Otevřít hlavní menu

Josef Gemrot (politik)

český politik a odborář

Josef Gemrot (22. ledna 1903 Poruba31. května 1979 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Josef Gemrot

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1949 – 1960

Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
Členství ČSL

Narození 22. ledna 1903
Poruba
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. května 1979
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Narodil se na Ostravsku a v úvodu života byl spojen s tímto regionem. Pocházel z chudé hornické rodiny. Vyučil se formovačem a slévačem, později pracoval jako horník a vzdělání si rozšiřoval absolvováním různých kurzů při zaměstnání. Pracoval v různých dolech na Ostravsku až do roku 1948. Od roku 1921 byl členem ČSL a angažoval se v křesťanském odborovém hnutí.[3]

Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší lidové strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která ve straně převzala moc a proměnila ji spojence komunistického režimu. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSL ve volebním kraji Ostrava.[4] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Hustopeče),[5] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj)[6] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[7] Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]

Od roku 1952 působil jako předseda mandátového výboru Národního shromáždění. Až do roku 1952 byl stále spjat s Ostravskem a v době, kdy nebyl přítomen na schůzích Národního shromáždění, tak například pracoval v ostravských dolech a silně agitoval mezi horníky za zvyšování výkonů. V roce 1951 byl jmenován do vlivné Kádrové komise ČSL, čímž získal vliv na povyšování, ale i na kádrové postihy, stranických funkcionářů. Byl velmi obávaný a vždy stál pevně za Josefem Plojharem. Odešel do Prahy, ale politiku na Ostravsku stále sledoval a snažil se politicky likvidovat své nástupce, kteří prosazovali volnější vedení regionu. V letech 1954-1955 ze msty politicky zlikvidoval svého kolegu a poslance za Ostravsko Františka Nováka. Jeho moc pramenila z pozice předsedy kádrové a disciplinární komise, kde střežil ideovou čistotu.[3]

K roku 1954 se profesně uvádí jako generální tajemník Československé strany lidové.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Josef Gemrot [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  2. PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 77.
  3. a b PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 78.
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  9. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat