Josef Januštík
Josef Januštík (16. září 1880 Spytihněv – 8. března 1963 Praha) byl vládním radou[1], okresním hejtmanem v Uherském Hradišti (v úřadu byl zaměstnán od roku 1914, do funkce hejtmana povýšen v r. 1919 a setrval v ní do r. 1935) a následně prvním hejtmanem nově vzniklého zlínského okresu (1935–1942).[2]
| JUDr. Josef Januštík | |
|---|---|
| Narození | 16. září 1880 Spytinov (dnešní Spytihněv), okres Zlín |
| Úmrtí | 8. března 1963 Praha |
| Místo pohřbení | Slavín (Vyšehrad) |
| Vzdělání | České státní gymnázium v Uherském Hradišti; Právnická studia na německé univerzitě ve Vídni |
| Povolání | Okresní hejtman, vládní rada |
| Ocenění | Zlatý záslužný kříž Válečný kříž Za občanské zásluhy 2. třídy |
| Choť | Marie Januštíková, rozená Hořicová (rozvedená Klossová) |
| Rodiče | Josef a Julie Januštíkovi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rodina editovat
Dr. Josef Januštík se narodil do učitelské rodiny Josefa a Julie Januštíkových.[3] 7. září 1920 se oženil s Marií Hořicovou (rozvedenou Klossovou)[4], matkou oscarového režiséra Elmara Klose.[5][6] Manželství zůstalo bezdětné.
Profesní život editovat
Vzdělání editovat
Po maturitě na Českém státním gymnáziu v Uherském Hradišti[7] absolvoval Josef Januštík právnická studia na německé univerzitě ve Vídni[8], která jej připravila na úřednickou dráhu.
Kariéra editovat
První praxi získal Josef Januštík na brněnském místodržitelství, kde nastoupil 26. února 1906 na pozici místodržitelského konceptního praktikanta. Ve stejné funkci byl k 13. května 1908 přeložen na úřad v Uherském Hradišti. Období mezi lety 1909–1914 strávil opět v brněnském úřadě. 27. června 1914 byl s titulem úřadující definitivní komisař zpět poslán do Uherského Hradiště, kde se posléze stal správcem okresního úřadu.[4][9] Své pracovní schopnosti osvědčil zejména v průběhu první světové války, během které Uherské Hradiště sloužilo jako karanténní uzel pro utečence a válečné raněné. Za ukázkové zvládnutí situace byl Josef Januštík odměněn Válečným křížem Za občanské zásluhy 2. třídy.[10] (Hospodářskou ředitelkou a klíčovou osobou provizorního lazaretu byla tehdy budoucí manželka Josefa Januštíka, Marie Klossová – rozená Hořicová.) Druhou výraznou zkouškou pro hejtmanství se stal následný boj s vysokou nezaměstnaností.[11] V roce 1925 byl Josef Januštík jmenován vládním radou.[4][12]
26. září 1935 vyzvalo Presidium zemského úřadu v Brně Josefa Januštíka, aby převzal vedení nově vzniklého okresního úřadu ve Zlíně[13], a to k 1. říjnu 1935, kdy úřad zahájil svoji činnost.[14] Josef Januštík se proto přestěhoval do Zlína, kde dostal k užívání nově postavený dům, dnešní Zikmundovu vilu.[15][16][17]
12. června 1942 byl Josef Januštík z funkce zlínského hejtmana ze dne na den odvolán[11] a nahradil jej SS Untersturmführer dr. Walther Blumenberg[18].
Období po 2. světové válce editovat
Po nástupu komunistické strany se Josef Januštík i se svou ženou Marií stali pro nový režim nepohodlnými a v r. 1953 museli Zlín opustit.[19] Přestěhovali se do malého bytu v Sobědruzích.[11] Josefu Januštíkovi byl zamítnut nárok na důchod.[20] Až po sérii odvolání a soudů mu úřady v r. 1954 přiznali rentu 350 Kč měsíčně s příplatkem 100 Kč na manželku.[21] Tyto okolnosti se mimo jiné podepsaly i na zhoršujícím se zdravotním stavu Josefa Januštíka.[11] Zemřel 8. března 1963.[22] Pohřben je i se svou manželkou v rodinné hrobce na vyšehradském Slavíně.[11]
Reference editovat
- ↑ MZA SOKA Zlín. Dopis prezidenta zemské správy politické ze dne 11. ledna 1925 adresovaný dr. Josefu Januštíkovi
- ↑ MZA SOKA Zlín. Osobní výkaz dr. Josefa Januštíka
- ↑ MZA SOKA Zlín. Rodný a křestní list dr. Josefa Januštíka
- ↑ a b c MZA SOKA Zlín, Osobní výkaz dr. Josefa Januštíka
- ↑ Elmar Klos. Filmový přehled [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Ve skautu začal se svými prvními režisérskými pokusy | iDobryDen. www.idobryden.cz [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ MZA SOKA Zlín. Maturitní vysvědčení dr. Josefa Januštíka
- ↑ MZA SOKA Zlín. Vysokoškolský index dr. Josefa Januštíka
- ↑ Zlín na počátku 20. století. Vznik moderního města. [online]. Masarykova univerzita, 2017 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ AUTOR ČLÁNKU NEUVEDEN, Autor článku neuveden. Z našich krajů. Uherské Hradiště. Slovácké noviny. 17. 10. 1917, čís. 62, s. 1.
- ↑ a b c d e Elmar Kloss ml. - osobní archiv
- ↑ WWW.ZLIN.ESTRANKY.CZ. Boj o radnici - komunální politika ve Zlíně 1908 - 1946 (10). https://zlin.estranky.cz [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ MZA SOKA Zlín, dopis Presidia zemského úřadu v Brně adresovaný dr. Josefu Januštíkovi dne 26. 9. 1935
- ↑ Kronika města Uherské Hradiště II, rok 1933-1949, invent. číslo 2, karton 2. Str. 61
- ↑ Archiweb - Nový majitel Zikmundovy vily: Pracovna je unikátní prostor. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Jak se Miroslav Zikmund stal Zlíňákem. Jeho vila prorůstá do zahrady a je památkou. Zlín [online]. 2019-02-15 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Vilu koupil Zikmund od vládního rady, po zákazu se v ní scházeli disidenti. iDNES.cz [online]. 2019-02-18 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny. Vizovice: Lípa, 1996. 441 s. ISBN 80-902179-6-6.
- ↑ HRABEC, Jaroslav. Klíčovou postavou meziválečného skautingu byla matka režiséra Elmara Klose. Dobrý den s kurýrem. 15. 6. 2020, roč. 22, čís. 24, s. 14.
- ↑ MZA SOKA Zlín. Výměr odnětí důchodu ze dne 20. 5. 1953.
- ↑ MZA SOKA Zlín. Výměr ze dne 24. 4. 1954.
- ↑ MZA SOKA Zlín. Parte dr. Josefa Januštíka