Josef Doskočil
Josef Doskočil (5. května 1892 Žabonosy – 12. září 1944 Mnichov, věznice Stadelheim) byl účastník protinacistického odboje během druhé světové války. Byl veřejně činný ve městě Kolíně a působil jako zástupce Karla Hladečka v kolínské skupině Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ).
| Josef Doskočil | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. května 1892 Žabonosy |
| Úmrtí | 12. září 1944 (ve věku 52 let) věznice Stadelheim |
| Příčina úmrtí | poprava |
| Povolání | pokladník Okresní nemocenské pojišťovny v Kolíně |
| Ocenění | Československý válečný kříž 1939 (1946) |
| Choť | Františka Doskočilová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Josef Doskočil se narodil v Žabonosích v dělnické rodině.[1] Vyučil se strojníkem,[1] pracoval však jako pokladník Okresní nemocenské pojišťovny v Kolíně.[2] Doskočil byl redaktorem místního periodika Středočeské hlasy od 6. ledna 1938 do konce jeho vydávání;[3] členem okresního výboru[4] a členem městské rady v Kolíně.[5] Josef Doskočil byl také členem Kuratoria kolínské obchodní akademie[2] a činovníkem Dělnické tělocvičné jednoty v Kolíně.[6] Pokud jde o politické smýšlení, patřil do Československé sociální demokracie; byl nejen vedoucím funkcionářem strany na Kolínsku, ale i členem župního výkonného výboru strany v Praze.[5] Josef Doskočil předsedal spolku pro péči o zdraví pracujícího lidu v Kolíně "Budoucnost".[7] S Ing. Karlem Hladečkem spolupracoval v rámci Dělnické akademie, pobočky v Kolíně.[8]
Odbojovou činnost Josefa Doskočila není možné přesně datovat; rámcově lze vycházet z práce Karla Hladečka, udávané od 1. prosince 1939 do 13. října 1942. V dostupných pramenech je zachyceno, že Doskočil se v odbojové činnosti zaměřoval zejména na přípravu revolučních národních výborů na Kolínsku, a kromě toho v kolínské skupině PVVZ zastupoval Karla Hladečka.[9]
Gestapo Doskočilovu odbojovou činnost odhalilo a 27. října 1942 byl Josef Doskočil zatčen na svém pracovišti (Okresní nemocenská pojišťovna v Kolíně).[1] Následovalo vyšetřování pro velezradu a věznění v Kolíně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, v Praze na Pankráci, v Malé pevnosti v Terezíně, v Norimberku a v Mnichově.[5] Lidový soud v Norimberku odsoudil Josefa Doskočila k trestu smrti, na základě čehož byl v roce 1944 popraven.[10]
V roce 1947 byl Doskočil oficiálně uznán účastníkem národního boje za osvobození[10] a v roce 1946 byl oceněn Československým válečným křížem 1939 In Memoriam.[11]
Památku Josefa Doskočila připomíná pamětní deska umístěná na pomníku padlým v 1. světové válce, stojícím v blízkosti železniční stanice Žabonosy.[12] Doskočilovo jméno je také uvedeno na památníku obětem 2. světové války z řad československých sociálních demokratů, který se nachází na hřbitově v Kolíně.[13]
Kámen zmizelého nesoucí jméno Josefa Doskočila byl položen 2. listopadu 2022 v Kolíně v ulici Komenského 182.
Reference editovat
- ↑ a b c Úder: Krajinský orgán KSČ v Kolíně. 19. prosince 1947, roč. III, čís. 51, s. Titulní strana.
- ↑ a b Padesát let obchodního školství v Kolíně: Sborník obchodního školství v Kolíně 1897-1912-1947. Kolín: Kuratorium obchodní akademie v Kolíně, 1947. Kapitola Persekuce členů profesorského sboru a absolventů obchodní akademie a obchodní školy, s. 41.
- ↑ Státní okresní archiv Kolín, archivní fond Okresní úřad Kolín, inv. č. 1012 – Tisková policie, spisy sign. 3/18/20
- ↑ SCHNEIDER, Jaroslav. Ročenka města Kolína a okresu. Kolín: nákladem města Kolína, 1941. Dostupné online. S. 134.
- ↑ a b c FILIPÍNSKÝ, Jan; DUNDR, Vojtěch. Padlým hrdinům: památník obětí československé sociální demokracie v osvobozeneckém boji 1939-1945. Brno: Zář, 1947. Dostupné online. S. 53.
- ↑ Hrdinové a mučedníci z řad Dělnických tělovýchovných jednot, kteří položili životy v boji za svobodu 1939-1945. 2. vyd. Praha: Svaz Dělnických tělovýchovných jednot československých, 1947. S. 5.
- ↑ Pozvánka na řádnou valnou hromadu. Naše Pravda. 27. září 1940.
- ↑ Čtyřicet let výchovné práce Dělnické akademie: 1896-1936. Praha: Dělnická akademie, 1936. Dostupné online. S. 62.
- ↑ JELÍNEK, Zdeněk; HELFERT, Zdeněk. Kolínsko. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1990. S. 248.
- ↑ a b Osobní spis účastníka národního boje za osvobození, vytvořený před vydáním Osvědčení dle zákona č. 255/1946 Sb. (Vojenský historický archiv)
- ↑ Osobní věstník ministerstva národní obrany. 16. února 1946, čís. 15, s. 126.
- ↑ Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
Literatura editovat
- JELÍNEK, Zdeněk. Vzpomínky na okupaci: Kolín a Kolíňané v době nacistické okupace, protinacistické rezistence a boje za národní svobodu v letech 1939-1945. Díl 1. Kolín: OV ČSPB, 1986. S. 206-215
- Padesát let obchodního školství v Kolíně: Sborník obchodního školství v Kolíně 1897-1912-1947. V Kolíně: Výbor pro oslavy obchodního školství, 1947. S. 39-43.