Josef Ostrčil
Josef Ostrčil (4. května 1843 Věžky u Přerova[1] – 12. listopadu 1897 Smíchov[2]) byl český lékař, porodník, první předseda Komory lékařů pro Království české, která předcházela České lékařské komoře. Byl otcem hudebního skladatele Otakara Ostrčila a gynekologa Antonína Ostrčila.
MUDr. Josef Ostrčil | |
---|---|
Narození | 4. května 1843 Věžky u Přerova Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. listopadu 1897 (ve věku 54 let) Smíchov Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Národnost | česká[zdroj?!] |
Povolání | lékař |
Choť | Elleanora Ostrčilová (roz. Kallabová) |
Děti | Otakar Ostrčil, Antonín Ostrčil a Josef Ostrčil |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se ve Věžkách u Přerova. Po absolutoriu základní a střední školy vystudoval medicínu a následně se usídlil na Smíchově u Prahy. Zde se stal známým a vyhledávaným porodníkem, oženil se s Elleanorou Kallabovou a založil rodinu.
Komora lékařů pro Království české
editovatNásledně získal Josef Ostrčil funkci smíchovského městského lékaře, předsedy Ústřední jednoty českých lékařů a pokladníka Spolku českých lékařů.
Na základě zákona Říšské rady z roku 1891 bylo rozhodnuto o nutném zřízení lékařských komor, bez jejichž členství nesměl lékař vykonávat praxi. V případě území Království českého (lékařská komora pro Markrabství moravské byla zřízena již roku 1893 se sídlem v Opavě) byla v rámci svého zřízení na základě požadavků německých lékařů komora rozdělena na českou a německou sekci. Z obou sekcí byl pak střídavě vybírán prezident komory s jednoletým funkčním obdobím. Komora lékařů pro Království české byla založena roku 1894, jejím prvním předsedou (prezidentem) byl v prosinci téhož roku zvolen Josef Ostrčil.
Na jeho práci ve funkci následně navázal pozdější předseda komory, psychiatr Antonín Heveroch, který do funkce nedlouho po něm.
Úmrtí
editovatJosef Ostrčil zemřel na Smíchově 12. listopadu 1897 ve věku 54 let na zánět pobřišnice.[2] Pohřben byl na hřbitově Malvazinky.
Rodinný život
editovatS Elleonorou, rozenou Kallabovou, měli celkem čtyři děti, tři syny a jednu dceru. Syn Antonín vystudoval medicínu a stal se uznávaným pražským gynekologem a státním radou, nejmladší Otakar se proslavil jako hudební skladatel a dirigent.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika inv. č. 7351, sig. Př XVII 7, sn. 66 [online]. ZA [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika SM Z16, sn. 252 [online]. AHMP [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.