Josef Karel ze Žerotína

Josef Karel říšský hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (Josef Karl Reichsgraf von Zierotin, Freiherr von Lilgenau) (8. října 1728, Velké Losiny10. listopadu 1814, Brno) byl moravský šlechtic z rodu Žerotínů. Od mládí se uplatňoval ve správě Moravskéh markrabství, kde nakonec zastával funkce nejvyššího sudího (1773–1776) a nejvyššího komořího (1776–1781). Vlastnil statky na severní Moravě (Bludov, Třemešek).

Josef Karel hrabě ze Žerotína
Erb rodu Žerotínů
Erb rodu Žerotínů
Nejvyšší zemský komoří na Moravě
Ve funkci:
1776 – 1781
PředchůdceLeopold Clary-Aldringen
NástupceJan Křtitel Mitrovský z Nemyšle
Nejvyšší zemský sudí na Moravě
Ve funkci:
1773 – 1776
PředchůdceLeopold Clary-Aldringen
NástupceJan Křtitel Mitrovský z Nemyšle

Narození8. října 1728
Úmrtí26. září 1818 (ve věku 89 let)
RodičeJan Ludvík ze Žerotína
DětiFrantišek Josef ze Žerotína
PříbuzníLudwig Anton von Zierotin (sourozenec)
Zdeněk ze Žerotína (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel ze starého moravského rodu Žerotínů[1], narodil se jako třetí a nejmladší syn c.k. komořího Jana Ludvíka ze Žerotína (1691–1761).[2] Od mládí působil ve správě Moravského markrabství, kde byl komorním radou, radou apelačního soudu a zemským soudcem. Od roku 1758 byl přísedícím Královské reprezentace a později Moravského zemského gubernia. V letech 1773–1776 byl na Moravě prezidentem apelačního soudu (respektive nejvyšším sudím) a nakonec se stal moravským nejvyšším zemským komorníkem (1776–1781). Byl též c.k. tajným radou a komořím.

 
Kaple sv. Kříže s žerotínskou hrobkou u kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách

Při rozdělování otcovského dědictví v roce 1761 jako nejmladší syn převzal nejmenší podíl, jeho majetkem se stala panství Bludov, Třemešek a Chromeč, vlastnil také dům v Brně. Původně často pobýval na zámku v Třemešku, a protože se zabýval astronomií, nechal zámeckou věž upravit na observatoř s dalekohledem.[3] V roce 1771 ale panství prodal za 143 000 zlatých své sestře Antonii Oktavii (1726–1805), provdané baronce Stillfriedové. Jeho hlavním sídlem se poté stal zámek v Bludově, později nechal postavit také zámeček ve Valašském Meziříčí, jehož část mu patřila jako manství. Celkově došlo v majetku Žerotínů v této době ke značným ztrátám, protože Josefovi starší bratři Jan Karel (1719–1775) a Ludvík Antonín (1723–1808) museli kvůli vysokému zadlužení prodat kmenová rodová panství Loučná nad Desnou (1770) a Velké Losiny (1802). Josef Karel zemřel v Brně, pohřben byl v rodinné hrobce v kapli sv. Kříže u kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách.[4]

V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Johannou Schrattenbachovou (1742–1818), dcerou dolnorakouského místodržitele Františka Ferdinanda Schrattenbacha (1707–1785). Měli spolu devět dětí, pokračovatelem rodu byl syn František Josef (1772–1845). Z dcer se Antonie (1765–1804) provdala za hraběte Jana Nepomuka Mitrovského z Nemyšle (1757–1799), významného představitele osvícenství na Moravě.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, díl 28.; Praha, 1908; s. 814–821 dostupné online
  2. OTTOVÁ-KVAPILÍKOVÁ, Andrea: Losinsko-vízmberská větev Žerotínů na Šumpersku v 16.–20. století (bakalářská práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity; Brno, s. 20–25
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 252
  4. POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; s. 113–114 ISBN 978-80-86438-50-4

LiteraturaEditovat

  • POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; 239 s. ISBN 978-80-86438-50-4
  • SVITÁK, Zbyněk: Z počátku moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Matice moravská, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Brno, 2011; 587 s. ISBN 978-80-86488-91-2

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat