John Brown
John Brown (9. května 1800 Torrington – 2. prosince 1859 Charles Town) byl americký radikální abolicionista a křesťan, který věřil, že ozbrojené povstání je jedinou cestou k ukončení otrokářství ve Spojených státech. Patří k rozporuplným postavám amerických dějin. Abraham Lincoln o něm napsal, že je to nebezpečný fanatik, dodnes o něm někteří historici tvrdí, že byl jedním z otců terorismu,[2] zatímco jiní ho obdivují jako „nejstatečnějšího a nejhumánnějšího člověka v zemi"[3] a „člověka výjimečného, který si cenil svých ideálů více než vlastního života."[4]
| John Brown | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | John Brown |
| Narození | 9. května 1800 Torrington, Connecticut  Spojené státy americké |
| Úmrtí | 2. prosince 1859 (ve věku 59 let) Charles Town, Západní Virginie Spojené státy americké |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | North Elba |
| Bydliště | John Brown Home (1844–1846) Torrington North Elba Hudson Akron |
| Povolání | abolicionista, podnikatel, koželuh, poštmistr a sociální aktivista |
| Nábož. vyznání | Kongregační církev kalvinismus |
| Děti | Frederick Brown Watson Brown Oliver Brown Owen Brown John Brown Junior |
| Rodiče | Owen Brown a Ruth Mills[1] |
| Funkce | vrchní velitel (Provisional army) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Proslavil se především svým neúspěšným útokem na federální zbrojnici 16. října 1859 v Harpers Ferry ve Virginii (dnešní Západní Virginii). Jeho cílem bylo vyzbrojit uprchlé otroky a vyvolat povstání proti otrokářům.[5]
Historikové se shodují, že hrál významnou roli v událostech vedoucích k Americké občanské válce.[2]
Masakr u Pottawatomie editovat
Po přestěhování do Kansasu zjistil, že se místní otrokáři chovají neočekávaně drsně jak k otrokům, tak i k politickým odpůrcům. Brown se údajně dozvěděl, že se stane cílem útoku i jeho rodina, a proto se rozhodl jednat jako první. S několika přáteli a dvěma syny 24. května 1856 u říčky Pottawatomie přepadl chaty, ve kterých sídlilo pět příznivců otrokářství. Celou pětici zajal a zavraždil je.[2]
Přepadení zbrojnice v Harpers Ferry editovat
Dne 16. října 1859 John Brown a 21 dalších mužů přepadli federální zbrojnici v Harpers Ferry ve Virginii, kde bylo uskladněno kolem 100 000 pušek a mušket, za účelem vyzbrojení uprchlých otroků a vyvolání povstání proti jižanským otrokářům.[6] Nicméně povstání bylo po 36 hodinách federálními silami po vedením Roberta E. Lee potlačeno a John Brown byl uvězněn. Přepadení se celkem obešlo s třinácti úmrtími, z toho dvanáct na straně povstalců. Brown byl shledán vinným z vraždy, velezrady a z podněcování povstání otroků a odsouzen k trestu smrti oběšením.
Henry D. Thoreau o Brownovi editovat
Americký filozof Henry David Thoreau věnoval Johnu Brownovi své tři eseje: Obhajoba kapitána Johna Browna, Mučednictví Johna Browna a Poslední dny Johna Browna. Všechny eseje se nesou v duchu chvalořečení jeho osoby. Thoreau souhlasí s jeho zásadou, že pokud vláda selže v nastolování spravedlnosti a hájí utiskovatele místo utiskovaných, má člověk nesporné právo zasáhnout za účel osvobození otroka proti otrokáři silou.[7] Vyzdvihuje vlastnosti kterých si na něm cenil: odvahu, zdravý rozum, čestnost, věrnost mravním zásadám a odhodlání podle nich jednat.[8] V eseji Obhajoba kapitána Johna Browna jej Thoreau cituje:
| „ | Je mi líto nebohých otroků, kterým nikdo nepomůže. Proto jsem zde - nikoliv proto, abych dal průchod nějaké osobní nevraživosti, odplatě či záštiplné povaze. Jde o můj soucit s utlačovanými a pokořenými, kteří jsou lidmi stejně jako vy a v očích božích mají tutéž hodnotu.[9] | “ |
Úmrtí editovat
Ráno před popravou četl z Bible a napsal svůj poslední dopis svojí ženě, který zahrnoval jeho závěť. V 11:00 byl eskortován na pole, kde stála šibenice, 11:15 byl oběšen a v 11:50 dne 2. prosince 1859 (ve věku 59 let) byl prohlášen za mrtvého. Do rakve byl vložen s oprátkou kolem krku. Rakev potom byla naložena na vlak a odvezli jej na jeho rodinnou farmu v New Yorku, kde byl pohřben. [10]
R.W. Emerson po Brownově popravě napsal, že se „šibenice stane stejně vznešenou jako Kristův kříž."[8]
Píseň John Brown's Body editovat
Píseň John Brown's Body nebo též John Brown's Song je pochodová píseň o Johnu Brownovi, která obsahuje známý refrén „glory, glory, aleluja“. Píseň byla populární zejména během americké občanské války.
Galerie editovat
-
John Brown -
J. B. v r.1859 -
Úvodní list (obálka) písně John Brown's Song z roku 1861.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b c Článek: Tělo Johna Browna tlí už 150 let
- ↑ THOREAU, Henry David. Občanská neposlušnost: a jiné eseje. Praha - Litomyšl: Paseka, 2014. 176 s. ISBN 978-80-7432-340-9. S. 97.
- ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 87
- ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 99 (pozn. č. 11)
- ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 99 (poznámky)
- ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 93
- ↑ a b Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 157
- ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 98
- ↑ David Potter, The Impending Crisis, s. 378–79
Literatura editovat
- TŮMA, Karel. Dějinné karaktery. V Praze: Nákladem Politického spolku Velvarského, 1881. 318 s. cnb001229004. [Kapitola „Americký husita" (John Brown) je na str. 286–318.] Dostupné online
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Brown na Wikimedia Commons 
Osoba John Brown ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John Brown
