Jonathan Motzfeldt

první premiér Grónska

Jonathan Jakob Jørgen Otto Motzfeldt (25. září 1938, Qagssimiut28. října 2010, Qaqortoq) byl grónský kněz, politik a první předseda grónské vlády. Je považován za jednu z vůdčích osobností při zavádění grónské samosprávy. Předsedou grónské vlády byl od roku 1979 do roku 1991 a znovu od roku 1997 do roku 2002. Byl nejdéle sloužícím grónským premiérem a vyhrál nejvíce voleb ze všech grónských premiérů. Je považován za středolevicového politika a Grónsko se za jeho působení stalo uznávanou zemí.

Jonathan Motzfeldt
1. a. 3. předseda vlády Grónska
Ve funkci:
19. září 1997 – 14. prosinec 2002
PředchůdceLars Emil Johansen
NástupceHans Enoksen
Ve funkci:
1. květen 1979 – 18. březen 1991
PředchůdceHans Lassen jako guvernér
NástupceLars Emil Johansen
Poslanec Grónského parlamentu
Ve funkci:
1. května 1979 – 2. června 2009
1., 5. a 11. předseda Grónského parlamentu
Ve funkci:
1979 – 1988
Ve funkci:
1997 – 1997
Ve funkci:
2002 – 2008
Stranická příslušnost
ČlenstvíSiumut

Narození25. září 1938
Qassimiut
Dánsko Jižní Grónsko
Úmrtí28. října 2010 (ve věku 72 let)
Qaqortoq
GrónskoGrónsko Grónsko
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
ChoťMargit Motzfeldt
Alma materKodaňská univerzita
Profesepolitik
OceněníNersornaat in gold (1989)
komandér 1. třídy Řádu Dannebrog (2003)
Řád polární hvězdy
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
CommonsJonathan Motzfeldt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Mládí a studia editovat

Jonathan "Junnuk" Motzfeldt se narodil v roce 1938 v osadě Qassimiut v jižním Grónsku jako syn lovce Sørena Motzfeldta (1902–1984) a jeho ženy Kirsten Klemmensen (1904–1979).[1][2] Po učitelské zkoušce na Ilinniarfissuaq (Grónském pedagogickém semináři) v Nuuku v roce 1960 studoval do roku 1966 teologii na Kodaňské univerzitě a následně do roku 1979 působil jako pastor v grónském Qaqortoqu.[3]

Politická kariéra editovat

Emancipační hnutí editovat

Již v polovině 50. let zahájil Jonathan Motzfeldt se skupinou mladých inuitských aktivistů boj za autonomii Grónska. Na počátku 70. let se Motzfeldt zapojil do sociálně demokratického hnutí za nezávislost nazvané Siumut.[4][5] Poté, co se Motzfeldt postavil do čela politického emancipačního procesu, který grónské obyvatelstvo zahájilo počátkem 70. let 20. století, se jeho jméno stalo téměř synonymem pro samosprávu. Téměř absolutní moc si zajistil sérií politických čistek, při nichž byli staří kamarádi jako Lars Emil Johansen, Moses Olsen, Lars Chemnitz a Emil Abelsen odsunuti na vedlejší kolej.

První premiérské období editovat

V roce 1977 byl poprvé zvolen předsedou strany Siumut. Dne 1. května 1979 se Jonathan Motzfeldt stal prvním grónským premiérem.[6] Ve volbách v roce 1983 byl sice znovu zvolen, ale nový volební zákon znamenal, že Siumut ztratil absolutní většinu. Strana získala ještě méně hlasů než Atassut. Protože však koalice mezi Atassutem a Inuit Ataqatigiit nepřipadala politicky v úvahu, převzal koaliční jednání opět Jonathan Motzfeldt a následně v květnu 1983 uzavřel koalici s Inuit Ataqatigiit, která však v kabinetu nezískala žádné ministerské posty.[7] Již v březnu 1984 se koalice rozpadla kvůli politickým neshodám v otázkách rybolovu s Evropským společenstvím a musely být vypsány nové volby.[5][8]

V parlamentních volbách v roce 1984 se Siumut opět stal nejsilnější silou.[8] Přestože se předchozí spolupráce rozpadla, Jonathan Motzfeldt po volbách v červnu 1984 opět vytvořil koalici s Inuit Ataqatigiit, která také poprvé získala ministerské posty.[9] V roce 1985 Grónsko po 13 letech definitivně vystoupilo z Evropského společenství na základě Grónské smlouvy. V březnu 1987 se opět objevily problémy ve vládě a Jonathan Motzfeldt musel opět vypsat nové volby.[4]

Ve volbách v roce 1987 Siumut opět ztratil většinu hlasů a zaostal hned za Atassutem.[10] Koalice Atassut a Inuit Ataqatigiit opět nepřipadala v úvahu a nakonec se v červnu 1987 Siumut a Inuit Ataqatigiit opět získali dva ministerské posty. Opozice uvnitř Siumutu však sílila a v srpnu 1987 byl Jonathan Motzfeldt poražen svým kolegou Larsem Emilem Johansenem ve volbě předsedy strany. V květnu 1988 se obě vládní strany opět rozhádaly a nakonec Jonathan Motzfeldt od června 1988 vládl v menšinové vládě s podporou Atassut a Issittup Partii. V listopadu 1988 se vzdal funkce předsedy parlamentu ve prospěch Larse Chemnitze.

Vládu vedl téměř dvanáct let až do 18. března 1991, kdy byl kvůli problémům s alkoholem nucen rezignovat a odejít z politiky, získal však řadu klíčových funkcí ve státem vlastněné části grónského hospodářství.[11] Post předsedy vlády poté převzal Lars Emil Johansen, který vládl do roku 1997.[12]

 
Motzfeldt (úplně vlevo) v roce 2003

Vláda Larse Johansena a druhé premiérské období editovat

Ve volbách v roce 1995 byl Jonathan Motzfeldt znovu zvolen do Inatsisartutu. Poté, co předseda parlamentu Knud Sørensen v dubnu 1997 dobrovolně odstoupil z funkce kvůli slovnímu sexuálnímu obtěžování, byl v květnu 1997 předsedou parlamentu znovu zvolen Jonathan Motzfeldt.[13][14]

V září 1997 Lars Emil Johansen spontánně odstoupil z politiky a stal se místopředsedou Královského Grónska, takže post šéfa vlády zůstal neobsazený.[15] Siumut se dohodl s Jonathanem Motzfeldtem, který tak podruhé převzal funkci a odstoupil z čela parlamentu. Navázal na předchozí koalici Larse Emila Johansena se Siumutem a Atassutem.[16] V květnu 1998 byl také znovu zvolen předsedou strany.[17]

 
Motzfeldt v roce 2008

Politický podzim editovat

V parlamentních volbách v roce 2002 získal Hans Enoksen více než čtyřikrát více hlasů než Jonathan Motzfeldt, a tak ho v prosinci 2002 nahradil v čele vlády.[18] Jonathan Motzfeldt byl poté opět zvolen předsedou grónského parlamentu. Jeho poslední politický rok byl poznamenán opětovným nadužíváním alkoholu a nekontrolovanými výdaji na cestování a reprezentaci. Motzfeldt odstoupil z funkce předsedy grónského parlamentu 18. ledna 2008 kvůli obvinění, že osahával ve svém domě úřednici.[19] Motzfeldt pochybení popřel. Jeho nástupkyní ve funkci předsedy parlamentu se stala jeho stranická kolegyně Ruth Heilmannová.

Po odchodu z aktivní politiky editovat

Na jaře 2009 Motzfeldta zasáhl velký skandál týkající se zneužívání veřejných prostředků k soukromým účelům. Deník AG zdokumentoval, že až do roku 2008 nechával vládu platit soukromé večeře. V novinách se také často objevoval jeho alkoholismus. Skandál vyvrcholil, když mu byl krátce před parlamentními volbami v červnu 2009 odepřen nástup do vrtulníku v Qaqortoqu kvůli opilosti. V parlamentních volbách 2. června 2009 nebyl znovu zvolen.[20]

Motzfeldt zemřel 28. října 2010 ve věku 72 let na krvácení do mozku. V době své smrti byl Motzfeldt současným předsedou Západo-severské rady.[11][21]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonathan Motzfeldt na německé Wikipedii.

  1. 1916-1927. Grønlands Nationalmuseum og Arkiv [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  2. Jonathan Jakob Jørgen Otto Motzfeldt | lex.dk. Dansk Biografisk Leksikon [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  3. Grønlands grønne bog 2001-02. København: Tusagassiivi, Grønlands Hjemmestyres Informationskontor 142 s. Dostupné online. ISBN 87-89685-16-4, ISBN 978-87-89685-16-8. OCLC 961298489 
  4. a b Grønland den arktiske koloni. 1. udgave, 1. oplag. vyd. [København]: [s.n.] 445 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-87-12-04955-5, ISBN 87-12-04955-7. OCLC 985088884 
  5. a b Encyclopaedia of the Arctic. New York: Routledge 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-136-78680-8, ISBN 1-136-78680-5. OCLC 1294633409 
  6. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  7. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  8. a b HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  9. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  10. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  11. a b PRESS, The Associated. J. Motzfeldt, Ex-Premier Hailed as a Pillar of Greenland, Dies at 72. The New York Times. 2010-10-30. Dostupné online [cit. 2022-02-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  13. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  14. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  15. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  16. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  17. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  18. Enighed om ny grønlandsk regering. Jyllands-Posten [online]. 2002-12-08 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  19. PEDERSEN, Af Thea. Motzfeldt går af efter sex-skandale. ekstrabladet.dk [online]. 2008-01-15 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  20. Skandaleramte Motzfeldt er dømt ude. Politiken [online]. 2009-06-03 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  21. Jonathan Motzfeldt er død. Sermitsiaq.AG [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 

Externí odkazy editovat