Julia Stěpanovová

ruská atletka
(přesměrováno z Julija Rusanovová)

Julia Stěpanovová, za svobodna Rusanovová (rusky Ю́лия И́горевна Степанова; 3. června 1986) je ruská atletka, běžkyně na středních tratích. Je mistryní sportu Ruska mezinárodní třídy.

Julija Igorjevna Rusanovová
Rusanovová na halovém mistrovství světa (2012)
Rusanovová na halovém mistrovství světa (2012)
Osobní informace
Rodné jméno Русанова, Юлия Игоревна
Narození 3. června 1986 (34 let)
Stát Rusko
Kariéra
Disciplína 800 m, 1000 m, 1500 m
Účasti na MS 2
Účasti na ME 2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Halové mistrovství světa v atletice
DQ Istanbul 2012 běh na 800 m
Halové mistrovství Evropy v atletice
DQ Paříž 2011 běh na 800 m

ŽivotEditovat

Julia Stěpanovová vyrůstala v Kursku.[1] Se závodním během začala ve čtrnácti letech.[2] V sedmnácti letech ji potom její trenér Vladimír Mochněv nabídl nedovolené dopingové prostředky, EPO a steroidy.[2]

Mezinárodní asociace atletických federací ([IAAF) 15. února 2013 oznámila, že sportovkyni diskvalifikovala kvůli „nesrovnalostem v biologickém pasu“ a všechny dosažené výsledky počínaje 3. březnem 2011 anulovala.[3][4] Zákaz startu vypršel začátkem roku 2015.

V roce 2014 se společně s manželem Vitalijem Stěpanovem, bývalým zaměstnancem Ruské antidopingové agentury RUSADA, objevila v německé televizi Das Erste v dokumentu Hajo Seppelta Geheimsache Doping – Wie Russland seine Sieger macht. Oba prohlásili, že ruští atletičtí funkcionáři prodávali za 5% atletových příjmů zakázané prostředky a ve spolupráci s dopingovými komisaři falšovali výsledky testů.[5][6] Mluvčí prezidenta Vladímira Putina ji nazval Jidášem.[7]

V roce 2016 jí Mezinárodní asociace atletických federací ([IAAF) umožnila startovat na Olympijských hrách 2016 v Riu jako neutrální sportovkyni, ačkoliv ruští atleti byli na základě vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) z olympijských her vyřazeni.[8]

Osobní životEditovat

V roce 2009 se provdala za Vitalije Stěpanova v listopadu 2013 se jim narodil syn.[9] Nyní používá příjmení Stěpanovová.[8] Společně se svým manželem a synem se trvale odstěhovali do Německa v prosinci 2014. [10] Manželé odmítli zprávy z ruských médií, podle kterých měli požádat o politický azyl v Kanandě.[11] V roce 2016 žili ve Spojených státech amerických.[12]

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Русанова, Юлия Игоревна na ruské Wikipedii a Yuliya Stepanova na anglické Wikipedii.

  1. BRANT, John. The Marriage That Led to the Russian Track Team's Olympic Ban. The New York Times. 22 June 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Tomáš Brolík, Jidáš v tretrách, Respekt č. 28
  3. Simon Turnbull (26 February 2013) Marilyn Okoro set for belated bronze. In: The Independent.
  4. Дисквалификация
  5. Westdeutscher Rundfunk: ARD-Dokumentation deckt Doping und Vertuschungsapparat in Russland auf. 3 December 2014 (English translation posted on letsrun.com: Exclusive: ARD Documentary exposes Doping and Cover-up System in Russia / Active Athletes, Coaches and Insiders come clean. 3 December 2014)
  6. BBC Sport: Russian doping claims: 99% of athletes guilty, German TV alleges. 4 December 2014
  7. IAAF Taskforce: Interim report to IAAF Council, 17 June 2016. www.iaaf.org. IAAF, 17 June 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  8. a b Stěpanovová jako první ruská atletka dostala šanci závodit v Riu, idnes.cz, 2016
  9. FORD, Bonnie D. Athletes, others who raise doping concerns in sports often left whistling into the wind. ESPN. 15 June 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  10. «Россия мне такого не простит». Продолжение перевода скандального фильма о допинге в России Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine. sovsport.ru (4 December 2014)
  11. SCHWARTZ, Daniel. Whistleblowers Yuliya and Vitaly Stepanov describe Russia's sports doping system. CBC News. 13 January 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  12. INGLE, Sean. Yuliya Stepanova makes her return but injury could end her Rio hopes. The Guardian. 6 July 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat