Otevřít hlavní menu

Jūiči Sugita

japonský tenista a olympionik
(přesměrováno z Juiči Sugita)

Jūiči Sugita, japonsky: 杉田祐一, Sugita Yūichi, (* 18. září 1988 Sendai) je japonský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do roku 2017 dvacet jedna titulů ve dvouhře.[2]

Jūiči Sugita
杉田祐一
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození 18. září 1988 (31 let)
Místo narození Sendai, Japonsko[1]
Výška 173 cm[1]
Profesionál od 2006
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 843 740 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 47–75
Tituly 0 ATP, 9 challengerů, 12 Futures
Nejvyšší umístění 36. místo (9. října 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2016)
French Open 2. kolo (2017)
Wimbledon 2. kolo (2017)
US Open 2. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 2–14
Nejvyšší umístění 363. místo (25. srpna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open 1. kolo (2017)
Týmové soutěže
Hopman Cup základní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190626a26. června 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2017 na 36. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2014 na 363. místě. Trénuje ho Kentaro Masuda. Od konce ledna 2012 do závěru února 2016 strávil všechny týdny mezi 101.–200. pozicí světové klasifikace.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF dosáhl maxima v únoru 2006, kdy mu patřila 73. příčka.

V daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 čtvrtfinálem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Čínské lidové republice, v němž vyhrál dvouhru nad Jü Sin-jüanem a za rozhodnutého výsledku podlehl Sun Pchengovi. Japonsko postoupilo 4:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 7–4 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.[3]

Japonsko reprezentoval také na Letních olympijských hrách 2016Rio de Janeiro, kde obdržel divokou kartu ITF do mužské dvouhry. Ve druhém kole prohrál s patnáctým nasazeným Francouzem Gillesem Simonem.

K 13. květnu 2019 byl Sugita veden na 187. příčce světového žebříčku.

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v září 2003, když na turnaj v Kašiwě získal divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Tošihidu Macuovi, jemuž odebral jen dva gamy.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval na zářijové události roku 2006 v Ósace po finálové výhře nad Tchajwancem Hsinem-Hanem Leem. Na challengerech ATP si první triumf připsal v březnu 2010 na kjotské události. Závěrečný duel zvládl proti Australanu Matthew Ebdenovi. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do světové dvoustovky, když po turnaji figuroval na 186. příčce.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na tokijském AIG Japan Open Tennis Championships 2008, kam obdržel divokou kartu. Na úvod však nestačil na krajana Takaa Suzukiho.[1] Do čtvrtfinále prošel na Aircel Chennai Open 2012 poté, co na jeho raketě zůstali osmý nasazený Belgičan Olivier Rochus a Tchajwanec Lu Jan-sun. Následně však nenašel recept na Španěla Nicoláse Almagra ipo těsném třísetovém průběhu.[4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské dvouhře Wimbledonu 2014, do níž postoupil po zvládnuté kvalifikaci a závěrečném vítězství nad Švýcarem Marcem Chiudinellim. Ukončil tak sérii sedmnácti kvalifikačních turnajů, z nichž se mu od roku 2009 nepodařilo projít do hlavní soutěže.[5] V prvním kole jej pak vyřadil devatenátý nasazený Španěl Feliciano López ve třech tiebreacích.[1]

Na Asijských hrách 2014 v Inčchonu vybojoval po čtvrtfinálové výhře nad Uzbekem Temurem Ismajlovem bronzovou medaili z dvouhry. Bronzové kovy přidal ze soutěže týmů a mixu.[6]

Australian Open 2016 znamenalo debut v hlavní soutěži[7] a porážku od francouzské turnajové třiadvacítky Gaëla Monfilse v prvním kole. O měsíc později podruhé vyhrál kjótský challenger po finále s Číňanem Čang Ce a bodový zisk jej premiérově posunul do elitní světové stovky na 99. místo.[8] Na travnatém Gerry Weber Open 2016 vyřadil Američana Taylora Fritze, aby turnaj opustil po porážce od italského hráče Andrease Seppiho.

Premiérovou trofej na túře ATP tour vybojoval na debutovém ročníku travnatého Antalya Open 2017, kde ve druhé fázi vyřadil španělskou turnajovou čtyřku Davida Ferrera. Po semifinálové výhře pro skreč ve třetí sadě Kypřana Marcose Baghdatise zdolal v rozhodujícím boji o titul francouzského hráče Adriana Mannarina. Bodový zisk jej v následném vydání žebříčku ATP z 3. července 2017 posunul na nové kariérní maximum, když mu patřila 44. příčka. Před turnajem přitom Sugita postoupil pouze do dvou čtvrtfinále turnajů okruhu ATP Tour.[9]

Finále na okruhu ATP World TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP World Tour 250 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. července 2017 Antalya, Turecko tráva   Adrian Mannarino 6–1, 7–6(7–4)

Finále na challengerech ATPEditovat

Legenda
Challengery (9–6 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 15 (9–6)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 14. března 2010 Kjóto, Japonsko koberec (h)   Matthew Ebden 4–6, 6–4, 6–1
Finalista 1. 28. listopadu 2010 Tojota, Japonsko koberec (h)   Tacuma Itó 4–6, 2–6
Finalista 2. 2. září 2012 Bangkok, Thajsko tvrdý   Dudi Sela 1–6, 5–7
Finalista 3. 28. října 2012 Soul, Jižní Korea tvrdý   Lu Jan-sun 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 2. 8. září 2013 Šanghaj, ČLR tvrdý   Hiroki Morija 6–3, 6–3
Finalista 4. 24. listopadu 2013 Tojota, Japonsko (2) koberec (h)   Matthew Ebden 3–6, 2–6
Finalista 5. 2. března 2014 Kanton, ČLR tvrdý   Blaž Rola 7–6(7–4), 4–6, 3–6
Vítěz 3. 25. října 2014 Puné, Indie tvrdý   Adrián Menéndez-Maceiras 6–7(1–7), 6–4, 6–4
Finalista 6. 12. dubna 2015 Saint-Brieuc, Francie tvrdý (h)   Nicolas Mahut 6-3, 6–7(3–7), 4–6
Vítěz 4. 6. září 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý   Marco Trungelliti 6–4, 6–2
Vítěz 5. 8. listopadu 2015 Hua Hin, Thajsko tvrdý   Stéphane Robert 6–2, 1–6, 6–3
Vítěz 6. 28. února 2016 Kjóto, Japonsko (2) koberec (h)   Čang Ce 5–7, 6–3, 6–4
Vítěz 7. 5. března 2017 Jokohama, Japonsko tvrdý   Soon Woo Kwon 6–4, 2–6, 7–6(7–2)
Vítěz 8. 19 března 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý   Blaž Kavčič 7–6(8–6), 6–4
Vítěz 9. 11. června 2017 Surbiton, Spojené království tráva   Jordan Thompson 7–6(9–7), 7–6(10–8)

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 26. září 2010 Bangkok, Thajsko tvrdý   Frederik Nielsen   Sančaj Ratiwatana
  Sončat Ratiwatana
3–6, 5–7

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  Tento článek obsahuje japonský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto kandži nebo kany zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yūichi Sugita na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Jūiči Sugita na stránkách ATP Tour, přístup: 20171228a28. prosince 2017
  2. a b c (anglicky) Jūiči Sugita na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20171228a28. prosince 2017
  3. (anglicky) Jūiči Sugita na stránkách Davis Cupu, přístup: 20171228a28. prosince 2017
  4. Japan's Yuichi Sugita shines at Chennai Open [online]. The Times of India [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Japan’s Yuichi Sugita Qualifies for Wimbledon on 18th Attempt at Major [online]. Tennis Now [cit. 2014-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Bronze medal winners Japan's Yuichi Sugita [online]. Yahoo Sports, 29-09-2014 [cit. 2016-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-08-2016. (anglicky) 
  7. Sugita, Ito make Aussie main draw. www.the-japan-news.com. The Japan News, 16-01-2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  8. Thompson Triumphs In Cherbourg For Maiden Title. www.atpworldtour.com. ATP World Tour, 28-02-2016. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Sugita na novém turnaji ATP v Antalyi slaví premiérový triumf [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-01 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat