otcem byl Johann Feifalik (1798–1856), úředník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.[2]

Julius se po absolvování gymnázia v Brně vydal na univerzitu ve Vídni, kde studoval obory klasickou filologii, slavistiku a germanistiku. V té době pracoval v univerzitní knihovně. Po ukončení studií dostal ministerské stipendium pro další vzdělávání na univerzitách v Berlíně a Heidelbergu. Od roku 1861 začal pracovat ve vídeňské dvorní knihovně. Ve stejném roce onemocněl plicní tuberkulózou. Léčil se z ní v Rožnově pod Radhoštěm, kde patrně také sesbíral valašské lidové hry a písně. O rok později, ve věku 29 let, však nemoci podlehl. [3]

Dílo editovat

Feifalík se ve své badatelské činnosti zaměřil na oblast staré české literatury. Zkoumal například legendy, rytířské romány, středověkou lyriku a dramatickou poezii, ale i divadlo. Své poznatky pak od roku 1855 publikoval v různých odborných časopisech. Věnoval se také sběru folklorního materiálu. V roce 1857 uveřejnil v göttingenském časopisu Zeitschrift für deutsche Mythologie und Sittenkunde svoji sbírku dětských říkadel a her z Moravy. V dalších letech vydal také soubory dětských hádanek. Zabýval se také sběrem lidových her v Čechách i na Moravě. Největší zásluhu na rozšíření Feifalikovy sbírky má František Sušil, který jej ve studiu folkloru podporoval a poskytl vlastní sbírku lidových her.

Feifalík byl také jedním z badatelů, kteří označovali Rukopis královédvorský za padělek. Své zjištění o rukopisu pak uveřejnil v roce 1860 v knize Über die Könighofer Handschrift. Tímto však upadl v nemilost české veřejnosti, až mu nakonec bylo znemožněno publikovat v jediném českém vědeckém periodiku, Časopise Musea království Českého.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu Julia Feifalíka farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě
  2. Poslancové na sněmu říšském [online]. books.google.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b ARÁTOVÁ, Jana. Hry s vánoční tematikou ve sbírce Julia Feifalika Lidové hry z Moravy. Brno, 2009 [cit. 2014-07-30]. 139 s. magisterská práce. FF MU. Vedoucí práce Hana Bočková. s. 15–19. Dostupné online.

Monografie editovat

  • Lidové hry z Moravy, 1986

Externí odkazy editovat