Otevřít hlavní menu

Josef František Smetana

český básník, filozof, fyzik a římskokatolický duchovní

Josef František Smetana (24. březen 1801, Svinišťany[1]18. února 1861, Plzeň[2]) byl přírodopisec, historik, člen premonstrátského kláštera Teplá, doktor filozofie, profesor plzeňského gymnázia (po Josefu Vojtěchu Sedláčkovi).[3] Byl starším bratrancem Bedřicha Smetany, který ho oslovoval „strýčku“.[4] Josef František Smetana byl autorem první česky psané knihy o astronomii a popularizátorem astronomie v době národního obrození. Stal se klíčovou osobností politického, kulturního i vědeckého života českého národního obrození v Plzni.

Pater
Josef František Smetana OPraem
Portrét Josefa Františka Smetany
Portrét Josefa Františka Smetany
Církev římskokatolická
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut COA Premonstratensians.svg
premonstráti
Noviciát 1823
Svěcení
Kněžské svěcení 1826
Osobní údaje
Datum narození 24. března 1801
Místo narození Svinišťany, České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí 18. února 1861 (ve věku 59 let)
Místo úmrtí Plzeň, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost česká
Povolání Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Josefa Františka Smetany v Plzni

Obsah

ŽivotEditovat

Na gymnáziu v Hradci Králové ho učil Václav Kliment Klicpera. Na univerzitě se seznámil s Josefem Jungmannem. V roce 1823 vstoupil v Teplé do premonstrátského řádu, v roce 1826 dokončil studia a byl vysvěcen na kněze. V letech 18291831 byl kaplanem v Úterý, poté vyučoval na gymnáziu v Plzni. Zabýval se přírodopisem a astronomií. Na rozdíl od Josefa Jungmanna či Josefa Kajetána Tyla zůstal jeho přínos z doby národního obrození i jeho silné vlastenecké cítění téměř zapomenuto. Je následovník Komenského a předchůdce Masaryka v názorech. Chápal český národ jako určitou hodnotu. Byl to takový „katolický disident“. Vatikán a papežství se mu jevily jako určitá překážka národních snah. Byl především Čech, pak katolík a nakonec možná Rakušan. Z politických i zdravotních důvodů se ale ocitnul v izolaci, kterou těžce snášel. Podobně jako Karel Havlíček Borovský v Brixenu. Patří k tvůrcům nové české vědecké terminologie. V době, kdy žil, terminologie nebyla ještě ustálená, proto jsou v názvech Smetanovy první české učebnici astronomie Základowé Hvězdoslowj čili ASTRONOMIE, ale i v názvu učebnice fyziky SILOZPYT čili FYSIKA obojí výrazy.  Smetana vytvořil některé nové české termíny, jako jsou bludice čili planety či wlasatice čili komety. Ve své astronomické učebnici použil jak staročeské názvy pro planety jako Hladolet, Nebešťanka či Kralomoc tak i ty latinské Saturn, Venuše či Jupiter. My už ale dnes Hladolet, Nebešťanka a Kralomoc, planetám neříkáme. Díky Smetanovi můžeme psát v paleobotanice v českém jazyce. Tím, že Josef František Smetana napsal první článek o zkamenělých dřevech česky, se rok 1853 stal počátkem této vědní disciplíny v češtině.

Josef František Smetana napsal v Plzni první knihu o astronomii v českém jazyce. Zasloužil se tím nejen o popularizaci astronomie v té době, ale také o české astronomické názvosloví. Ve své knize použil hodně nových českých výrazů z astronomie, pro které se používaly do té doby jen výrazy v němčině či latině. Tak například v textu kapitoly o drahách planet z jeho knihy Základowé Hvězdoslowj čili ASTRONOMIE vydané v roce 1837 můžeme číst: „Dle věčně znamenitých zákonů těchto Keplerových řídí se všechny planety i komety v běhu koloslunečním. Všecky opisují schodnice, v jejichž ohnisku jednom Slunce stojí polohou, velikostí i podobou mezi sebou rozdílné.“ Zde používá pro elipsu výraz schodnice. V kapitole věnované bludicím (=planetám) v části nazvané „Družice Kralomocovy“ (=Jupiterovy) dále píše: „Jako Země jeden, má Jupiter čtyři měsíce neb družice, které, jako luna okolo Země, okolo pána svého se otáčejí a stínem jeho se zatmívají. Zatmění tato, často ze Země se spatřují nejen k určení drah družic těchto ale i k ustanovení délky zeměpisné velmi schopná jsou, zvláště pak tím znamenitá jsou, že nás rychlost světla změřiti naučila. Vyzkoumal totiž výtečný hvězdoslovec Römer, že zatmění družic Jupiterových v protisluní jeho o 8 minut 7 a 1/3  sekund dříve, v sousluní pak o ten samý čas později nastávají a se skončují, než se to ve čtvercích stává, kterýžto úkaz jinak vysvětliti se nedá, než tím, že světlo nějaký čas ku rozptýlení svému potřebuje, že tedy z větší dálky později a z menší dříve do oka našeho přicházejí.“ Zde pak používá výrazy protisluní a sousluní, které byly později nahrazeny podobnými českými výrazy přísluní a odsluní. Podobným vývojovým procesem prošel i výraz hvězdoslovec, který byl později nahrazen výrazem hvězdář.[5]

V Plzni Josef František Smetana založil veřejnou českojazyčnou knihovnu. V roce 1848 se angažoval v politice (byl starostou „Lípy Slovanské“ v Plzni) a měl v důsledku toho vleklé potíže s rakouskými úřady. Je pohřben na Mikulášském hřbitově v Plzni.

BibliografieEditovat

 
Josef František Smetana - Všeobecný dějepis občanský, díl první, vyd. 1846 v Praze

Za životaEditovat

  • 1834Obraz starého světa, to jest všeobecná politická historie prvního věku
  • 1835Zdali je osvěta lidu obecného nebezpečná církvi a státu?
  • 1837Základowé Hvězdoslowj čili ASTRONOMIE
  • 1842Silozpyt čili fyzika
  • 1843Slovo o vychování mládeže české
  • 1846Všeobecný dějepis občanský (3 svazky)

PosmrtněEditovat

  • 1905Básně
  • 1919Pomněnky (básně)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - Josef František Smetana - lidumil
  4. http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/smetan.html - Josef František Smetana
  5. Západočeská pobočka České astronomické společnosti - Pro média. www.astro.zcu.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat