Josef Jaroslav Filipi
Josef Jaroslav Filipi (15. dubna 1875 Bojmany[2] – 28. února 1954 Ústí nad Orlicí) byl český pedagog, textilní výtvarník, grafik, kreslíř a spisovatel.
| Josef Jaroslav Filipi | |
|---|---|
 Josef Jaroslav Filipi | |
| Narození | 15. dubna 1875 Bojmany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. února 1954 (ve věku 78 let) Ústí nad Orlicí  Československo |
| Povolání | učitel, grafik, textilní výtvarník, kreslíř, spisovatel a výtvarník |
| Příbuzní | Tomáš Růžička (vnuk z dceřiny strany)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v obci Bojmany do rodiny místního učitele Antonína Filipiho. Po absolvování základního vzdělání pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole v Praze, na níž v roce 1993 absolvoval. Během pražských studií se seznámil s malířem Herbertem Masarykem a později s celou jeho rodinou. Při této příležitosti se několikrát setkal i s T. G. Masarykem a byl častým hostem na nedělních odpoledních diskusích. V dalším studiu pokračoval na tkalcovské škole ve Varnsdorfu. Po studiích se vydal na dráhu pedagoga a zprvu působil jako asistent kreslení na textilní škole v Liberci a na odborné škole pletařské ve Strakonicích. Později, po složení všech potřebných zkoušek působil jako učitel na textilních školách v Humpolci, ve Dvoře Králové nad Labem a následně na odborné škole tkalcovské ve Frýdku, jako její ředitel.
V roce 1935, již jako učitel ve výslužbě se přestěhoval do Ústí nad Orlicí, kde započal literárně zpracovávat své zážitky s rodinou presidenta republiky T. G. Masaryka. Rukopis dokončil v březnu 1938, kniha však vzhledem k událostem nebyla vydána. Vydalo ji až nakladatelství Čin v Praze v roce 1947 pod názvem "S Masarykovými". V letech 1942–1945 byl Josef Jaroslav Filipi s celou rodinou internován ve svatobořickém internačním táboře[3]. Důvodem byl ilegální odchod jeho syna Bohdana do zahraniční, kde vstoupil do řad Československé armády. Během pobytu v internačním táboře sepisoval kroniku, kterou obohacoval svými kresbami. Kronika byla zveřejněna teprve v roce 2000, kdy vyšla jako součást knihy Josefa Havla "Poupata ožehlá nenávistí" pod názvem "Za prkenným plotem".
Josef Jaroslav Filipi během svého učitelského působení vydal mimo časopiseckých článků i několik pedagogických publikací. Byl autorem mnoha návrhů na textilie, prapory, sgrafita, diplomy a byl rovněž i literárně činný. Ve svých kresbách a akvarelech ztvárňoval českou krajinu, místa svého působení.
Josef Jaroslav Filipi zemřel 28. února 1954 v Ústí nad Orlicí a je pohřben na ústeckém hřbitově.
Literární dílo editovat
- 1908 – Nejvolnější způsoby kreslířské
- 1910 – Linoleové tisky ve škole
- 1912 – Plošná stylisace dle přírody
- 1947 – S Masarykovými[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Paměť národa. Dostupné online. [cit. 2022-02-18]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu českobratrské evangelické církve v Semteši
- ↑ Internační tábor Svatobořice u Kyjova. www.svatoborice-mistrin.cz [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-08.
- ↑ Josef Jaroslav Filipi, S Masarykovými
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Jaroslav Filipi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Jaroslav Filipi
- Josef Jaroslav Filipi v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR, Filipi, Josef Jaroslav, 1875-1954
- Osobnosti regionu, Josef Jaroslav Filipi Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine.
- Ústecké kalendárium – duben 2010, Josef Jaroslav Filipi
