Wikipedie

Josef Henke

český režisér

Josef Henke (12. ledna 1933, Mladá Boleslav – 19. března 2006, Praha) byl český režisér, scenárista, autor rozhlasových her. Narodil se v rodině ředitele zdravotního ústavu (Josef Henke, 1904–1980), matka Anna zemřela, když mu byly tři roky.

Josef Henke
Narození12. ledna 1933
Mladá Boleslav,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí19. března 2006 (ve věku 73 let)
Praha,
ČeskoČesko Česko
VzděláníAkademie múzických umění v Praze
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz II. stupeň v oblasti kultury 2004
ChoťAnna
RodičeJosef, Anna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Studium editovat

Po maturitě na Raisově reálném gymnáziu v Jičíně v roce 1951 začal studovat režii na DAMU, absolvoval v roce 1955.

Zaměstnání editovat

Již za dob studií spolupracoval s rozhlasem, televizí i divadlem. V roce 1955 se stává režisérem v divadle D 34, v letech 1958–1960 v Československém rozhlasu. Krátce se vrátil do divadla E. F. Buriana. Od roku 1962 režie v Brně a do roku 1971 Československý rozhlas Praha. V roce 1971 byl z politických důvodů propuštěn a měl zákaz činnost v rozhlasu i televizi. Pracoval ve Východočeském divadle, v mosteckém divadle a divadle S + H. V roce 1990 se vrací zpět do rozhlasu a stal se šéfrežisérem Československého rozhlasu Praha, krátce šéfredaktorem Českého rozhlasu 3, stanice Vltava (1994–1995).

TV inscenace (výběr) editovat

  • 1969 – Stenotypisté
  • 1969 – Karel a Anna
  • 1970 – Manon Lescaut
  • 1972 – Jak Anče s komtesou k modrému z nebe přišly
  • 1982 – Lidský hlas
  • 1992 – Vítr na konci srpna
  • 1992 – Vida, jak ten den hezky začíná
  • 1992 – Růžový květ
  • 1994 – Narcisový dům
  • 1999 – Žena v kleci

Rozhlasová režie (výběr) editovat

Další umělecká činnost editovat

V roce 1968 založil družstvo Ariston, které bylo zrušeno v roce 1971 po natočení desky Kde končí svět na památku Jana Palacha. Patřil k zakladatelům pražské Violy a Lyry Pragensis, spolupracoval se souborem Chorea Bohemica – pořady Pražské vigilie (1980) a Loď bláznů (1983). Je autorem pořadu "Setkání na schodech" v Národním muzeu. V roce 1963 vydal knihu Síla slova. Zahrál si ve filmech Stříbrný vítr (1954) a Král Šumavy (1959). V roce 1980 režíroval film Zrození času.

Ocenění editovat

  • 1968 – hlavní cena za režii v celostátní soutěži k výročí republiky
  • 1994 – výroční cena Nadace literárního fondu
  • 1996 – hlavní cena Prix Bohemia
  • 1999 – hlavní cena Prix Bohemia za režii
  • 2004 – medaile Za zásluhy   II. stupeň (2004)
  • cena Litfondu
  • cena Českého rozhlasu za celoživotní vynikající přínos rozhlasové tvorbě

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Hra je uváděna také pod názvem Hrdina západu

Reference editovat

  1. ↑ Hrdina zapadákova (1961) na stránkách Panáček v říši mluveného slova
  2. ↑ Proces Ezry Pounda k nedožitým 90. narozeninám Otomara Krejči na stránkách Českého rozhlasu
  3. ↑ Oldřich Daněk: Vzpomínka na Hamleta. S Martou Vančurovou a Josefem Vinklářem. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-10-26 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vítězslav Nezval: Manon Lescaut Archivováno 25. 8. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  5. ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže [online]. Český rozhlas, 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. 
  6. ↑ Oldřich Daněk: Rudolfinská noc Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Henke&oldid=23732681“