Jonathan Edwards (teolog)

americký evangelikální teolog a filozof

Jonathan Edwards (5. října 1703 East Windsor22. března 1758 Princeton) byl severoamerický evangelikální teolog a filozof, duchovní kongregační církve v Massachusetts.

Jonathan Edwards
Jonathan Edwards (Princeton Portrait).jpg
Narození 5. října 1703
East Windsor
Úmrtí 22. března 1758 (ve věku 54 let)
Princeton
Příčina úmrtí pravé neštovice
Místo pohřbení hřbitov v Princetonu
Alma mater Yaleova univerzita
Zaměstnavatel Yaleova univerzita
Manžel(ka) Sarah Pierpont (od 1727)
Děti Esther Edwardsová Burrová
Pierpont Edwards
Jonathan Edwards
Timothy Edwards Sr.
Eunice Edwards
Susannah Edwards
Mary Edwards
Rodiče Rev. Timothy Edwards a Esther Stoddard
Příbuzní Drew Gilpin Faust
Aaron Burr[1][2] (vnuk)
Podpis Jonathan Edwards – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jako sedmnáctiletý absolvoval Yale College a pak soukromě studoval teologii. V roce 1721 prožil duchovní obrácení, v němž, jak sám později řekl, „do jeho duše vstoupilo a celou ji proniklo vědomí slávy božského Bytí“. Šíření této slávy je motivem celého jeho kazatelského a teologického působení. V červenci 1727 se oženil se Sárou Pierrepontovou. Měl početnou rodinu. Zemřel 22. března 1758 na následky očkování proti neštovicím.

Great AwakeningEditovat

Po krátkém působení u presbyteriánů v New Yorku se stal profesorem na Yale College, ale většinu života (1726–1750) působil jako pastor kongregační církve v Northamptonu, který pod vlivem jeho kázání prožil dvě vlny duchovního obrození, známého jako Great Awakening (Velké probuzení). Probuzené bylo podpořeno příjezdem anglického misionáře George Whitefielda. Z té doby je známé například Edwardsovo kázání Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha (Sinners in the Hands of an Angry God), které vyšlo i tiskem (1741).

Od roku 1750 působil jako misionář ve Stockbridge na hranicích indiánského území a psal četná pojednání, jimiž získal svůj teologický věhlas. V roce 1758 byl jmenován prezidentem na Princeton College, ale týden nato zemřel.

DíloEditovat

  • Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha (1741)
  • Vyprávění o překvapujícím obrácení (1736)
  • Několik myšlenek o současném probuzení náboženství v Nové Anglii (1743)
  • Pojednání o náboženských citech (1746)
  • Pečlivé a přísné zkoumání převládajícího moderního názoru, že svobodná vůle má být podstatným etickým činitelem ctnosti a neřesti, odměny a trestu, chvály a obvinění (1754)
  • Prvotní hřích (1758 – vydáno posmrtně)
  • O povaze pravé ctnosti (1765 – vydáno posmrtně; česky 2007)

ReferenceEditovat

  1. Virginia Blain, Isobel Grundy, Patricia Clements: The Feminist Companion to Literature in English.
  2. Kindred Britain.

Externí odkazyEditovat