Josef Maria z Thun-Hohensteinu

rakouský biskup

Josef Maria hrabě z Thunu a Hohenštejna (německy Joseph Maria Graf von Thun und Hohenstein, 24. května 1713, Trident - 15. června 1763, Mattighofen) byl biskup gurský a kníže-biskup pasovský.

Josef Maria z Thun-Hohenštejna
Kníže-biskup Josef Maria z Thunu a Hohenštejna
Kníže-biskup Josef Maria z Thunu a Hohenštejna
Narození24. května 1713
Trident
Úmrtí15. června 1763 (ve věku 50 let)
Mattighofen (Austria)
Povoláníkatolický kněz a překladatel
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeJosef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu
Funkcediecézní biskup (od 1741)
katolický biskup (od 1742)
diecézní biskup (od 1761)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Rodový erb Thun-Hohenštejnů

Josef Maria se narodil jako syn hraběte Josefa Jana z Thunu a jeho manželky Markéty Veroniky, rozené hraběnky z Thunu.

V roce 1739 ve svých 16 letech se stal kanovníkem v Salcburku, o dva roky později také v Pasově a následně v proboštství sv. Petera v Augsburgu. V roce 1731 studoval v Salcburku právní vědy a teologii. Poté odešel jako vyslanec uherského krále do Říma, kde zastával úřad auditora Římské roty.

14. října 1741 ho císařovna Marie Terezie jmenovala do funkce biskupa gurského a 11. ledna 1742 ho v této funkci potvrdil salcburský arcibiskup Leopold Antonín z Firmianu a 18. února 1742 ho papež Benedikt XIV. po dispensu do požadovaného kanonického věku (v té době mu bylo 29 let) vysvětil na biskupa. Kvůli své funkci uherského viceministra však pobýval dlouhodobě v Římě, proto byl správcem generálním vikářem gurské diecéze jmenován biskup Václav Bukovský.

V roce 1740 musel kardinál státní sekretář jménem Marie Terezie předložit remonstraci proti breve, v níž papež uznal Karla VII. Bavorského za císaře. Touto diplomatickou činností upadl v nemilost papeže a v roce 1744 navždy Řím opustil.

Po návratu do gurské diecéze působil jako horlivý biskup a ve Štrasburku zřídil kněžský seminář, jehož prvním představeným byl benediktin Gregor Zallwein. V roce 1753 byl také administrátorem diecéze lavantské a salcburským generálním vikářem pro Korutany.

10. listopadu 1761 byl jednohlasně zvolen pasovskou katedrální kapitulou biskupem a 23. května 1762 byl intronizován. Během své krátké vlády, trvající jen 19 měsíců, usiloval o zlepšení školského systému, včetně zřízení semináře. V roce 1762 vydal první díl překladu Nového zákona s poznámkami.

Biskup hrabě Josef Maria z Thunu a Hohenštejna zemřel 15. června 1763 při vizitační cestě v Mattighofenu. Pochován byl v kryptě katedrály sv. Štěpána v Pasově.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Maria von Thun und Hohenstein na německé Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • AUER, Franz. Joseph Maria - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. Neue Deutsche Biographie (NDB) [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  • Jakob Obersteiner: Die Bischöfe von Gurk. 1072–1822 (= Aus Forschung und Kunst. 5, ISSN 0067-0642). Verlag des Geschichtsvereins für Kärnten, Klagenfurt 1969, S. 451–467.
  • REUSCH, Franz Heinrich. Thun-Hohenstein, Josef Maria Graf. 1. Historische Commission bei der königl. Akademie der Wissenschaften. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 178. 

Externí odkazyEditovat