Josef Bartoš (1861–1924)

český hudební skladatel (1861–1924)

Josef Bartoš (29. října 1861, Příbram-Březové Hory[1]14. ledna 1924, Příbram) byl český hudební skladatel.

Josef Bartoš
Josef Bartoš
Josef Bartoš
Narození29. října 1861
Příbram-Březové Hory, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. ledna 1924 (ve věku 62 let)
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z příbramské hornické rodiny. Vystudoval v Příbrami reálné gymnázium a učitelský ústav, na němž od roku 1880 působil jako učitel. Od roku 1888 začal také vyučovat na měšťanské škole chlapecké jako odborný učitel pro obor přírodovědecký a zpěv (právě pro výuku zpěvu na této škole vydal Bartoš dokonce svou sbírku 43 národních písní pro jeden až čtyři zpěvní hlasy nazvanou "Metoda koncentrační k vícehlasému zpěvu"). Roku 1919 byl jmenován na tomto ústavu ředitelem. Coby pedagog byl velmi úspěšný a oblíbený, o čemž svědčí četné vzpomínky jeho žáků i spolupracovníků, uveřejněné v knize Karla Valty "Za ušlechtilým Příbramanem" z roku 1947 (viz literatura). Uplatnil se i na poli literárním jako spisovatel povídek z hornického života (např. Láska, která zabíjí, Stráž u mrtvých, Ze života v pohádku ad.; některé byly psány pod pseudonymem J. Hošek) a řady kritik zejména hudebních, jimiž přispíval do místních listů (uveřejňovány např. v časopisech Dalibor, Horymír ad.). Byl též dobrým výkonným hudebníkem (ovládal celou řadu nástrojů, zejména klavír a violoncello) a plodným skladatelem. Ve svých skladbách navázal na jednodušší styl Karla Bendla a Jana Maláta, v komorních dílech lze vypozorovat vliv Dvořákův.

Hudební díloEditovat

Jeho hudební dílo lze rozdělit do několika skupin. Do první skupiny spadají jeho skladby klavírní, které jsou určeny průměrným i zběhlejším hráčům a vyznačují se pečlivým zpracováním zpěvného tématu. Další skupinu tvoří hudba komorní, kterou skladatel posílal i do ciziny, zejména vydavateli Simrockovi, u kterého však nakonec z neznámých důvodů k vydání skladeb nedošlo. Skladatel byl však úspěšný u jiného vydavatele – Františka Urbánka, který vydal Bartošovy klavírní skladby Kaleidoskop a Lyrické nálady.

PísněEditovat

Lze dle jejich charakteru rozdělit na písně duchovní, světské, milostné, písně z havířského prostředí. Vyznačují se především lyrismem, prostým doprovodem a nesou nesporný vliv romantismu (zejména Schumannova a Čajkovského). Převážně jsou komponovány na texty Quida Maria Vyskočila, jehož texty používal pro své sbory. Mezi další skladatelovy práce patří melodramy, kantáty, orchestrální drobnosti a příležitostné školní skladby.

Přehled skladeb (výběr)Editovat

Klavírní skladbyEditovat

  • Scherza
  • Idyly
  • Eklogy
  • Kaleidoskop
  • Lyrické nálady
  • Valse intime
  • Pět nálad
  • Impromptu
  • Sonáta Es
  • tance
  • pochody

Komorní hudbaEditovat

  • houslová sonáta
  • violové sonáty (3)
  • klavírní tria (3)
  • smyčcové kvartety (3)
  • klavírní kvintety (2)
  • smyčcový oktet

PísněEditovat

  • Večery pohádek
  • Pampelišky
  • Tři písně
  • Hornické písně
  • Slovenské spevy

MelodramyEditovat

  • “Balada o mrtvém mnichu
  • “Honza a smrt

SboryEditovat

  • Na březích Baltu
  • Ó Moravo
  • Ó matko vlasti svatá
  • Slavičí pěšinky
  • Svatební zpěv
  • Po sňatku

KantátyEditovat

  • Smrt (chorální rapsodie)
  • Tři husaři (vesnický výjev)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • B. Štědroň, Bartoš Josef, v: Československý hudební slovník osob a institucí, díl 1., Praha 1965, s. 56 – 57
  • G. Černušák, Josef Bartoš, v:Pazdírkův hudební slovník naučný, díl 1., Brno 1937, s. 42
  • J. Němeček, Rodáci Příbramska jako hudební skladatelé, v: Hudební Příbramsko, Příbram 1940, s. 48 – 50
  • K. Valta, Za ušlechtilým Příbramanem (Soubor vzpomínek k 85. výročí narození vzácného učitele - vychovatele, výkonného hudebníka a hudebního skladatele Josefa Bartoše), Příbram 1947

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat