Jolanda Bretaňská
Jolanda Bretaňská (francouzsky Yolande de Bretagne, Yolande de Dreux, 1218, Dreux – 10. října 1272, Bouteville) byla hraběnka z Penthrièvre, Porhoetu, La Marche a z Angoulême. Společně s oběma rodiči a starším bratrem je zobrazena na vitráži jižní rozety v katedrále v Chartres, které byl její otec štědrým donátorem.[1]
| Jolanda Bretaňská | |
|---|---|
| hraběnka z Penthrièvre, Porhoetu, La Marche a z Angoulême | |
 | |
| Narození | konec 1218 Dreux |
| Úmrtí | 10. října 1272 Bouteville |
| Pohřbena | klášter Villeneuve |
| Sňatek | leden 1236 |
| Manžel | Hugo XI. z Lusignanu |
| Potomci | Hugo XII. z Lusignanu Vít z Lusignanu Geoffroy z Lusignanu Alice z Lusignanu Marie z Lusignanu Isabela z Lusignanu Jolanda z Lusignanu |
| Rod | Dreux |
| Otec | Petr I. Bretaňský |
| Matka | Alice z Thouars |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodila se na konci roku 1218 jako dcera Petra z Dreux a bretaňské dědičky Alice, dcery Víta z Thouars. Matka zemřela při porodu třetího potomka a ovdovělý Petr z Dreux se stal poručníkem malého Jana, budoucího bretaňského vévody.[2] Po smrti francouzského krále Ludvíka VIII. byl jedním z nespokojených buřičů, jež organizovali vzpoury proti regentské vládě královny vdovy.[3]
Jolanda byla jako potenciální bretaňská dědička žádanou nevěstou a otec se ji opakovaně snažil provdat za své politické spojence, což se nezamlouvalo francouzské královně. Již v dětském věku byla zaslíbena mladému anglickému králi Jindřichovi III. Ke svatbě na nátlak královny vdovy nedošlo, děvčátko bylo v domácím vězení, Jindřich se tak nevěsty nedočkal a zasnoubení bylo zrušeno. Druhým snoubencem se stal v březnu 1227 francouzský princ Jan. Zasnoubení skončilo jeho smrtí v roce 1232. Potřetí byla Jolanda zasnoubena s ovdovělým Theobaldem IV. ze Champagne. Ani k tomuto sňatku po zásahu královny nedošlo.
Až v lednu 1236 byla Jolanda provdána za Huga z Lusignanu, syna otcova stejnojmenného spojence[4] a bývalé anglické královny Isabely z Angoulême. Jako věno obdržela hrabství Penthièvre, Porhoet a panství Fère-en-Tardenois, Chailly a Longjumeau. Hugo zdědil po matčině smrti roku 1246 hrabství Angoulême a roku 1249 se společně s otcem a tchánem se připojil k křížové výpravě. Otec padl v červnu téhož roku u Damietty a samotný Hugo 6. dubna 1250 v bitvě u Fariskuru.
Jolanda se stala regentkou po dobu nezletilosti nejstaršího syna, kterého díky jeho účasti na další křížové výpravě francouzské koruny přežila. Zemřela v pokročilém věku na hradě v Bouteville a byla pohřbena po boku předků v cisterciáckém klášteře Villeneuve u Nantes.
Potomci editovat
- Hugo XII. z Lusignanu (1235/1240 – 1270) ∞ 1254 Johana z Fougères
- Vít z Lusignanu († 1288/89)
- Geoffroy z Lusignanu († 1264)
- Alice z Lusignanu (1236 – 1290) ∞ Gilbert z Clare, hrabě z Gloucesteru
- Marie z Lusignanu (1242 - 1266), ∞ Robert z Ferrers, 6. hrabě z Derby
- Isabela z Lusignanu (1248–1304) ∞ Mořic z Belleville
- Jolanda z Lusignanu († 1305) ∞ Petr I. z Preaux
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ www.cathedrale-chartres.fr[nedostupný zdroj]
- ↑ GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 210.
- ↑ KOVÁČ, Peter. Katedrála v Chartres. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky. Praha: Eminent, 2007. ISBN 978-80-7281-000-0. S. 60.
- ↑ LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 78.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Bretaňská na Wikimedia Commons - Jolanda s bratrem na vitráži pod jižní rozetou katedrály v Chartres[nedostupný zdroj]
| Paní z Lusignanu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Isabela z Angoulême |
1249–1250 Jolanda Bretaňská |
Nástupce: Johana z Fougères |
| Hraběnka z Angoulême | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Hugo z Lusignanu |
1246–1250 Jolanda Bretaňská |
Nástupce: Johana z Fougères |
| Hraběnka z La Marche | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Isabela z Angoulême |
1249–1250 Jolanda Bretaňská |
Nástupce: Johana z Fougères |