Josefa Slánská

česká spisovatelka

Josefa Slánská, rozená Hašková (25. února 1913 Praha[1]1995) byla manželkou Rudolfa Slánského, dlouholetého člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generálního tajemníka ÚV KSČ (1945–1951), který byl po zkonstruovaném procesu v roce 1952 popraven.

Josefa Slánská
Narození 25. února 1913
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1995 (ve věku 81–82 let)
Povolání spisovatelka
Manžel(ka) Rudolf Slánský
Děti Rudolf Slánský mladší
Marta Slánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině fotografa ve Vršovicích Antonína Haška (1885–??) a jeho manželky Josefy, rozené Hurychové (1889–??).[1] Byla nejmladší ze čtyř dětí.[2] Na své dětství vzpomínala jako na chudé, kdy otec a dva sourozenci byli bez zaměstnání a ona sama nedokončila pátou třídu gymnázia a nastoupila do zaměstnání.[3]

Od mládí byla levicového smýšlení, v roce 1927 se stala členkou Československého Komsomolu, v roce 1929 KSČ.[4]

V roce 1929 se též seznámila s Rudolfem Slánským a s dalšími tehdejším předními členy KSČ (včetně Klementa Gottwalda). V roce 1931 odjela na rok do Sovětského svazu, po návratu pracovala jako administrativní síla, tlumočnice a překladatelka. Dne 20. dubna 1937 byli s Rudolfem Slánským oddáni, syn Rudolf se narodil o dva roky dříve, již v roce 1935. Po Mnichovské dohodě byl Rudolf Slánský povolán do Sovětského svazu, Josefa Slánská odcestovala se synem za ním.[3]

Po zatčení Rudolfa Slánského byla vyloučena z KSČ, jejíž členkou byla od roku 1929. Členství jí bylo navráceno po rehabilitaci jejího manžela v roce 1963, v roce 1969 byla znovu vyloučena. V roce 1977 podepsala spolu se synem Rudolfem Chartu 77[5] a s chartisty aktivně spolupracovala. Svou víru v socialismus si však zachovala.[3]

Rodinný životEditovat

Josefa Slánská měla s manželem tři děti, Rudolfa, Naďu a Martu. Dcera Naďa se narodila během pobytu v Moskvě a jako tříměsíční zde byla v roce 1943 unesena. Případ nebyl nikdy objasněn. Rudolf Slánský mladší byl signatářem Charty 77 a po sametové revoluci československým velvyslancem v Rusku, do roku 2004 českým velvyslancem na Slovensku. Dcera Marta (*1949) je podnikatelkou – vlastnila realitní kancelář.[6]

Vzpomínková knihaEditovat

Josefa Slánská napsala knihu vzpomínek Zpráva o mém muži, ve které popisuje fyzické a psychické týrání vězňů v Československu v 50. letech 20. století. Kniha pojednává také o jejím pobytu v ruzyňské věznici, o rodinných vztazích s Gottwaldovými a o politické situaci 50. let z jejího pohledu.[7][8] Kniha vycházela po částech v Literárních listech v roce 1968, úvod k ní napsal Pavel Kohout. Vzpomínky vycházely v číslech 9–15/1968, vždy na poslední straně.[9] V roce 1969 vyšla kniha v angličtině a poté byla přeložena do několika dalších jazyků.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, Vršovice, 1911–1914, snímek 195, Záznam o narození a křtu
  2. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 162, obraz 373, Hašek Antonín, 1885
  3. a b c BEKROVÁ, Kristýna. Politické procesy a jejich dopad na život a dílo Josefy Slánské ve světle archivních pramenů. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitárních studií. Vedoucí práce Jiří Hlaváček. s. 17-78. Dostupné online.
  4. Josefa Slánská: Zpráva o mém muži (část 2). Literární noviny. 10/1968, s. 16. Dostupné online. 
  5. Wordpress.com: Prohlášení Charty 77 a první signatáři
  6. 13. komnata Marty Slánské. Dostupné online
  7. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | LitL/1.1968/10. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online. (česky) 
  8. Nelehký život po boku Rudolfa Slánského. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-08]. (česky) 
  9. Josefa Slánská: Zpráva o mém muži (1. část). Literární listy. 9/1968, s. 16. Dostupné online. 
  10. Moderní-Dějiny.cz | Josefa Slánská - V Ruzyni. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat