Otevřít hlavní menu

Josef Alexandr Dundr

český lingvista a spisovatel

Josef Alexandr Dundr, psán též Dunder (1. dubna 1802 Nové Strašecí[1]14. září 1874 Nové Strašecí[2]), byl český učitel, vlastenec a podivín,[3] skriptor Národního muzea v Praze.[4][5]

Josef Alexandr Dundr
Narození 1. dubna 1802
Nové Strašecí
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 14. září 1874 (ve věku 72 let)
Nové Strašecí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání spisovatel
Příbuzní Václav Jiří Dundr bratr
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Byl podučitelem na škole u sv. Františka v Praze, listovním v Blovicích, od roku 1842 příručním v knihovně Národního musea.[4] Byl bratrem Václava Jiřího Dundra.[5] Proslul například svými, lingvisticky a historiograficky nekvalifikovanými, návrhy na počeštění německých názvů obcí[3] (odhadování „původních“ českých názvů) v duchu českého národního obrození, jazykového purismu a brusičství a lidové toponomastiky. Roku 1863 věnoval všechno své jmění, tedy 500 zlatých, Matici české a stal se jejím členem.[3] Jeho jméno zpopularizoval Karel Havlíček Borovský, který jej parodoval.[3][6] Ve svých toponomastických návrzích byl Dunder inspirován například seznamem obcí v papežské potvrzovací listině z 23. května 1273, ale i mnoha svéráznými představami o původu a významu názvů sídel.[3] Jaroslav Šonka se domníval, že Dundr byl tím, kdo zhotovil pergamenové proužky s překladem Libušina proroctví, údajně ze 14. století, a nastražil je na Václava Hanku, který je našel v hřbetu knihy roku 1849.[4] Poté, co Pavel Josef Šafařík vyslovil podezření, že jde o falsa, pergameny se ztratily a později byly objeveny v Dundrově pozůstalosti.[4]

DíloEditovat

  • Průwodce po Čechách, neb, Poznamenánj měst, městeček a městisů w králowstwj českém : s připogenim starožitných zastaralých českých, též obwyklých německých a latinských gmen (…) k zwlásstnjmu prospěchu a potřebě wssem putugjcjm (wandrownjm) řemeslnjkům, 1822, Praha, Josefa Vetterlowá z Wildenbrunnu
  • Wyprawowánj O wssech wěcech na zemi, a zwlásstě gegich užitku a potřebě : dárek pro pilně giž sskole odrostalé ginochy (mládence); čili skrowničké pogednánj O přjrodopisu, 1823, Praha, Jozefa wdowa Fetterlowá z Wildenbrunnu
  • Dárek dobrým Djtkám, neb, Krásné Powjdačky a Poučugjcý Rozpráwky. Částka prwnj, 1823, Praha, Somrowská knihtiskárna
  • Zeměpis Králowstwj Českého, w němž se nacházj: Gak toto králowstwj zrostlo, 1823, Praha, Antonjn Kronberger
  • Ponawrženj o stawu a řádech Duchowenstwa w Čechách : z ohledu stawopisu wůbec. Čásť prwnj, 1824, Praha
  • Pastýřská domácj kniha, čili, Nawrženj, gakby se mohl dobytek howězj w Čechách a Morawě zwelebiti, a gak ho lze řádně chowati, Praha a Hradec Králové, 1843, tiskem a nákladem Jana H. Pospjssila
  • Králowstwí České statisticky-polohopisně popsané. Díl 1, Kraj plzeňský, 1845, Praha, tiskem Karla Wilíma Medaua a společ. (další díly již nevyšly)
  • Vzorná cvičení k rychlému a snadničkému naučení se řeči německé : z obecného užívání vzatá pro mládež českou, 1852, Praha, K. V. Medau
  • Čtení učitele českého jazyka na technických školách o promyslu a industrii v Čechách, vlastním nákladem, tisk Antonín Renn, Praha, 1859,
  • Buchlov hrad, s vytknutím míst, v nichž památka svatých Cyrilla a Methoděje se zachovala v markrabství Moravském blíž Velehradu, slavného sídla markrabí a biskupů moravských v kraji hradišťském, vydal Antonín Renn, Praha, 1862, 51 stran

Spolupráce:

  • František Doucha: Knihopisný slovník česko-slovenský, aneb, Seznam kněh, drobných spisův, map a hudebných věcí, vyšlých v jazyku národa česko-slovenského od roku 1774 až do nejnovější doby / co rukověť přátelům literatury, zároveň co dodatek k Jungmannově "Historii literatury české", Praha, 1865

Překladová díla:

  • Johann Nepomuk Oettl: Wjtek, wčelař a spolu aulař, nebo, Potěssitedlná naučenj pro wssechny ty, kteřj wčely chowagj nebo chowati mohau, zwlásstě pro sprosté české hospodáře, 1843, Praha, C. k. wlast. hosp. společnost w králowstwj českém

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Nové Strašecí
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Nové Strašecí
  3. a b c d e Marinčany nebo Mariánské Lázně?, web Hamelika, Historie Mariánských Lázní a okolí, článek č. 52, nedatován
  4. a b c d Jaroslav Gagan: KDO je KDO v rukopisném sporu. Abecední seznam osob vyskytujících se kolem sporu o Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Archivováno 7. 6. 2009 na Wayback Machine, osobní web na serveru FS ČVUT, autor je knihovníkem České společnosti rukopisné
  5. a b DUNDR Josef Alexandr, Památník národního písemnictví, profil autora a seznam písemností
  6. například v básni První jenerální schůzka Českého Národního Museum 1847 Havlíček píše: „Okolo Hanky je všechen plundr: Korda, Zippe, Heyde, Dundr.“ -

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 8. díl. V Praze: J. Otto, 1894. 1039 s. cnb000277218. S. 187. Dostupné online

Externí odkazyEditovat