Josef Waltner

Josef Waltner (8. května 1883 Praha – 14. února 1961 Praha) byl český herec a kabaretiér. Byl jedním z prvních českých filmových herců, který nesmazatelně se zapsal do historie českého kabaretu jako jejich organizátor, autor i účinkující. Občanským povoláním byl kavárník.

Josef Waltner
Josef Waltner
Narození	8. května 1883 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. února 1961 (ve věku 77 let) Praha Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Karlíně, do rodiny Antonína Waltnera a jeho druhé ženy Barbory roz. Pechové, jeho otec, byl třikrát ženat, a měl celkem 5 dětí. (z prvního manželství syna Jana 1874, z manželství s Barborou Pechovou syny Antonína a Josefa, a z třetího manželství dcery Anastázii 1898, a Annu 1902) Roku 1911 přejmenoval původní bohémskou hospodu Olympia v domě U třech divých v Řetězové ulici v Praze na Montmartre a od roku 1913 zde provozoval literární kabaret Mont-Waltner. Od svého vzniku až do vypuknutí 1. světové války se stalo toto zařízení místem, kde se scházela pražská česko-německá bohéma, kterou zastupovali Jaroslav Hašek, František Langer, Eduard Bass, Franz Kafka, Franz Werfel, Max Brod, František Gellner, Emil Artur Longen s manželkou Xenou, malíři Jiří Vendelín Kroha, Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, chodil sem i Vlasta Burian. Historii svého podniku popsal ve svých pamětech sám Waltner ale i další autoři (dr. J. Kotek v knížce Kronika české synkopy).

Po první světové válce vedl až do konce 20. let několik dalších kabaretů(Jokohama, Dales, Babylon, Montparnas). V dalších letech působil na kabaretní scéně alespoň jako konferenciér a měl své výstupy i v zábavných pořadech rozhlasu (Radiojournal). V letech 1933–1939 byl tajemníkem Klubu autorů populární hudby a snažil se o sepsání historie českých kabaretních umělců, především zpěváků.

Jedná se o autora mnoha vtipných písní, kupletů a scének, publikoval i časopisecky, především v rozhlasovém týdeníku Radiojournal. Z živých kabaretních vystoupení se zachovaly pouze dvě jediné gramodesky. Na jedné, značky GCR z roku 1907, jsou výstupy Tuti fruti a Blaho manželské (hrál v nich společně s komikem Rudolfem Kamenským; na druhé, značky Lyrophon, najdeme sólové výstupy Moje Karolina a Na zednický.

Ve filmu začínal jako partner svého přítele E. A. Longena v jeho němých groteskách o pražském švihákovi Rudim roku 1911. Zatímco v němém filmu se objevil už jen sporadicky, poté co nebyl vázán vlastním kabaretem, se si zahrál v řadě drobných rolí mnoha českých filmů. Jeho postavy hospodských, vrchních, vrátných a návštěvníků pohostinství byly nenápadné, ale nepostradatelné. Jeho kulaté postavy si můžeme všimnout ve filmu Život je pes, kde sedí v pokladně prodejny s hudebninami, v Hrdinném kapitánu Korkoránovi si zahrál ředitele hotelu, v Matce Kráčmerce stěhováka, ve filmu Slávko, nedej se! ředitele operetního divadla. Poslední drobnou postavu vytvořil ve filmu Zocelení roku 1950.

Stal se předchůdcem generace kabaretních a estrádních umělců, jejichž výstupy byly oblíbené v rozhlase a začínající televizi až do 70. let a tvořily např. jádro silvestrovských pořadů.

27. září 1910, se v Praze na Žižkově, oženil s Annou Růžičkovou (1887-1949), se kterou měl jediného syna Karla (1915), po ovdovění, se v roce 1950, znovu oženil se svou švagrovou Helenou Růžičkovou (1893 - 1958), ale po pár letech, znovu ovdověl. Jeho hrob, nalezneme na Olšanských hřbitovech.en

Filmové role

Němý film

• Rudi na křtinách, 1911 – role neuvedena
• Rudi na záletech, 1911 – plavčík
• Rudi sportsman, 1911 – role neuvedena
• Magdalena, 1920 – host v nevěstinci
• Osm srdcí v plamenech, 1926 – farář

Zvukový film

• Miláček pluku, 1931 – role neuvedena
• Poslední bohém, 1931 – hospodský Krampera
• Pepina Rejholcová, 1932 – hospodský
• Písničkář, 1932 – hostinský
• Sestra Angelika, 1932 – vrchní v „Casinu“
• Tisíc za jednu noc, 1932 – vrchní v baru
• Revizor, 1933 – kapelník
• Sedmá velmoc, 1933 – továrník Hraboš
• Život je pes, 1933 – pokladník v hudebninách
• Hrdinný kapitán Korkorán, 1934 – ředitel hotelu
• Matka Kráčmerka, 1934 – stěhovák
• Pán na roztrhání, 1934 – hostinský
• Žená, která ví co chce, 1934 – recepční úředník v hotelu
• Jedenácté přikázání, 1935 – ředitel zpěvní síně
• Jedna z milionu, 1935 – opilec
• Slávko, nedej se!, 1938 – ředitel operetního divadla
• Soud boží, 1938 – přísedící u soudu
• Děvče z předměstí anebo Všecko přijde najevo, 1939 – host u Zvonečků
• Humoreska, 1939 – vrchní
• Mořská panna, 1939 – hotelový vrátný
• Nevinná, 1939 – starosta
• Tulák Macoun, 1939 – hostinský
• Veselá bída, 1939 – vrchní v kabaretu
• Minulost Jany Kosinové, 1940 – vrchní v baru
• Poznej svého muže, 1940 – vrchní v baru
• Advokát chudých, 1941 – návštěvník hospody
• Modrý závoj, 1941 – vrátný v rozhlasu
• Rukavička, 1941 – vrátný v kabaretu „Kankán“
• Z českých mlýnů, 1941 – vrchní v „Dvorním pivovaru“
• Městečko na dlani, 1942 – hospodský Pošmourný
• Zocelení, 1950 – člen správní rady

Literatura

• Český hraný film I, 1898 – 1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
• Český hraný film II, 1930 – 1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
• Český hraný film III, 1945 – 1960, NFA Praha 2001, ISBN 80-7004-102-1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Waltner na Wikimedia Commons
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Walter Anton 1846 (otec Josefa Waltnera)
• Josef Waltner v Česko-Slovenské filmové databázi
• Týdeník Rozhlas 36/2002
• Český film: herci a herečky, Waltner Josef Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Autoritní data	AbARTP: 88538 NKC: jk01151409 VIAF: 83967170 WorldCat Identities: viaf-83967170