Otevřít hlavní menu

Joseph Polchinski (16. května 19542. února 2018) byl americký teoretický fyzik a strunový teoretik. Vystudoval Canyon del Oro High School v Tucsonu v Arizoně v roce 1971, bakalářský titul získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1975, a doktorát na Kalifornské univerzitě v Berkeley v roce 1980 pod vedením Stanleyho Mandelstama. Poté zastával postgraduální pozice ve SLAC (1980-1982) a na Harvardu (1982-1984). V letech 1984-1992 byl profesorem na Texaské univerzitě v Austinu. A od roku 1992 působil jako profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a byl stálým členem Kavliho institutu pro teoretickou fyziku.[1]

Joseph Polchinski
Joseph Polchinski.jpg
Narození 16. května 1954
Hawthorne
Úmrtí 2. února 2018 (ve věku 63 let)
Santa Barbara
Příčina úmrtí rakovina mozku
Bydliště White Plains
Alma mater Kalifornský technologický institut
Kalifornská univerzita v Berkeley
Canyon del Oro High School
Zaměstnavatelé Texaská univerzita v Austinu
Harvardova univerzita
University of California, Santa Barbara
Ocenění Dannie Heineman Prize for Mathematical Physics (2007)
Dirac Prize (2008)
Dirac Prize (2008)
Physics Frontiers Prize (2013)
Fundamental Physics Prize (2017)
… více na Wikidatech
Web www.kitp.ucsb.edu/joep/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polchinski je autorem dvousvazkové učebnice Teorie Strun, publikované v roce 1998. Mezi jeho příspěvky k teoretické fyzice jsou nejznámější D-brány. Roku 2008 získal Diracovu medaili za práci na teorii superstrun.[2] Stal se laureátem Fundamental Physics Prize pro rok 2017.[3]

Polchinského paradoxEditovat

V roce 1990 komentoval Novikovův princip vnitřní konzistence (ve vztahu k odesílání objektů nebo lidí pomocí červí díry do minulosti, a časovým paradoxům, které by mohly být následkem). Polchinski zavedl potenciálně paradoxní situaci zahrnující kulečníkovou kouli poslanou přes červí díru, která ji pošle zpět v čase. V tomto případě je koule vystřelena do červí díry pod úhlem tak, aby pokud bude nadále na této cestě, bude konec červí díry v minulosti ve správném úhlu, čímž dojde ke srážce s jejím dřívějším já, což samozřejmě povede ke srážce a změně dráhy a zabránění vstupu do červí díry. Fyzik Kip Thorne tento problém nazval „Polchinského paradox“. Později studenti přišli s řešením, kterému se podařilo odstranit jakékoli nesrovnalosti tím, že koule z budoucnosti se objeví v jiném úhlu, než který se použije pro generování paradoxu, a proto dojde pouze k letmému doteku s jejím mladším já namísto odchýlení dráhy daleko od červí díry. Rána změní její trajektorii správným způsobem tak, že bude cestovat zpátky v čase pod úhlem, který zaručí letmý dotek její mladší verze.[4]

Článek z roku 2012 o černých díráchEditovat

V červenci 2012 publikoval Polchinski, spolu se svými dvěma studenty, Ahmedem Almheirim a Jamesem Sullym, a kolegou strunovým teoretikem Donaldem Marolfem z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře článek o Hawkingově záření. Výpočty v článku provedené naznačují, že relativistický princip ekvivalence je špatně nebo jiný klíčový princip kvantové mechaniky je nesprávný.[5]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Polchinski na anglické Wikipedii.

  1. {title}. www.kitp.ucsb.edu [online]. [cit. 2017-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-17. 
  2. http://www.ictp.it/about-ictp/prizes-awards/the-dirac-medal/the-medallists-%281%29/dirac-medallists-2008.aspx
  3. LEACHMAN, Shelly. Another Major Breakthrough [online]. December 5, 2016 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. THORNE, Kip S. Black Holes and Time Warps. [s.l.]: W. W. Norton, 1994. ISBN 0-393-31276-3. S. 510–513. (anglicky) 
  5. Astrophysics: Fire in the hole!

Externí odkazyEditovat