Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu

český šlechtic a velkostatkář
(přesměrováno z Josef Matyáš Thun-Hohenstein)

Josef Matyáš hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Joseph Matthias Graf von Thun-Hohenstein, 24., nebo 25. února 1794, Praha24. září 1868, Salcburk) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. Patřil k výrazným osobnostem českého společenského života v první polovině 19. století, vlastenec, president Královské české společnosti nauk, podporovatel Národního muzea, působil také jako politik, člen panské sněmovny rakouské říšské rady.

Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu

Narození25. února 1794
Praha
Úmrtí24. září 1863 (ve věku 69 let)
Salcburk
Místo pohřbeníHrobka Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří
ChoťFrantiška Romana z Thun-Hohensteinu
RodičeJosef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu a Marie Josefa Alžběta ze Schrattenbachu
DětiJosef Osvald I. z Thun-Hohensteinu
Quido z Thun-Hohensteinu
Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu
PříbuzníKarel z Thun-Hohensteinu (sourozenec)
Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu, Maxmilián Teodor z Thun-Hohensteinu a Ernestina Gabriela z Thun-Hohensteinu (vnoučata)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.


 
Rodový erb Thun-Hohensteinů
 
Zámek v Žehušicích

Narodil se v Praze jako nejstarší syn hraběte Josefa Jana Antonína (1766–1809) z majorátní kláštereckých větve Thunů a jeho manželky Josefy, rozené hraběnky ze Schrattenbachu. Jeho mladší bratr Karel z Thun-Hohensteinu (1803-1876) byl polní zbrojmistr a c.k. tajný rada.

Většinu dětství strávil Josef Matyáš ve Vídni. Navštěvoval kadetskou dělostřeleckou školu a v roce 1809 vstoupil do císařské armády. V roce 1811 ve věku 17 let byl jmenován poručíkem 2. dělostřeleckého pluku, nicméně ten brzy opustil, neboť žádný z velitelů mu vzhledem k jeho věku nechtěl svěřit jednotku. V letech 1813 až 1815 se účastnil tažení jako důstojník hulánského pluku arcivévody Karla. Po uzavření míru odešel z armády a trvale se usadil v Čechách, věnoval se správě svého majetku a pěstování vědy.

Pečlivě se věnoval správě svých rozsáhlých panství a ke svým poddaným se choval laskavě, pomáhal jim v jejich potřebách, a těšil se všeobecné úctě.

Nechal také empírově (či klasicistně) přestavět původně barokní zámek v Žehušicích.[1][2] Autorem projektu přestavby mohl být stavitel František Pavíček.[1] Dokončení úprav dokládá, spolu se jménem investora, letopočet 1826 uvedený ve štítu rizalitu. Při úpravách byla postavena také mohutná klasicistní brána a založena ojedinělá oboru bílých jelenů.[2] Po obou jejích stranách stojí na západní straně areálu budovy určené původně k ubytování služebnictva

Kromě toho patřil k výrazným osobnostem českého společenského života v první polovině 19. století, kromě aktivit na poli kultury a vědy se věnoval i politice a jeho pražský palác se stal jedním z proslulých center odporu proti vídeňskému centralismu. V roce 1848 byl pak členem Národního výboru. O výborné znalosti českého jazyka svědčí u Josefa Matyáše fakt, že do němčiny přeložil Královédvorský rukopis.

Manželství a rodina

editovat

Ve věku 22 let se se oženil se svou sestřenkou Františkou, dcerou hraběte Antonína z benátecké a poběžovické linie Thunů. Manželé měli tři syny:

Reference

editovat
  1. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  2. a b KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích. 1780–1914. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 711 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 134. Dále jen Kuthan (2014). 

Literatura

editovat
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thunové, s. 163–164. 
  •   z Thunu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
  • KURTANIČ, Josef: Thun-Hohenstein. Klášterecká větev; 2009 ISBN 9788025442623

Externí odkazy

editovat
  • BLKÖ:Thun-Hohenstein, Joseph Matthias Graf – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (německy)