Julie Šamberková
Julie Šamberková, rozená Knornová (11. září 1846, Březová nad Svitavou[1] – 3. února 1892, Hamburk, Německo, sebevražda)[2], byla česká divadelní herečka.
| Julie Šamberková | |
|---|---|
 Julie Šamberková | |
| Narození | 11. září 1846 Březová nad Svitavou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. února 1892 (ve věku 45 let) Hamburk  Německá říše |
| Manžel(ka) | František Ferdinand Šamberk (1866–1876) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotopisEditovat
Divadelní působení zahájila jako operní pěvkyně v roce 1865 v Praze na Žofíně [3], kde byla pobočná scéna Prozatímního divadla. Později získala angažmá v Olomouci u německé opery. Zde se seznámila s F.F.Šamberkem a 7. ledna 1866 uzavřeli sňatek [4][5]. Z důvodu nemocných hlasivek však zanechala zpěvu a působila dále jen v činohře [6]. V roce 1867 nastoupila u Švandovy divadelní společnosti, v letech 1867–1876 byla v angažmá v Prozatímním divadle.
S manželem Františkem Ferdinandem Šamberkem měla tři děti – Dagmar (zemřela mladá), Egmonta (novináře a zpěváka) a Vladimíra (herce a malíře) [7].
V roce 1876 se rozešla s manželem a odešla i se syny do Německa, kde působila na scénách v Berlíně, Hamburku a Frankfurtu nad Mohanem. Hostovala také v USA a v letech 1880–1885 hrála v německém divadle v Praze. V sezóně 1885/1886 byla angažována v Národním divadle v Praze, kde převzala mnoho rolí po Marii Pospíšilové, která odešla hrát do Německa. I přes úspěchy v Praze odešla znovu do ciziny a v roce 1888 ukončila uměleckou činnost.
V závěru života žila v Hamburku, kde provozovala pronajatý penzion s restaurací Restaurant Schamberg [8]. Zde v únoru roku 1892 spáchala sebevraždu.
Působení na Národním divadleEditovat
V Národním divadle, kde byla angažována v letech 1885—1886 vytvořila celkem 15 rolí.[9]
CitátEditovat
| „ | V naší Moderní galerii visí veliký obraz Brožíkův, portrét to Julie Šamberkové z r. 1876. Je zobrazena v roli Messaliny; hrávalať tuto císařovnu divých chtíčů německy i česky v oblíbené někdy hře Wilbrandtově. Podívejte se na ten obraz: ay, every inch a queen, troufám si nanovo obměniti věčná slova Shakespearova. | “ |
| — Jaroslav Kvapil [10] | ||
Divadelní role, výběrEditovat
- 1885 Alexandre Dumas ml.: Bagdadská princezna, Lionetta, (j. h.), Národní divadlo, režie Josef Šmaha
- 1886 Josef Jiří Kolár: Smiřičtí, Salomena Smiřická, Národní divadlo, režie František Kolár
- 1886 F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, Ludmila, Národní divadlo, režie Jakub Seifert
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1838-1872 v Březové nad Svitavou, sign. M-20 2296, ukn.591, str.76. Dostupné online
- ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 92, 93
- ↑ Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, str.184
- ↑ Matrika oddaných Olomouc, 1844-1873, s. 247 (snímek 125
- ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 93
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 481
- ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 91, 94
- ↑ Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, str.188
- ↑ Archiv ND: Julie Šamberková
- ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 95
LiteraturaEditovat
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 59, 65
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 479–481
- Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 44, 63, 90–95, 142, 210, 212
- Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, str.179–189
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julie Šamberková na Wikimedia Commons - Národní divadlo v Praze: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=3673&sz=0&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa
