Otevřít hlavní menu

Josef Machoň

český hudební skladatel a sbormistr

Josef Machoň (5. května 1880, Olbramovice2. září 1962, Praha) byl český hudební skladatel.

Josef Machoň
Základní informace
Narození 5. května 1880
Olbramovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. září 1962 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry vokální hudba a klasická hudba
Povolání hudební skladatel a sbormistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Byl synem olbramovického učitele Josefa Machoně (18531919), který se stal známým svými pracemi o včelařství a byl prvním starostou dobrovolných hasičů v Olbramovicích. Kromě toho byl znamenitým muzikantem a poskytl synovi základní hudební vzdělání. Machoň jr. vystudoval reálku v Českých Budějovicích a pokračoval studiem stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Vedle toho byl přijat na Pražskou konzervatoř. Pro kolizi z přednáškami na technice musel však řádné studium přerušit, ale pokračoval soukromě studiem hry na klavír (Albína Scheborová), na housle (Otmar Mácha) a na violoncello (Ferdinand Schubert). Kromě toho studoval i skladbu u Vítězslava Nováka a instrumentaci u Jaroslava Řídkého.

Stal se železničním úředníkem v Lublani a v Plzni. Za 1. světové války sloužil v armádě a po vzniku Československa působil na Ministerstvu železnic v Praze. Ve všech svých působištích se intenzivně věnoval hudbě. Byl sbormistrem dělnického pěveckého spolku v Praze-Libni, členem orchestru železničních úředníků, členem komitétu pro propagaci komorní hudby i členem výboru Mozartovy obce v ČSR. Přispíval svými hudebními referáty do časopisuů Hudební rozhledy a Směr.

Svou skladatelskou činnost zaměřil především na písně a sbory. Zejména jeho písňová tvorba byla úspěšná a jeho díla byla uváděny i v zahraničí. Velmi intenzivně se věnoval hudbě pro loutkové divadlo. Byl členem loutkového odboru lidových ústavů. Publikoval studii O loutkářské hudbě a svými články přispíval do časopisu Loutkář. Spolupracoval i s divadlem Josefa Skupy (Amorkovy rozmary z roku 1930 byly nahrány na gramofonové desky).

DíloEditovat

PísněEditovat

  • Smutky rozchodu (1917)
  • Písničky (dětské písně, 1929)
  • Kratochvilné písně o zvířátkách 1931)
  • Písničky o panence (1930)
  • Loutky se představují (1930)
  • Rolničky (1930)
  • Rozmarné písničky (1932)
  • Touha a nadšení (1932)
  • K domovu (1933)
  • Tři písně s orchestrem (1933)
  • V den matek (1933)
  • Ves zpívá (1934)
  • Čtyři popěvky (1934)
  • Vojácké písně (1937)
  • Jarní písně (1937)
  • Z dětského světa (1940, 1950)
  • Maloskalské písně (1940)
  • Sbírka vážných písní (1943)
  • Z naší vesnice (1942)
  • Zpíváme dětem (1942)
  • Olbramovické písně (1943)
  • Sbírka písní v lidovém tónu (1937–1950)
  • Kytička ze Slovenska (1949)
  • Loutkové písně příležitostné (1950)
  • Naše máma (1951)
  • Ozářené mládí (1951)
  • Sbírka písní (1955)
  • Z pokladu Karla Jaromíra Erbena (1955)
  • Písně o ženách a ženění (1956)

SboryEditovat

  • Utonulá (1910)
  • Sbory pro pohřby žehem (1920)
  • Pohřební sbory kremační (1924)
  • Oslavné sbory (1924)

Klavírní skladbyEditovat

  • Tance (1920)
  • V říši loutek (1930)
  • Mladým pianistům (1934)
  • V říši dětských snů (1937)
  • Rodným krajem (1938)
  • Jarní nálady (1937)
  • Klavírní skladby op. 62 a op. 64 (1950, 1952)

Některé klavírní skladby byl upraveny i pro malý orchestr.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat