Josef Matoušek starší

český prvorepublikový politik a ministr (1876-1945)
O synovi Josefa Matouška, historikovi popraveném nacisty, pojednává článek Josef Matoušek.
O poúnorovém poslanci KSČ pojednává článek Josef Matoušek (politik KSČ).

Josef Matoušek (25. května 1876 Železný Brod[1][2][3]4. června 1945 Praha)[4] byl československý politik, ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii, pak senátor za Národní sjednocení.

Dr. Josef Matoušek
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
9. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
7. prosince 1929 – 14. února 1934
PředchůdceLadislav Novák
NástupceJan Dostálek
Stranická příslušnost
ČlenstvíČ. str. pokroková
Česká státopráv. dem.
ČsND
Národní sjednocení
SNJ

Narození25. května 1876 nebo 22. května 1876
Železný Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. června 1945 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiJosef Matoušek
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik
CommonsJosef Matoušek starší
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Už počátkem 20. století se politicky angažoval v České straně pokrokové.[5]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, později za Československou národní demokracii.[6]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929.[7] Podle údajů k roku 1929 byl povoláním vrchním soudním radou v Praze.[8]

Později přešel do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[9]

Koncem 20. let 20. století patřil k pragmatickému průmyslovému křídlu národní demokracie, které mírnilo protibenešovské a protiněmecké postoje radikálů. Vlivným představitelem v rámci strany zůstal i po sjezdu v roce 1933. Matoušek se podílel na vládě jako ministr.[10] V druhé vládě Františka Udržala a první vládě Jana Malypetra v letech 1929-1934 zastával post ministra průmyslu, obchodu a živností. V roce 1934 ale vládu opustil stejně jako celá národní demokracie kvůli nesouhlasu s devalvací koruny. V roce 1937 patřil Matoušek k odpůrcům vypuzení Jiřího Stříbrného z Národního sjednocení, do kterého národní demokraté mezitím vplynuli.[11]

Jeho synem byl historik a pedagog Josef Matoušek, popravený nacisty roku 1939.

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Železný Brod
  2. Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 83. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  3. Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  4. Archivovaná kopie. search.mlp.cz [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-21. 
  5. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 381. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 
  7. Josef Matoušek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
  8. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. 
  10. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 604–605, 607. 
  11. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 254, 451. 

Literatura

editovat
  • MATOUŠEK, Josef. O československé politice za poslední dva roky : 1924-1925. Praha: Národní zájmy, 1925. 152 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat