Wikipedie

Josef Tvrdý

český filozof

Josef Tvrdý (4. května 1877 Tuř u Jičína – 13. března 1942 Mauthausen) byl český profesor filosofie a psychologie, spisovatel, zastánce positivismu.[1]

PhDr. Josef Tvrdý
Narození4. května 1877
Tuř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. března 1942 (ve věku 64 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěBrno
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plaketa na domě, kde žil Josef Tvrdý mezi lety 1923-1941, Masarykova čtvrť, Brno
Kameny zmizelých, Brno
Celkový pohled na dům, kde žil Josef Tvrdý mezi lety 1923–1941

Život

editovat

Josef tvrdý se narodil v rodině Josefa Tvrdého a Anny rozené Kalenské. 2. června 1908 se oženil v Křenovicích s Miladou Balcárkovou.

Navštěvoval gymnázium v Jičíně (1887–1896). V této době u něj místní profesor Oldřich Kramář probudil zájem o filosofii a psychologii. V letech 1896–1901 pak Tvrdý studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filozofii, klasickou filologii a francouzštinu. Po škole začal učit na Matičním gymnáziu ve Vyškově (1901–1914), poté byl přeložen do Brna. V době jeho působení ve Vyškově dominovaly v jeho činnosti folklorní zájmy. Zaznamenával pohádky, pověsti i lidové povídky vyškovského okolí, vyhledával lidové vypravěče.

Během první světové války sloužil jako důstojník zdravotní služby u dělostřelectva. Od roku 1918 učil na II. státním gymnáziu v Brně. Po dvou letech získal doktorát z filosofie.[2] O další dva roky, v květnu 1922, se stal docentem na FF MU. V roce 1927 byl pozván na Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde ihned získal mimořádnou profesoru. Řádným profesorem systematické filosofie byl jmenován až v roce 1930. Po vynuceném odchodu z Bratislavy byla jeho profesura přenesena na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity.[3]

Jeho práci ukončilo zatčení gestapem v prosinci 1941. Krátce byl vězněn na Kounicových kolejích a poté byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. Zde byl pod číslem 1218 vězněn v bloku 15, "Stube" B. Zemřel v Mauthausenu II ve 14.35 hodin dne 13. března 1942 (podle úmrtního oznámení číslo 1988/1942).[4]

V Brně byla po něm pojmenovaná ulice a koleje.

Dílo

editovat
  • Filosofie náboženství, 1921[5]
  • Vývoj filosofického myšlení evropského, 1923[6]
  • Světový názor moderního Čecha, 1923[7]
  • Problém skutečnosti u Davida Huma a jeho význam v dějinách filosofie, 1925[8]
  • Moderní proudy ve filosofii, 1925[9]
  • Úvod do filosofie, 1926, 2. přeprac. vyd. (Systematický úvod do filosofie), 1938, 3. vyd. 1947
  • Filozofia a ľudské poznanie, 1926
  • Masarykovo mládí a činnost učitelská, 1927
  • Teorie pravdy, 1929
  • Výbor ze spisů T. G. Masaryka – sestavil, opatřil úvodem a poznámkami 1930[10]
  • Vztahy Dobrovského k filosofii 1930[11]
  • Sovremena čechoslovačka filosofia, Skopje 1931
  • Současná filosofie u Slovanů – z cyklu přednášek "Současná slovanská kultura"; [O filosofii ruské – Ferdinand Pelikán. O filosofii polské a jihoslovanské – Josef Tvrdý.] 1932[12]
  • Nová filosofie. Analysa dnešní filosofické situace, 1932[13]
  • Průvodce dějinami evropské filosofie, 1932[14]
  • Soudobá filosofie polská; Dnešní filosofie u jižních Slovanů, 1932[15]
  • Masarykova filosofie, 1935[16]
  • W. M. Kozlowski, 1936[17]
  • Logika, 1937[18]
  • J. P. Vychodil, 1940[19]
  • Názory o hrdinství v životě společenském, 1940[20]
  • Nová renaissance, 1942[21]
  • Vybrané kapitoly z filosofie: tištěno jako rukopis, určený výhradně pro posluchače vysokých škol, 1947[22]
  • Humanita a její problémy, in J. Gabriel: Filozofie J. T., 1982.[3]

Přispíval také do sborníků a odborných časopisů.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ František X. Halas. Nacistická perzekuce na brněnské universitě v letech 1939–1945. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno: FF MU, 1978-79. Dostupné online. S. 56.
  2. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV. (1917–1921). is.cuni.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Josef Tvrdý. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Světový názor moderního Čecha. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.lib.cas.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Filozofie Josefa Tvrdého: k dějinám české filozofie mezi dvěma světovými válkami – Jiří Gabriel. Brno: UJEP, 1982
  • Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí – Eva Doupalová. Praha: SPN, 1988
  • Masaryk a nové náboženství: Masaryk – Tvrdý – Zbořil — Helena Pavlincová. Brno: Masarykova společnost, 1996
  • Zápisky k životopisu – Josef Tvrdý; [z rukopisu J. Tvrdého připravila Milada Tvrdá; editor Jiří Gabriel]. Brno: Masarykova univerzita, 2002

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Tvrdý&oldid=24427978“