Josef Jung

český ministr vnitra ČR, člen České národní rady a politik

Josef Jung (27. února 1924[1] Krchleby[2]2. října 2007[3]) byl český a československý politik KSČ, za normalizace poslanec České národní rady a ministr vnitra České socialistické republiky.

Ing. Josef Jung
ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
říjen 1970 – duben 1988
PředchůdceJosef Grösser
NástupceVáclav Jireček
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1971 – 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození27. února 1924
Krchleby
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. října 2007
Alma materČVUT Praha
Profesepolitik
OceněníŘád 25. února
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Původní profesí byl obráběčem kovů. V roce 1948 začal svou stranickou kariéru v KSČ. Roku 1951 absolvoval stranickou školu a téhož roku se stal vedoucím tajemníkem KSČ v Liberci. V roce 1962 absolvoval České vysoké učení technické v Praze a stal se členem centrálního stranického aparátu KSČ. V letech 1962–1969 byl pracovníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Působil v oddělení těžkého průmyslu. V období let 1969-1970 zastával funkci zástupce vedoucího oddělení byra pro řízení stranické práce v českých zemích, kde působil v oddělení průmyslu, dopravy a výstavby. Od roku 1974 byl předsedou Vládního výboru pro bezpečnost silničního provozu v České socialistické republice. XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem ÚV KSČ. V roce 1974 mu byl udělen Řád práce, roku 1984 Řád Vítězného února.[4][5]

Jeho politická kariéra vyvrcholila za normalizace, kdy byl po 18 let členem vlády. V říjnu 1970 byl jmenován členem české vlády Josefa Korčáka jako ministr vnitra. Jeho nástup do funkce byl dobovými západními analytiky z řad československé emigrace interpretován jako pokus Gustáva Husáka o snížení vlivu ultralevicových radikálů, mezi které patřil Jungův předchůdce Josef Grösser.[5] Post si udržel i v následující druhé vládě Josefa Korčáka, třetí vládě Josefa Korčáka, čtvrté vládě Josefa Korčáka a vládě Josefa Korčáka a Ladislava Adamce až do dubna 1988.[6][7][8][9][10]

Zasedal také dlouhodobě v České národní radě, kam byl poprvé zvolen ve volbách roku 1971. Mandát poslance ČNR obhájil ve volbách roku 1976, volbách roku 1981 a volbách roku 1986.[1] V ČNR zasedal za Západočeský kraj. Po sametové revoluci 26. ledna 1990 rezignoval na poslanecké křeslo v rámci procesu kooptace do ČNR.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Ing. Josef Jung [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989 : ministři a jejich náměstci. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. ISBN 978-80-87211-25-0. Kapitola Jung Josef, s. 79. 
  3. ŠTVERÁK, František: Schematismus k dějinám komunistické strany Československa (1921-1992). Základní informace o ústředních orgánech a biografické údaje o vedoucích představitelích strany. Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 8086712877. S. 382. (česky) 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b BOX-FOLDER-REPORT: 20-4-129 TITLE: Czech Minister of the Interior Replaced [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. Vláda Josefa Kempného (+ Korčáka 29.09.1969 - 09.12.1971) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. Vláda Josefa Korčáka II. (09.12.1971-04.11.1976) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Vláda Josefa Korčáka III. (04.11.1976 - 18.06.1981) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. Vláda Josefa Korčáka IV. (18.06.1981 - 18.06.1986) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  10. Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. Jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky)