Josef Barhoň
Josef Barhoň (23. března 1872 Nechvalice[1] – 27. května 1939 Praha) byl český obchodní inženýr a vůdčí textilní obchodník pražské sítě prodejen první poloviny 20. století.
| Josef Barhoň | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 23. března 1872 Nechvalice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. května 1939 (ve věku 67 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Bydliště | Praha II (od 1892) Praha II (od 1894) Praha II (od 1899) Smíchov (od 1901) |
| Povolání | inženýr, podnikatel, obchodník a obchodní cestující |
| Nábož. vyznání | římskokatolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Nechvalicích na Sedlčansku jako nejstarší ze tří synů Františka s druhou manželkou Františkou, rozenou Stiborovou (otec měl celkem 14 dětí). Po pětiletém odborném obchodním studiu v Praze se v r.1892 do Prahy přestěhoval[2][3] i s bratrem Václavem (nar.1874) a malým Bedřichem (nar.1884), za dva roky za nimi přesídlila i matka.[4][5] (Václav zemřel r.1900 na zánět slepého střeva,[6] Bedřich žil do r. 1942.) Do roku 1897 pracoval Josef v několika obchodech s dámskou módou v Praze, zpočátku jako obchodní příručí, ke konci jako obchodvedoucí.
Po cestách Evropou otevřel roku 1901 svůj první obchod látkami a textilním zbožím v Praze na Smíchově, na Arbesově náměstí. Pro mimořádný obchodní rozhled a importované tkaniny se stal brzy finančním objemem transakcí i sortimentem zboží vůdčím podnikem tohoto odvětví v Čechách. Jeho velkoobchod měl čtyři velké závody v Praze. Proslulá byla jeho prodejna s designovými interiéry vyzdobenými ve stylu art deco, otevřená 6. prosince 1924[7] v novostavbě paláce Adria čp. 36/II na nároží dnešní Národní třídy a Jungmannovy ulice[8], starousedlíci ji nazývali U Barhoně ještě dlouho po znárodnění. Sociální a zdravotní zabezpečení jeho zaměstnanců bylo na úrovní závodů Schichtových či Baťových, bývalí zaměstnanci se pravidelně setkávali ještě v devadesátých letech. Barhoň patřil k hlavním dodavatelům tkanin pro salón Hany Podolské, který sídlil v patře nad jeho prodejnou, a proto si zákaznice salónu vybíraly buď přímo v prodejně nebo z Barhoňova vzorníku, který obsahoval i nabídku zahraničních výrobců.
Společenská povaha a organizační schopnosti vedly Josefa k čestným funkcím v místě prvního závodu a bydliště, například byl předsedou Obchodního gremia na Smíchově, členem správního výboru Občanské záložny na Smíchově a členem Obchodní a živnostenské komory v Praze; oznámení zaměstnanců o jeho úmrtí v Národních listech[9] uvádí mj. též funkce censor Národní Banky v Praze, člen správní rady České banky, rozhodčí pražské bursy. Patřil k velkorysým mecenášům kulturních a dobročinných institucí. Např. v době ohrožení ČSR (červen 1938) věnoval 100 000 Kč jubilejnímu fondu na obranu republiky.[10]
Galerie
editovat-
Josef Barhoň 1939 -
Josef Barhoň s daty jeho života a podpisem -
Josef Barhoň doklady o vzdělání (obchodní školy; inženýr nebyl) -
Obchod firmy Barhoň na Prokopově náměstí na Žižkově -
Reklama firmy Josef Barhoň (1907)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nechvalice
- ↑ Policejní přihláška k 16. září 1892 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 14, obraz 923
- ↑ Záznam z evidence pražského obyvatelstva Archiv města Prahy
- ↑ Policejní přihláška k 24. září 1894 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 14, obraz 918
- ↑ Záznam z evidence pražského obyvatelstva Archiv města Prahy
- ↑ Matrika kostela u sv.Apolináře AP Z34 1897-1901 str.507 pol.2255. katalog.ahmp.cz [online]. Archiv města Prahy [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Inzerát firmy Barhoň v deníku Národní osvobození z 07.12.1924 o otevření tohoto obchodu
- ↑ Umělecké památky Prahy II., editor Růžena Baťková a kolektiv, Praha 1998, s. 201–202 s obrázkem průčelí prodejny
- ↑ Kramerius - Národní knihovna ČR. Národní listy [online]. 31.5.1939 III.vyd. str.8 (dole) [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Pan Josef Bartoň. Večer. 1938-06-27, s. 6. Dostupné online. (dostupné online po registraci)
Literatura
editovat- Výroční členská zpráva Klubu přátel starého Smíchova za období 1939–1940, Praha 1940, s. 7.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Barhoň na Wikimedia Commons
