Wikipedie

Josef František Pícha

český pedagog, hudební skladatel, organizátor, hudební publicista a knihovník

Josef František Pícha (19. března 1889, Husinec – 17. ledna 1977, Praha) byl český pedagog, skladatel duchovní hudby, sběratel středověké židovské hudby, lektor a docent církevního zpěvu, varhaník, konzultant lidových a varhanních nástrojů, editor.

Josef František Pícha
Narození19. března 1889
Husinec
Úmrtí17. ledna 1977 (ve věku 87 let)
Praha
Povoláníučitel, organizátor, publicista, hudební skladatel, hudební pedagog, sbormistr a knihovník
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Základní hudební vzdělání získal Pícha ve sboru husineckého chrámu, kde později působil i jako regenschori a sbormistr. Absolvoval učitelský ústav České Budějovice (1905–1909), kde byl též sbormistrem pěveckého sboru školy. Dalším hudebním studiem prošel na tamní mistrovské škole B. Jeremiáše (1910–1911) a posléze na pražské konzervatoři u J. B. Foerstra. Pracovní kariéru započal v roce 1910 v budějovických chrámech a kostelích, kde hudebně uplatňoval cyrilismus (reformní hnutí o povznesení lidového zpěvu do sakrální formy a jeho uvádění do reformy liturgické)[1]. V roce 1917 nastoupil jako regenschori děkanského chrámu a ředitel městské hudební školy Vodňany. Tamní národní, kulturní a vlastenecké prostředí se stalo zdrojem, z něhož čerpal inspiraci pro své skladby a vlastní umělecké snahy a činy na poli sakrálním[2][3]. Na počátku roku 1920 vzniká reformní Církev československá a Pícha se stal v jižních Čechách jejím spoluzakladatelem a organizátorem[3]. V té době se také spřátelil s tamním rabínem Steinerem, který v něm zapálil vztah k dědictví judaismu zpřístupněním fondů s památkami hudebních tradic zanikajících jihočeských židovských komunit[2][4]. Pícha si tehdy osvojil základy hebrejštiny a prohloubil je studiem u Dr. O. Munelese, předního českého judaisty a osobního přítele. Historické památky se mu podařilo uchovat přes okupaci[5] a posléze je věnoval konsolidujícímu se archivu a knihovně Státního židovského muzea.

Po skončení služebního úvazku ve Vodňanech přešel na učitelský ústav do Českých Budějovic. Vyučoval zde specializace duchovní hudby, zpěvu a varhanního umění. V r. 1927 nastoupil v Praze jako lektor, později mimořádný docent liturgického zpěvu a sakrální hudby na tehdejší Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, kde přednášel do r. 1950. Zároveň působil v letech 1927–1977 jako ředitel kůru dejvického sboru CČS a od r. 1928 do 1954 i jako vedoucí knihovník Bohoslovecké koleje CČS. Již před válkou navázal také vztahy s pravoslavným arcibiskupem Sawatijem a uchoval během okupace církevní archiv autokefálních pravoslavných sborů pod Sawatijovou správou[5]. Téměř neznámé je i Píchovo zapojení do protinacistického odboje[6]. Po oddělení a zřízení samostatné Husovy československé bohoslovecké fakulty v r. 1950 ale katedra liturgického zpěvu a církevní hudby z politických důvodů dočasně zanikla. Pícha tedy pokračoval ve výuce bohoslovců externě mimo program fakulty[7]. Ve své pedagogické, osvětové, publicistické, konzultační a varhanní činnosti neustal až do své tragické smrti ve věku 87 let[8].

Hudební tvorba editovat

  • Bohoslužby Církve československé k 20. výročí ČSR, složil J. Pícha, Ústřední rada CČS, Praha 1938.
  • Bohoslužební zpěvy Církve československé, zhudebnil J. F. Pícha, Blahoslav, Praha 1952.
  • FARSKÝ, Karel: Zpěvník písní duchovních a Liturgie CČS, hudební doprovod J. Píchy, Praha, I. vyd. 1922, III. vyd. 1923.
  • Liturgia (omša) pre Cirkev československú, Karol Farský, nápevy upravil J. Pícha, V Prahe, Tisk. a nakl. druž. CČS 1925.
  • Liturgie (mše) pro Církev československou, navrhl Karel Farský, nápěvy: J. Pícha. Připojena Odpolední a večerní pobožnost: Kalous, Pícha, Praha 1924.
  • Liturgie Dr. Karla Farského, zhudebnil J. F. Pícha, Ústřední rada CČS, Praha 1939; ÚCN, Praha 1960.
  • Liturgy and Evening Services of the Czechoslovak Church in America, Dr. K. Farsky; Music by J. F. Picha, trsl. by K. V. Vit & A. F. Lehner, Newark, N. J. 1966.
  • PÍCHA, J. F., TUHÁČEK, A.: Bohoslužebná kniha CČM, Ústřední rada CČM, Praha 1940.
  • PÍCHA, J. F., TUHÁČEK, A.: Bohoslužebná kniha CČS, Ústřední rada CČS, Praha 1952.
  • PÍCHA, J. F.: Jarní slavnost mládeže CČS, Ústřední svaz jednot mládeže CČS, Praha 1929.
  • PÍCHA, J. F.: Tryzna dušičková, Edice liturgických doplňků k čs. misálu, Blahoslav, Praha 1927.
  • PÍCHA, J.: Tryzna Husova, Praha 1927.
  • PÍCHA, J. F.: Varhanní doprovod k Liturgii Dr. Karla Farského, ÚCN, Praha 1961.
  • PÍCHA, J.: Zdrávas - Ave s textem českým a latinským pro tenor neb soprán a housle s průvodem varhan, Barvitius, Praha 1917.
  • První liturgie CČSH, podle patriarchy K. Farského. Varhanní doprovod J. F. Pícha, Blahoslav, Praha 1994.
  • Varhanní doprovod Zpěvníku CČS, uspořádali J. Tomaštík, J. F. Pícha, J. Metyš, ÚCN, Praha.
  • Zpěvník k bohoslužbám církve českomoravské v různých dobách ročních. F. Kalous, O. Stryk, J. F. Pícha, J. Švancar, Příbram 1942.

Literatura editovat

  • PINC, Jan: Bibliografický seznam zachovaných prací Josefa Píchy, Theologická revue, Praha 1993, č. 2 (na obálce); uvedeno 68 referencí hudebních děl.
  • JINDRA, Martin: Sáhnout si do ran tohoto světa, ÚSTR a CČSH, Praha 2017, s. 217 - 218 a nsl.
  • JINDRA, Martin; SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské, CČSH, Praha 2020, s. 399 - 402.
  • KAŇÁKOVÁ, Alena: Služebník oslavy Hospodinovy, Blahoslav 1987, Praha 1986, s.56 - 57.
  • KOVALČÍK, Zdeněk: Hudba v církvi československé husitské (v kolektivní monografii - 90 let CČSH), Praha 2010, s. 185 - 202.
  • KOVALČÍK, Zdeněk: Hudební liturgická a písňová tvorba v prvních desetiletích CČSH (v kolektivní monografii - Liturgie jako oslava Boha, sjednocení církve, poselství spásy světu), Blahoslav 2012, Praha 2012, s. 41 - 50.
  • PÍCHA, Slavomír: Hebrejské motivy v hudební tvorbě Josefa Píchy, Český zápas 2017, č. 11, s. 1 a 3.
  • PÍCHA, Slavomír: Husitský Otčenáš, Český zápas 2016, č. 52, s. 7 - 8.
  • PÍCHA, Slavomír: Sto let českých bohoslužeb na Vodňansku, Český zápas 2019, č. 51, s. 10 a 11.
  • PÍCHA, Slavomír: Habent sua fata libelli, Český zápas 2018, č. 2 s. 3, č. 4 s. 3; Malé výročí významné knihovny, tamtéž č. 37, s. 3 a 4
  • PINC, Jan: Český hudební skladatel a pracovník CČSH J. F. Pícha, Theologická revue 1993, č. 1 - 4, s. 14 - 16, 31 - 32, 44 - 48, 63 - 64.
  • POSPÍŠIL, Jiří: Úvahy nad dílem bratra J.F. Píchy, Blahoslav 1995, Praha 1994, s. 109 - 111.
  • POSPÍŠIL, Jiří: Úvahy nad dílem bratra J. F. Píchy II, Blahoslav 2005, Praha 2004, s. 72 - 75.
  • POSPÍŠIL, Jiří: Místo duchovní hudby v CČSH, Brno 2005.
  • TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. stol., II. díl, Paseka, Litomyšl 1999, s. 570.
  • UNGERMAN, Otakar: Poděkování za bratra prof. Píchu, Český zápas 1997, č. 13, s. 3.
  • URBAN, Rudolf: Die Tschechoslowakische Hussitische Kirche, J. G. Herder-Institut, Marburg an der Lahn 1973, s. 126, 223.

Reference editovat

  1. ↑ PÍCHA, Slavomír: Husitský Otčenáš, Český zápas 2016, č. 52, s. 7 - 8.
  2. ↑ a b PINC, Jan: Český hudební skladatel a pracovník CČSH J. F. Pícha, Theologická revue 1993, č. 1 - 4, s. 14 - 16, 31 - 32, 44 - 48, 63 - 64.
  3. ↑ a b PÍCHA, Slavomír: Sto let českých bohoslužeb na Vodňansku, Český zápas 2019, č. 51, s. 10 a 11.
  4. ↑ PÍCHA, Slavomír: Hebrejské motivy v hudební tvorbě Josefa Píchy, Český zápas 2017, č. 11, s. 1 a 3.
  5. ↑ a b PÍCHA, Slavomír: Habent sua fata libelli, Český zápas 2018, č. 2 s. 3, č. 4 s. 3; Malé výročí významné knihovny, tamtéž č. 37, s. 3 a 4
  6. ↑ POSPÍŠIL, Jiří: Úvahy nad dílem bratra J.F. Píchy, Blahoslav 1995, Praha 1994, s. 109 - 111
  7. ↑ POSPÍŠIL, Jiří: Úvahy nad dílem bratra J. F. Píchy II, Blahoslav 2005, Praha 2004, s. 72 - 75.
  8. ↑ UNGERMAN, Otakar: Poděkování za bratra prof. Píchu, Český zápas 1997, č. 13, s. 3.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_František_Pícha&oldid=22039159“